Článek
Ruská politická scéna je plná atentátů a záhadných úmrtí, která nejenom otřásají vnitrostátní politikou, ale vyvolávají také rozruch na mezinárodní scéně. Tyto příběhy jsou výmluvnými svědectvími o nebezpečí, které přináší postavit se proti ruskému režimu. Opoziční aktivisté, novináři a disidenti se setkávají s hrozivými následky za svou odvahu kritizovat stávající politickou moc, přičemž někteří zaplatili za svou nekompromisní postoj nejcennějším darem - vlastním životem.
Posmrtný portrét ruské aktivistky za lidská práva Natalie Estěmirovové od čečenské malířky Asie Umarovové.
Natalja Estěmirovová (51), byla ruská novinářka čečenského původu z deníku Novaja gazeta a lidsko-právní aktivistka. Její práce se zaměřovala na lidsko-právní situaci (mučení, popravy) v Čečenské republice od druhé rusko-čečenské války v roce 1999.
V květnu 2009 byla unesena z domu a později nalezena zavražděná v ingušské obci Gazi Jurt. Útočníci ji třikrát střelili, dvakrát do hlavy a jednou do prsou. Její bývalý kolega Oleg Orlov obviňuje za její smrt vůdce Čečenské republiky Ramzana Kadyrova.
Markelov
Stanislav Markelov (34), byl ruský právník a aktivista. Specializoval se na práva člověka a zastupoval oběti politického pronásledování. Markelov byl advokátem rodiny Elzy Kungajevové, mladé čečenské ženy, zavražděné ruským plukovníkem Jurijem Budanovem. Budanov byl propuštěn z vězení předčasně, a to 15 měsíců před vypršením původního trestu. Stanislav Markelov byl 19. ledna 2009 zastřelen členy neonacistické skupiny BORN při odchodu z tiskové konference v Moskvě necelých 800 metrů od Kremlu.
Jurij Ščekočichin (53) byl ruský politik a investigativní novinář, který působil jako redaktor opozičního deníku Novaja Gazeta. Byl také poslancem Státní dumy za liberální stranu Jabloko. Jeho hlavním zaměřením byla korupce a organizovaný zločin na nejvyšší úrovni, což mu vyneslo mnoho nepřátel. Výrazně kritizoval rusko-čečenské války a spolupracoval s lidsko-právními organizacemi.
Zemřel v roce 2003 za nevyjasněných okolností, 16 dní poté co byl hospitalizován s masivním otokem mozku a dalšími zdravotními problémy. Jeho úmrtí se často spojuje s jeho články o vysokých důstojnících Federální služby bezpečnosti (FSB). Zemřel několik dní před plánovanou cestou do USA, kde měl setkání s americkou FBI kvůli vyšetřování FSB.
Oficiálně byla příčinou úmrtí alergická reakce, ale ruské úřady zamítly žádost rodiny o poskytnutí lékařské zprávy.
Kara-Murza
Vladimir Kara-Murza (42) je ruský opoziční aktivista který tvrdí, že byl dvakrát vystaven pokusům o otrávení. Prudké zdravotní potíže doprovázené zvracením a celkovým kolapsem postihly Kara-Murzu poprvé 26. května 2015. V nemocnici mu během 72 hodin selhaly vnitřní orgány, měl otok mozku a musel být uveden do umělého spánku a připojen na hemodialýzu. Lékaři dospěli ke zjištění, že šlo o otravu, ale původce otravy nebylo možné spolehlivě identifikovat. Vše naznačovalo, že šlo o profesionálně připravený útok, jehož cílem bylo politika zabít. Kara-Murza poté odjel do USA, kde se během půl roku částečně zotavil. Přes varování přátel se pak vrátil do Ruska.
V lednu 2017 předložil Kara-Murza zahraničnímu výboru amerického Senátu dopis, ve kterém kritizoval ruskou vládu a prezidenta Putina. Upozorňoval v něm, že ruským opozičním lídrům hrozí nejen soudy a vězení, ale že jsou ohroženi na životě. Brzy poté, 2. února 2017 byl opět hospitalizován se stejnými příznaky jako poprvé. Selhaly mu orgány a byl uveden do umělého spánku a připojen na vnější plicní ventilaci. Po týdnu se částečně zotavil, a ještě v únoru odjel kvůli další léčbě mimo Rusko.
Podle lékařských zpráv, které získala agentura Reuters, německá laboratoř u něj zaznamenala neobvykle vysoké hladiny rtuti, mědi, manganu a zinku. Moskva však odmítá jakoukoli účast na těchto událostech. Podle investigativní práce Bellingcat, nezávislého ruského serveru The Insider a týdeníku Der Spiegel, byl Vladimír Kara-Murza v únoru 2021 sledován komandem agentů ruské tajné služby FSB. Toto komando patřilo ke stejné jednotce, která se dříve pokusila zavraždit Alexeje Navalného.
