Článek
Nad krásným městem N. se vypíná vrch S., jehož prudké svahy spadají k řece a na vrcholu se tyčí stožár vysílače s rozhlednou. Světélko na jeho vrcholu mě fascinovalo, už když jsem odjížděl od svých nových známých druhý zářijový pátek večer, a proto jsem následující víkend, když mi to pracovní povinnosti dovolily, opustil šeď, nudu a blikající monitory své supermoderní základny a vystoupal po žábovitě zelené turistické značce (v závěru jsem však bohužel musel přesedlat na modrou) až na vrchol kopce k rozhledně.
Ten výhled mě, jakožto bytost zvyklou spíše na podzemní prostory tajných základen nebo mé přirozené prostředí močálů, naprosto uchvátil. Hluboké lesy i široká pole, vysoké hory i polabská nížina. Celá řada dalších rozhleden, úplně jsem si představoval, jak by se mezi nimi mohly předávat tajné signály. Vysoký stožár 618 m nad mořem se k tomu ostatně hodí mnohem líp než zastaralá kostelní věž dole ve městě…
I vám, přátelé, doporučuji jít se tam podívat. Třeba tam najdete i nějakou památku na mě…
