Článek
Moc rádi poznáváme nové země, ale tak nějak trochu jinak. Válení u vody a nicnedělání nás nebaví. Nejradši ochutnáváme místní kuchyni, a co milujeme úplně nejvíc? Dezerty. Také moc rádi objevujeme cizí jazyky, i když víme, že se nikdy žádný cizí jazyk nenaučíme, nám stačí jen pár slov, abychom vypadali jako slušně vychování návštěvníci.
Ochutnávali jsme Baskicko
Když jsme jeli do Španělska, měli jsme jasno, musíme ochutnat typický místní dezert, který se jmenuje carolina. Je to takový náš indiánek, jen s lepší polevou a luxusním piškotem. Museli jsme projít půlku Bilbaa, než jsme našli cukrárnu, kde tuhle dobrotu prodávali.
Vzali jsme si ji s sebou, že si ji sníme venku u fontánky. Paní nám ji zabalila s takovou pečlivostí, že jsme jen koukali. Nádherný tácek, luxusní balicí papír a navrch ještě mašlička, až se nám to nechtělo rozbalovat.
Carolina - španělský dezert
Ochutnali jsme i Dánsko
V Dánsku to zase byly jejich typické skořicové šneky, v nejstarší cukrárně v Ribe. Jestli si myslíte, že byly stejné jako ty, co znáte u nás, tak jste na omylu. Tyhle byl obří, s luxusní polevou ze šlehačky a asi zakysané smetany. Dohromady to bylo naprosto úžasné, jen teda kafe opravdu neumí.
Skořicový šneci - dánský dezert
Merci, hola, tak i danke
Další věc, co milujeme, je naučit se v dané zemi aspoň pozdrav a poděkování. Když pak chodíme po kempu nebo po obchodech, zdravíme jejich jazykem, merci, hola nebo třeba tak. Je to skvělé a věřte, že na vás pak místní koukají úplně jinak. Ne jako na vetřelce, ale jako na návštěvníky, kteří mají zájem.
I když je naše komunikace občas dost zajímavá, takový anglicko-německý slang občas proložený českým slovíčkem, vždycky pozdravíme, poděkujeme a rozloučíme se v jejich jazyce. Angličtina prostě nestačí.
