Článek
Každá zahrádkářka se těší na okamžik, kdy se na okurkách začnou objevovat první květy a následně i malé plody. O to větší zklamání přijde ve chvíli, kdy rostliny sice přežívají, ale téměř nerostou a úroda se stále nedostavuje. Sama jsem si podobnou situací prošla před několika lety. Okurky vypadaly zdravě, listy byly zelené, ale růst se téměř zastavil a plodů bylo poskrovnu.
Zpočátku jsem si myslela, že za vše může počasí. Později jsem však zjistila, že příčin může být hned několik a většinu z nich lze poměrně snadno napravit.
Jedním z nejčastějších důvodů pomalého růstu bývá nedostatek tepla. Okurky jsou teplomilné rostliny a chladné počasí jim nesvědčí. Pokud teploty dlouhodobě klesají pod 15 stupňů Celsia, růst se výrazně zpomaluje. Kořeny přestávají efektivně přijímat živiny a rostlina se soustředí spíše na přežití než na tvorbu plodů.
Právě proto se vyplatí vysazovat okurky až ve chvíli, kdy je půda dostatečně prohřátá. Pokud přijde období chladných nocí, mohou pomoci netkané textilie nebo jednoduché kryty, které rostlinám vytvoří příznivější podmínky.
Další častou příčinou bývá nedostatek živin. Když jsem se s problémem setkala poprvé, byla jsem přesvědčená, že půda je dostatečně úrodná. Ve skutečnosti však okurky patří mezi velmi náročné plodiny. Potřebují dostatek dusíku pro růst listů, ale také fosfor a draslík pro tvorbu květů a plodů.
Pokud rostlina vytváří pouze několik drobných plodů a její růst je slabý, může být pravidelné přihnojování tím správným řešením. Velmi dobře funguje kompost, kvalitní organická hnojiva nebo tekutá hnojiva určená pro plodovou zeleninu.
Velkou roli hraje také zálivka. Okurky potřebují stabilní přísun vláhy. Pokud se střídají období sucha a následného přelití, rostliny reagují stresem. Květy mohou opadávat a tvorba nových plodů se zpomaluje.
Sama jsem si ověřila, že mnohem lepší výsledky přináší pravidelné zavlažování menším množstvím vody než občasné vydatné zalití. Půda by měla být stále mírně vlhká, nikoli přemokřená.
Někdy bývá problém i v samotném množství plodů, které už rostlina nese. Pokud na okurce zůstávají přerostlé kusy, spotřebovávají značnou část energie. Rostlina pak vytváří méně nových květů a další plody přibývají jen pomalu.
Jakmile jsem začala sklízet pravidelně každé dva až tři dny, rozdíl byl překvapivý. Rostliny začaly rychleji nasazovat nové květy a celková úroda se výrazně zvýšila.
Zapomínat by se nemělo ani na dostatek světla. Okurky potřebují slunné stanoviště. Pokud rostou ve stínu stromů, plotů nebo jiných vyšších rostlin, jejich vývoj bývá pomalejší. Rostlina sice vytváří listy, ale květů a plodů je výrazně méně.
Podobný problém může nastat také při příliš husté výsadbě. Když jsou rostliny natěsnané těsně vedle sebe, navzájem si konkurují o světlo, vodu i živiny. Proudění vzduchu je omezené a zvyšuje se riziko chorob. Proto je důležité dopřát každé rostlině dostatek prostoru.
Občas se stává, že okurky bohatě kvetou, ale plody se netvoří. V takovém případě může být problém s opylením. To bývá častější zejména během dlouhých deštivých období nebo v místech, kde se pohybuje méně hmyzu. Pomoci může výsadba květin lákajících včely a čmeláky nebo opatrné ruční opylení.
Po letech pěstování jsem zjistila, že pomalý růst okurek bývá většinou signálem, že jim něco chybí. Nejčastěji jde o teplo, živiny, vodu nebo dostatek slunce. Jakmile se podaří odhalit skutečnou příčinu, rostliny často překvapí svou schopností rychle se vzpamatovat. A i když se zdá, že je sezona ztracená, správná péče dokáže během několika týdnů proměnit několik zakrslých rostlin v bohatě plodící záhon plný čerstvých okurek.