Alexander Litviněnko (44), bývalý agent KGB a otevřený kritik Putina, tragicky zemřel v roce 2006 ve věku 43 let poté, co vypil zelený čaj s příměsí polonia 210 v londýnském hotelu Millennium. Tento vzácný a silně radioaktivní izotop byl podle britských úřadů příčinou jeho smrti. Případ Litviněnka vyvolal mezinárodní skandál a dodnes jsou názory na skutečné okolnosti jeho otravy sporné. Je známo, že byl otevřeným kritikem Kremlu a jeho smrt podnítila spekulace o politických machinacích.
Podle britského vyšetřování z roku 2016 je pravděpodobné, že tento atentát Putin schválil. Vyšetřování pod vedením významného britského soudce dospělo k závěru, že bývalý bodyguard KGB Andrej Lugovoj a další Rus Dmitrij Kovtun provedli atentát v rámci operace, kterou pravděpodobně řídila ruská Federální bezpečnostní služba (FSB), nástupce sovětské KGB. Kreml však popřel svou účast.
Alexander Perepilichny (44), ruský podnikatel a whistleblower byl nalezen mrtvý nedaleko svého luxusního domu na uzavřeném pozemku u Londýna poté, co si v listopadu 2012 šel zaběhat. Perepilichny hledal útočiště v Británii v roce 2009 poté, co pomohl švýcarskému vyšetřování ruského systému praní špinavých peněz. Jeho náhlá smrt vyvolala podezření na možnou vraždu.
Britská policie vyloučila cizí zavinění, ale existuje podezření, že Perepilichny mohl být zavražděn vzácným jedem. Předběžné vyšetřování odhalilo stopy vzácného a smrtelného jedu z rostliny gelsemium v jeho žaludku. Rusko však odmítlo jakoukoli účast na této tragédii.
Vyšetřování jeho smrti však pokračuje. Britský kardiolog najatý soudem dospěl k závěru, že pravděpodobně zemřel přirozenou smrtí. Údajně byl zabit v rámci spiknutí, jehož cílem bylo zakrýt krádež 230 milionů dolarů z ruské státní pokladny.
Juščenko
Viktor Juščenko (69), tehdejší vůdce ukrajinské opozice, byl otráven během kampaně před prezidentskými volbami v roce 2004, v nichž kandidoval na prozápadní kandidátce proti promoskevskému premiérovi Viktoru Janukovyčovi. Podle jeho slov byl otráven, když večeřel mimo Kyjev s představiteli ukrajinských bezpečnostních služeb.
Rusko jakoukoli účast popřelo. V jeho těle bylo nalezeno 1000krát více dioxinu, než je běžné. Jeho obličej a tělo byly otravou znetvořeny a následně podstoupil desítky operací.
Politkovská
Anna Stěpanovna Politkovská (48), byla významná novinářka, která informovala o porušování lidských práv v Rusku, byla 7. října 2006 zastřelena před svým bytem v Moskvě poté, co se vracela domů ze supermarketu. Tato šokující vražda vyvolala na Západě silné pobouření a zároveň zvýšila obavy z nebezpečí, které hrozí novinářům, kteří se v Rusku snaží odhalovat pravdu.
Politkovskaya byla známá svým odvážným a nekompromisním přístupem k investigativní žurnalistice, což ji často stavělo do konfliktu s ruskými úřady. Díky svému odvážnému zjišťování pravdy o lidských právech, korupci a politickém utiskování se stala ikonou odporu vůči represím. V souvislosti s jejím zavražděním bylo provedeno několik soudních procesů, ale objasnit okolnosti a objednavatele tohoto činu zůstává nadále problematické.
Němcov
Boris Němcov (55), byl ruský liberální opoziční politik a kritik prezidenta Vladimira Putina. Jeho tragický osud nastal v únoru 2015, kdy byl zastřelen v centru Moskvy neznámým střelcem. Němcov veřejně vyjádřil obavy z možného atentátu, zejména v souvislosti s jeho kritikou role Ruska ve válce na východě Ukrajiny.
Jeho vražda přišla krátce před plánovaným masovým protestem opozice, který měl být původně zaměřen proti hospodářské krizi a válce na Ukrajině, ale po Němcovově smrti se změnil na vzpomínkový pochod. Prezident Putin odsoudil tuto „podlou a cynickou vraždu“ a slíbil, že viníci budou potrestáni.
