Článek
Jahody jsem si na terasu pořídila hlavně proto, že jsem chtěla využít prostor, který by jinak zůstal úplně prázdný. Klasický záhon u mě nepřipadal v úvahu, a tak jsem začala přemýšlet, jak pěstování vyřešit jinak. Nakonec jsem truhlíky umístila na plot. Ukázalo se, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem mohla udělat. Jahody mám krásně po ruce, nezabírají téměř žádnou podlahovou plochu a při správné péči mi dělají radost celé léto.
Nejdůležitější je pro mě vybrat správné místo. Jahody potřebují hodně světla, takže truhlíky dávám na co nejslunnější část plotu. Když jsem některé nádoby zkoušela umístit do polostínu, rozdíl byl znát. Rostliny sice rostly, ale plodů bylo méně a nebyly tak sladké. Na terase proto sleduji, kam během dne dopadá nejvíce slunce, a právě tam jahody umisťuji.
U truhlíků zavěšených na plotě si dávám pozor také na jejich upevnění. Jakmile jsou rostliny větší a truhlík plný zeminy, je poměrně těžký. Když navíc zaprší, hmotnost ještě vzroste. Proto je důležité, aby držáky byly opravdu pevné a bezpečné. Nechtěla bych, aby se mi celá úroda jednoho dne ocitla na zemi.
Při výběru nádoby jsem zjistila, že není dobré šetřit místem za každou cenu. Jahody sice nemají obrovský kořenový systém, ale v malém truhlíku půda rychleji vysychá. Volím proto nádoby, které mají dostatečnou hloubku, a hlavně odtokové otvory. Přemokření jahodám nesvědčí a voda, která nemá kam odtéct, může způsobit zahnívání kořenů.
Do truhlíků používám kvalitní substrát určený pro pěstování zeleniny a drobného ovoce. Při sázení nechávám mezi jednotlivými rostlinami dostatek prostoru, aby se příliš nemačkaly. Jahody pak mají lepší přístup ke vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. To považuji za důležité i kvůli různým chorobám, které se v příliš hustém porostu mohou snadněji šířit.
Největší pozornost věnuji zálivce. Truhlíky na plotě totiž vysychají mnohem rychleji než záhon na zahradě. V horkých letních dnech kontroluji zeminu klidně každý den. Zalévám podle potřeby, ideálně ráno nebo večer, a snažím se vodu směřovat ke kořenům. Když jahody začnou kvést a nasazovat plody, na pravidelnou zálivku už si dávám obzvlášť velký pozor. Jakmile rostliny trpí suchem, projeví se to nejen na jejich vzhledu, ale často i na velikosti a kvalitě jahod.
Právě v létě jsem si také uvědomila, jak důležité je nenechat substrát úplně vyschnout. Pokud je několik dní velké horko, kontroluji truhlíky častěji než obvykle. Někdy stačí jediný opravdu teplý den a půda v nádobě je překvapivě suchá. Jahody přitom potřebují dostatek vody hlavně v době, kdy dozrávají plody.
Aby mi jahody plodily co nejdéle, vybírám především stáleplodící odrůdy. Právě ty mi vyhovují na terasu nejvíc. Nemám pak jednu velkou sklizeň během krátkého období, ale mohu si postupně utrhávat zralé jahody od začátku léta až do podzimu, pokud počasí dovolí. Není nic lepšího než si při posezení na terase jen natáhnout ruku a utrhnout si čerstvou sladkou jahodu.
Během sezony rostliny také přihnojuji. Jakmile jahody rostou v nádobě, mají k dispozici jen omezené množství zeminy a živin, takže se jejich zásoba rychleji vyčerpává. Používám hnojivo určené pro jahody a řídím se doporučeným dávkováním. Snažím se to nepřehánět, protože více hnojiva automaticky neznamená více ovoce. Důležitá je pro mě spíš pravidelnost a přiměřené množství.
Průběžně také odstraňuji staré nebo poškozené listy a kontroluji, jestli se na rostlinách neobjevují škůdci. Jahody si prohlížím při každém zalévání, takže případný problém většinou odhalím včas. Pokud rostlina vytvoří šlahouny, podle situace je odstraňuji. Když je nechám růst všechny, rostlina spotřebovává energii na tvorbu nových dceřiných rostlinek místo toho, aby ji věnovala plodům.
Velkou výhodou pěstování v truhlících na plotě je pro mě také to, že jahody nejsou přímo na zemi. Plody se tolik nezašpiní od hlíny a mám je lépe pod kontrolou. Navíc je mohu pohodlně kontrolovat a sklízet. To ocení každý, kdo nechce kvůli několika jahodám neustále klečet u záhonu.
Postupem času jsem si ale uvědomila, že pěstování v nádobách má i jednu nevýhodu. Truhlíky jsou citlivější na výkyvy počasí. V létě rychleji vysychají a v zimě zase kořeny v nádobě promrzají mnohem snadněji než jahody zasazené přímo v půdě. Na konci sezony proto řeším, jak rostliny ochránit. Pokud mají zůstat v truhlících, snažím se nádoby umístit na chráněnější místo a podle počasí je chráním před silnými mrazy.
Za největší chybu, kterou jsem při pěstování jahod na terase udělala, považuji příliš malou nádobu a nepravidelnou zálivku. Zpočátku jsem si myslela, že jahody zvládnou téměř všechno. Brzy jsem ale zjistila, že právě v nádobách potřebují o něco více pozornosti než v záhonu. Jakmile jsem jim dopřála dostatek prostoru, kvalitní zeminu, slunné stanoviště a pravidelnou péči, výsledky se výrazně zlepšily.
Dnes už bych jahody na terase pěstovala jedině tímto způsobem. Truhlíky zavěšené na plotě mi umožnily využít i prostor, který by jinak zůstal nevyužitý, a přitom jsem nepřišla o radost z vlastní úrody. Navíc mi připadá, že jahody na plotě vypadají během sezony skoro jako okrasná výsadba. Zelené listy doplňují bílé květy a později se mezi nimi objevují červené plody.
Pokud tedy někdo přemýšlí, jestli se jahody dají úspěšně pěstovat na malé terase nebo balkoně, za mě určitě ano. Nepotřebujete velkou zahradu ani záhon. Stačí najít slunné místo, zvolit dostatečně velký truhlík, zajistit spolehlivou oporu a hlídat hlavně zálivku. Když k tomu přidáte vhodné stáleplodící odrůdy a pravidelné přihnojování, můžete si během léta užívat vlastní jahody postupně a bez toho, aby vám zabraly polovinu terasy.
Mně se nejvíc líbí právě to, že je mám doslova na dosah ruky. Když si ráno vyjdu na terasu, nemusím nikam chodit ani hledat volné místo pro další záhon. Stačí se podívat na plot, zkontrolovat, jestli už některá jahoda dozrála, a jednu si utrhnout. A právě kvůli těmto malým letním radostem mi pěstování jahod v truhlících za tu trochu péče rozhodně stojí.
