Článek
Zima dokáže rostliny v květináčích potrápit mnohem víc než ty, které rostou přímo v zahradní půdě. Sama jsem to pochopila až ve chvíli, kdy jsem na jaře našla několik rostlin, které vypadaly přes zimu naprosto v pořádku, ale po oteplení už se nevzpamatovaly.
Nejdřív jsem si myslela, že je spálil mráz. Jenže když jsem rostliny vyndala z květináčů, bylo mi jasno. Kořeny byly promrzlé, některé poškozené chladem, jiné zase dlouho stály v příliš mokré zemině.
Od té doby už před zimou neřeším jen nadzemní část rostlin. Mnohem větší pozornost věnuji tomu, co se děje uvnitř květináče.
- Květináč nenechávám stát přímo na studené zemi
Tohle je jedna z nejjednodušších věcí, kterou zvládne opravdu každý. Květináče jsem dřív nechávala stát přímo na dlažbě a vůbec mě nenapadlo, že tím kořenový bal vystavuji chladu ze všech stran.
Dnes je před zimou dávám na dřevěnou podložku, polystyrenovou desku, případně na jinou izolační podložku. Nejde o žádnou složitou konstrukci. Smyslem je pouze přerušit přímý kontakt nádoby s promrzající podlahou.
U menších květináčů je to podle mě obzvlášť důležité. Malé nádoby mají málo zeminy a ta dokáže promrznout opravdu rychle.
- Obalím květináč, ne celou rostlinu
Když jsem začínala, měla jsem tendenci chránit hlavně listy a stonky. Dnes už vím, že u rostlin v nádobách je potřeba myslet především na kořenový bal.
Samotný květináč proto před silnějšími mrazy obaluji izolačním materiálem. Použít se dá například jutovina, netkaná textilie, bublinková fólie nebo izolační materiál určený přímo pro nádoby.
Obal ale nedávám tak, aby se uvnitř držela voda. A hlavně nezakrývám odtokové otvory. Kořeny potřebují ochranu před mrazem, ale zároveň nesmějí celou zimu stát ve vodě.
- Více květináčů dávám k sobě
Tohle je jeden z mých oblíbených triků, protože nestojí prakticky nic.
Když mám několik nádob s odolnějšími rostlinami, seskládám je těsně k sobě. Ideálně na místo chráněné před větrem, například ke stěně domu.
Jednotlivé květináče tak nejsou vystavené chladu ze všech stran a zároveň se jejich kořenové baly navzájem trochu chrání.
Velký rozdíl podle mě udělá i samotné umístění. Otevřená terasa, kde celý den fouká, je v zimě úplně jiná než kout u domu, kam nefouká a kam přes den dopadá trochu slunce.
- Využívám to, co mám doma
Kvůli zazimování květináčů jsem si nikdy nechtěla pořizovat žádné speciální vybavení.
Pokud potřebuji nádobu izolovat, využívám klidně starou deku, karton, jutovinu, dřevěnou bedýnku nebo kus izolačního materiálu, který mi zbyl z jiného použití.
Důležité je, aby byla izolace kolem nádoby a zároveň mohla voda odtékat.
Jednou jsem květináč zabalila až příliš důkladně a na jaře jsem zjistila, že uvnitř zůstával dlouho mokrý. Od té doby si dávám pozor, aby ochrana před zimou neznamenala vytvoření vlhkého prostředí bez možnosti odtoku.
- Zkontroluji odtokové otvory
Ještě předtím, než začnu květináče izolovat, otočím je a podívám se na dno.
Zní to banálně, ale právě tady jsem několikrát našla problém. Ucpané otvory, podmisky plné vody nebo nádoby postavené tak, že voda neměla kam odtékat.
V zimě je to nebezpečná kombinace. Vlhká zemina může při zmrznutí zvětšit svůj objem a kořeny dostávají pořádně zabrat.
Proto před zimou kontroluji, jestli voda po zalévání skutečně odtéká. A podmisky, které by zůstávaly plné vody, raději uklízím.
- Před mrazy už rostliny zbytečně nepřeléváme
Dřív jsem měla pocit, že když přijde zima, rostlinu musím pořádně zalít, aby měla dostatek vody. Dnes už vím, že to není dobrý přístup.
Před očekávaným mrazem nechci mít květináče úplně promočené. Pokud je substrát suchý, samozřejmě rostlinu zaliji, ale nedělám z toho zásobu vody na celou zimu.
Zvlášť u rostlin, které v zimě odpočívají, se snažím zalévání výrazně přizpůsobit počasí. V chladném období kontroluji zeminu raději prstem a zalévám podle skutečné potřeby.
- U citlivých rostlin nespoléhám jen na izolaci
Tady jsem udělala jednu ze svých největších začátečnických chyb.
Myslela jsem si, že když velký květináč dobře obalím, můžu venku nechat prakticky všechno. Jenže některé rostliny prostě českou zimu v nádobě nezvládnou, i když je obalíte sebelépe.
Citlivější druhy proto před příchodem silnějších mrazů přesouvám do chráněného prostoru. U rostlin, které potřebují zimování bez mrazu, nemá smysl riskovat jen proto, abych nemusela květináč přenášet.
Izolace je pomoc, ne kouzelný štít.
- Pozor dávám hlavně na malé nádoby
Velký květináč obsahuje mnohem více zeminy než malý truhlík nebo drobná nádoba. A právě množství substrátu může v zimě hrát velkou roli.
U malých nádob jsem proto mnohem opatrnější. Pokud je rostlina odolná, seskládám nádoby k sobě, postavím je na izolační podložku a chráním je před větrem.
Někdy je ale jednodušší malý květináč přenést na chráněné místo než se snažit vytvořit kolem něj několik vrstev izolace.
- Nezapomínám na vítr
Mráz není jediný zimní problém. Na terase mě několikrát potrápil hlavně studený vítr.
Ten vysušuje nadzemní části rostlin a zároveň ochlazuje nádoby mnohem rychleji. Proto se snažím květináče na zimu umístit tam, kde jsou chráněné zdí, zábradlím nebo jinými nádobami.
Nemusí jít o žádné dokonalé zimoviště. I přesunutí o několik metrů, do závětří, může udělat velký rozdíl.
- S ochranou nečekám na první pořádný mráz
Tohle je asi nejdůležitější změna, kterou jsem postupně udělala.
Dřív jsem čekala, až meteorologové oznámí první velký mráz. Jenže pak už bývalo pozdě řešit všechno najednou.
Dnes si květináče připravuji postupně. Odstraním podmisky s vodou, zkontroluji odtok, přesunu nádoby do závětří, citlivější rostliny přenesu dovnitř a odolnější květináče obalím.
Když pak přijde první studená noc, nemusím večer v panice běhat po terase s dekami a hledat, co ještě zachránit.
Zima nemusí znamenat skleník ani složité konstrukce
Nejvíc mě na ochraně rostlin v květináčích překvapilo, jak často rozhodují úplně obyčejné věci. Kam květináč postavím, jestli má kam odtékat voda, jestli stojí přímo na promrzající dlažbě a zda vůbec patří rostlina ven.
Dnes už proto před zimou neřeším jen to, jak rostlina vypadá nad zemí. Podívám se i na květináč a hlavně myslím na kořeny.
A nemusím kvůli tomu mít skleník. Často stačí pár jednoduchých opatření, trochu izolace a hlavně udělat všechno včas. Právě to mi zachránilo mnohem víc rostlin než všechny moje dřívější pokusy o složité zazimování.