Pachatelé byli dopadeni, ale objednatel vraždy zůstává nejasný. Opoziční politik Ilja Jašin obvinil z činu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který podle něj přivedl Čečensko k islámskému státu uvnitř Ruska. Pachatel Zaur Dadajev byl odsouzen k 20 letům odnětí svobody, zatímco čečenští spolupachatelé dostali tresty od 11 do 19 let. Kadyrova označili za objednatele vraždy i advokáti pozůstalých.
Magnitsky
Sergej Leonidovič Magnitskij (37), byl ruský daňový poradce, odhalil rozsáhlou korupci ruských vládních úředníků a padl obětí nejvyššího nespravedlného trestu. V roce 2008 byl zatčen, v policejní vazbě po jedenácti měsících zemřel. Jeho příběh vyvolal mezinárodní pobouření a inicioval kroky k potrestání zodpovědných.
Během svého věznění trpěl vážnými zdravotními problémy, zatímco mu byla odepřena léčba. Jeho smrt, osm dní před propuštěním, byla označena za vraždu spáchanou policisty a úředníky ministerstva vnitra.
Tato tragédie vedla k přijetí Magnitskyho zákona v USA (zákon umožňuje vládám trestat osoby považované za odpovědné z porušování lidských práv a korupci tím, že zmrazí jejich aktiva a zakáže jim vstup do zemí, které přijaly tento zákon) což vyvolalo diplomatické napětí s Ruskem. Případ rovněž zdůraznil temné stránky Putinismu a ukázal na potřebu dodržování lidských práv a právního státu. Magnitského odvaha a oběť byly uznány a jeho případ zůstává trvalým symbolem boje za spravedlnost a transparentnost.
Sergej Skripal (72) bývalý ruský dvojitý agent, který byl spolu se svou dcerou Julija (39) v roce 2018 nalezen v kritickém stavu na lavičce před nákupním centrem v anglickém městě Salisbury. Oba byli otráveni novičokem, což vyvolalo mezinárodní pozornost a znepokojení. I přesto, že oba přežili, situace vedla k diplomatickému napětí.
Rusko okamžitě popřelo jakoukoli účast na otravě a obvinilo Británii z vyvolávání protiruské hysterie. Tento incident způsobil rozsáhlou diplomatickou krizi, s výměnou diplomatických sankcí mezi Ruskem a několika západními zeměmi. Skutečnosti ohledně konkrétního pachatele a motivace zůstávají předmětem mezinárodních spekulací a napětí mezi zúčastněnými stranami.
Navalny
Alexej Navalnyj (47), byl výrazný ruský opoziční lídr a novinář. V srpnu 2020 byl Alexej Navalnyj letecky přepraven do Německa poté, co byl na Sibiři otráven novičokem. V roce 2021 se vrátil do Ruska a byl ihned zatčen. V současné době si odpykával 11 a půl let ve vězení za údajné podvody a další obvinění, která vehementně popíral. Jeho politické hnutí bylo označeno za „extremistické“ a postaveno mimo zákon. Nedávno mu bylo přidáno dalších 19 let ve věznici s maximální ostrahou. Celý incident vyvolal mezinárodní pozornost a odsouzení, upoutal také velkou mediální pozornost k problematice lidských práv v Rusku.
Zemřel dnes (16.02.2024) v trestanecké kolonii č. 3 v Jamalo-neneckém v autonomním okruhu Ruska. Mělo se mu udělat zle a měl „okamžitě“ ztratit vědomí. Vězeňská služba uvedla, že byli přivoláni lékaři, bohužel že se jim nepodařilo Navalného resuscitovat. Příčina smrti se podle nich zjišťuje.
Toto jsou slova z dokumentu o Navalném, která jsou považována za jeho vzkaz po jeho smrti:
„Jestli se to stalo, znamená to, že jsme v tuto chvíli neobyčejně silní, když se mne rozhodli zabít. Tuto sílu musíme využít.
Nevzdávejte se, pamatujte, že jsme obrovská síla, kterou ti špatní utlačují jen proto, že si nedokážeme uvědomit, jak silní ve skutečnosti jsme.
K vítězství zla úplně vystačí nečinnost dobrých lidí. Proto nelze zůstat nečinnými."
Tyto příběhy, jež odkrývají stíny ruské politické scény a lidských práv, nám odhalují nejen temné vzorce opakujících se útoků, atentátů a politických vražd, ale také varují před odvážným vystoupením proti režimu. Tyto případy ukazují na realitu rizik spojených s veřejným odporováním autoritářským režimům.
Zdroj:
Wikipedie
https://ria.ru/20240216/navalnyy-1927790163.html
https://www.reuters.com/world/europe/jailed-russian-opposition-leader-navalny-dead-prison-service-2024-02-16/
