Článek
Vánoce a vánoční tradice byly hlavním tématem speciálního svátečního dílu podcastu WESTcast. Do studia tentokrát přijala pozvání Adéla Šmausová z Národopisného muzea Plzeňska, která mě i diváky a posluchače provedla světem současných i dávno zapomenutých vánočních zvyků.
Co se vám vybaví, když se řekne „tradiční Vánoce“? Možná byste se divili, jak tyto svátky vypadaly v dobách „našich předků“. Ty předky ale musíme vhodně historicky lokalizovat. „Když se podíváme do měšťanské rodiny před sto lety, Vánoce se od těch našich moc nelišily,“ říká Adéla Šmausová a doplňuje, že se naopak hodně lišila situace ve městech a na venkově. Venkov byl sice materiálně chudší, ale co do tradic byl nesrovnatelně bohatší.
Vánoce, jak je známe dnes, s kaprem, bramborovým salátem a dárky pod vánočním stromkem, se začaly formovat mnohem dříve než před těmi obligátními „sto lety“. Velká část dnešních tradic pochází z 19. století, řada jich je ale mnohem starší. „Třeba posvátnost jmelí můžeme vystopovat už v keltských dobách,“ říká Adéla Šmausová.
A když jsem měl u mikrofonu znalkyni z Národopisného muzea Plzeňska, nemohl jsem se nezeptat na čistě plzeňské nebo západočeské tradice. Adéla Šmausová nezaváhala a přišla s jednou, kterou bychom dnes považovali za bizarní a leckdo by proti ní i protestoval. Krmit psa česnekem a následně ho vyhodit z okna mělo dům ochránit před zloději. Na obranu našich předků je třeba zmínit, že okna u starých chalup byla umístěna podstatně níže a navíc zásadně v přízemí.
Zajímá vás, proč máme podle Adély Šmausové našim předkům co závidět, nebo kdy se na štědrovečerní tabuli objevil kapr a jak je to s vánočním cukrovím? Pak si vánoční WESTcastu určitě pusťte. Podívali jsme se hluboko do minulosti a popsali si Vánoce, jak je prožívali lidé v předminulém století, co jedli a jaké dárky si dávali. A víte, co by řekli tomu, kdyby se objevili v dnešní době a měli by zažívat dnešní Vánoce?
zdroj: WESTcast
