Článek
Mám ráda chvíle, kdy se můžu jen tak procházet přírodou a nikam nespěchat. Právě při jedné takové procházce jsem si všimla, kolik krásných věcí leží kolem cest a pod stromy. Spadané šišky, drobné větvičky, kousky kůry a zelený mech mě okamžitě inspirovaly k vánočnímu tvoření. V hlavě se mi začal rodit nápad na dekoraci, která bude vypadat, jako bych si kousek zimního lesa přinesla přímo domů.
Do košíku jsem postupně posbírala několik pěkných borovicových šišek, menší větvičky a kousky spadané kůry. Vzala jsem si také trochu přírodního materiálu, který bylo možné šetrně sesbírat bez poškozování okolní přírody. Mech je krásný doplněk, ale je důležité respektovat pravidla ochrany lesa a nesbírat ho tam, kde je to zakázané. Pokud si nejste jistí, můžete použít mech ze zahrady nebo zakoupený dekorativní mech.
Doma jsem si všechny nasbírané poklady rozložila na pracovní stůl. Šišky jsem očistila od jehličí a nečistot, větvičky zbavila poškozených částí a nechala vše důkladně proschnout. Připravila jsem si také nízkou keramickou misku, kousek aranžovací hmoty, tavnou pistoli, zahradnické nůžky a jutový provázek. Místo misky můžete použít také dřevěnou podložku, starou misku po babičce nebo menší proutěný košík.
Nejprve jsem si připravila základ dekorace. Do misky jsem vložila aranžovací hmotu a upravila ji tak, aby dobře držela a nebyla příliš vysoko nad okrajem. Potom jsem její povrch začala zakrývat mechem. Ten jsem opatrně přikládala po menších částech, aby vznikl přirozený zelený podklad. Právě tato vrstva je důležitá, protože později pomůže spojit všechny jednotlivé přírodniny do jednoho harmonického celku.
Jakmile byl základ připravený, pustila jsem se do rozmísťování šišek. Vybírala jsem si různé velikosti a snažila se je rozložit tak, aby dekorace působila přirozeně. Některé šišky jsem položila přímo na mech, jiné jsem připevnila tavnou pistolí. Větší jsem umístila spíše do středu a menší využila k vyplnění volných míst.
Potom přišly na řadu větvičky. Použila jsem drobné kousky jehličnanů, které jsem zkrátila na potřebnou délku. Několik jsem jich zapíchla do aranžovací hmoty a další připevnila mezi šišky. Chtěla jsem, aby dekorace nebyla příliš pravidelná. Líbí se mi, když některé větvičky lehce přečnívají přes okraj a vytvářejí dojem malého lesního zákoutí.
Když už jsem byla s výsledkem téměř spokojená, všimla jsem si několika prázdných míst. Doplnila jsem je menšími šiškami, kousky kůry a trochou mechu. Nakonec jsem přidala několik tenkých větviček, které jsem nechala volně vystupovat do prostoru. Dekorace tak získala zajímavější tvar a působila mnohem bohatším dojmem.
Pokud chcete vytvořit slavnostnější variantu, můžete přidat sušené plátky pomeranče, skořicové tyčinky, badyán nebo drobné červené šípky. Krásně vypadají také malé dřevěné hvězdičky nebo jednoduchá mašlička z jutového provázku. Já jsem ale tentokrát zůstala u přírodních barev. Zelená, hnědá a jemné odstíny dřeva spolu krásně ladí a připomínají mi klidnou zimní procházku lesem.
Hotovou dekoraci jsem postavila na komodu v obývacím pokoji, kde se stala jedním z mých nejoblíbenějších vánočních doplňků. Hezky vypadá také na jídelním stole nebo na parapetu. Pokud ji chcete umístit na stůl, můžete doprostřed přidat skleněnou nádobu se svíčkou, ale pouze tak, aby plamen byl bezpečně oddělený od chvojí, mechu a dalších hořlavých materiálů. Ještě bezpečnější variantou jsou malé LED svíčky.
Na podobném tvoření mám nejraději, že nemusím mít předem přesnou představu o výsledku. Většinou začnu s několika přírodninami a postupně nechám rozhodovat vlastní fantazii. Každá dekorace je potom trochu jiná a žádná nepůsobí úplně stejně jako ta předchozí.
Až příště vyrazíte na procházku do lesa nebo na zahradu, zkuste se také dívat kolem sebe. Možná objevíte spoustu drobností, které by vás jinak ani nenapadlo využít. Právě z nich mohou vzniknout ty nejkrásnější vánoční ozdoby. Nemusí být drahé ani dokonalé. Důležité je, že jste je vytvořili vlastníma rukama a vložili do nich kousek svého času a radosti.
