Článek
Když jsem se začala zabývat tím, jak vlastně svou terasu zařídit, měla jsem v hlavě poměrně jednoduchou představu. Chtěla jsem, aby byla zelená, příjemná a aby se na ní dalo pohodlně posedět. Zároveň mě ale lákala myšlenka, že bych si mohla něco sama vypěstovat.
Nemám k dispozici klasickou velkou zahradu, kde bych mohla založit několik záhonů, vysadit ovocné stromy a mezi ně umístit desítky keřů. Terasa má své limity, ale postupně zjišťuji, že právě omezený prostor člověka nutí přemýšlet trochu jinak.
Místo toho, abych vybírala rostliny jen podle toho, jak vypadají, začala jsem přemýšlet nad tím, co všechno mohou nabídnout. Některé mohou vytvořit příjemnou zelenou kulisu, jiné krásně kvetou a další mi během sezony dají bylinky nebo vlastní ovoce.
A právě tak vznikla moje představa jedlé zahrady na terase.
Nemusí jít o nic velkého. Nečekám, že na několika metrech čtverečních vypěstuji zásoby ovoce na celý rok. Pro mě je důležitější radost z toho, že si můžu utrhnout něco vlastního. Ať už je to hrst bobulí, několik jahod nebo čerstvé bylinky k večeři.
Základem jsou správně vybrané nádoby
Než jsem začala vybírat konkrétní rostliny, došlo mi, že nejdůležitější bude vyřešit nádoby. Právě na nich totiž u pěstování na terase hodně záleží.
U bylinek nebo jahod si člověk může dovolit menší květináče a truhlíky. Pokud ale chce pěstovat ovocný keř několik let, potřebuje mnohem více prostoru.
Proto bych před nákupem rostlin nejdříve přeměřila terasu a rozmyslela si, kam jednotlivé nádoby umístím. Nejde jen o jejich současnou velikost. Důležité je myslet na to, jak velká bude rostlina za několik let.
Mladý muchovník může vypadat jako malý keřík, ale postupně se může rozrůst do výrazné velikosti. Stejně tak arónie nebo rakytník potřebují dostatek prostoru.
U větších nádob je podle mě důležitá také jejich stabilita. Pokud je terasa vystavená větru, lehký květináč se může snadno převrátit. Větší keř má navíc velkou korunu, která zachytává vítr.
Proto bych u ovocných keřů volila nádoby dostatečně těžké a stabilní. Zároveň musí mít vždy otvor pro odtok přebytečné vody. Sebevětší květináč rostlině nepomůže, pokud v něm budou dlouhodobě stát kořeny ve vodě.
Arónie jako okrasný i užitkový keř
Jednou z rostlin, které mám na své terase ráda, je arónie. Líbí se mi především proto, že není zajímavá jen v době, kdy dozrávají její plody.
Na jaře kvete, v létě vytváří tmavé bobule a na podzim se její listy mohou krásně zbarvit. Díky tomu může být zajímavým prvkem jedlé zahrady i v době, kdy zrovna nic nesklízíme.
Plody mají výraznou chuť a podle mě se hodí hlavně k dalšímu zpracování. Můžeme z nich připravit například domácí marmeládu nebo sirup, případně je kombinovat s jiným ovocem.
Na terase bych arónii umístila tak, aby měla dostatek světla a zároveň kolem sebe dost prostoru. Pokud ji chceme pěstovat dlouhodobě v nádobě, je potřeba počítat s dostatečně velkým květináčem.
Muchovník pro sladkou úrodu
Muchovník je další rostlina, která podle mě dokáže krásně spojit okrasnou a užitkovou funkci.
Na jaře mě baví jeho květy, během sezony čekám na plody a na podzim zase sleduji, jak se mění barva listů. Je to zkrátka keř, který má co nabídnout po většinu roku.
Jeho plody mohou připomínat borůvky a jsou příjemně sladké. Nejraději je mám čerstvé, ale dají se využít také při pečení nebo zpracovat do domácích výrobků.
Při pěstování na terase je potřeba počítat s tím, že muchovník může být časem poměrně velký. Proto bych mu vyhradila větší nádobu a místo, kde nebude později překážet.
Pokud máte dostatek prostoru, může se stát jedním z hlavních prvků celé terasy.
Zimolez jedlý pro první sklizeň
Zimolez jedlý mě zaujal především tím, že může nabídnout plody poměrně brzy. V době, kdy se zahrada teprve probouzí, už můžeme mít první vlastní ovoce.
Právě proto se mi líbí jako součást jedlé terasy. Pomáhá totiž prodloužit období, kdy můžeme něco sklízet.
Jeho plody jsou podlouhlé a mají výraznou chuť. Můžeme je jíst čerstvé nebo použít v kuchyni.
Při výběru bych ale myslela na konkrétní odrůdy a jejich nároky na opylení. Pokud chceme opravdu dobrou úrodu, může být potřeba pěstovat více vhodných odrůd.
Na menší terase proto není od věci nejdříve zjistit, kolik prostoru budeme potřebovat, než si zimolez pořídíme.
Rakytník pro výrazné oranžové plody
Rakytník je podle mě trochu jiný typ rostliny. Zaujme především svými výraznými oranžovými plody, které se objevují na podzim.
V době, kdy většina letních rostlin pomalu končí, může rakytník terasu krásně rozzářit.
Při jeho výběru je ale potřeba počítat s prostorem. Pokud ho chceme pěstovat kvůli plodům, obvykle potřebujeme samčí a samičí rostlinu. To znamená, že rakytník není ideální volbou pro úplně malý balkon nebo velmi stísněnou terasu.
Na větším prostoru však může být zajímavou součástí jedlé zelené oázy.
Jahody patří na každou jedlou terasu
Pokud bych měla vybrat jednu rostlinu, kterou bych doporučila snad každému začátečníkovi, byly by to jahody.
Nemusí mít velké nádoby a můžeme je pěstovat v truhlících, klasických květináčích nebo speciálních nádobách. Zajímavé jsou také převislé odrůdy, které mohou vytvořit hezký zelený prvek.
Největší radost mám samozřejmě z plodů. Čerstvá jahoda utržená přímo z rostliny má pro mě úplně jinou atmosféru než jahody koupené v obchodě.
Na terase ale musíme hlídat hlavně zálivku. Nádoby na slunci vysychají rychle a jahody potřebují během tvorby plodů dostatek vláhy.
Jahody bych proto umístila na dobře dostupné místo, kde je budu mít pravidelně na očích.
Bylinky, které využijete každý den
Jedlá terasa nemusí být jen o ovocných keřích. Právě bylinky podle mě dokážou vytvořit základ celé jedlé zahrady.
Pažitka, tymián, máta, meduňka, bazalka nebo rozmarýn nezaberou tolik prostoru a můžeme je využívat prakticky každý den.
Pažitku si můžeme nastříhat do pomazánky nebo na chleba. Tymián se hodí k zelenině a masu. Máta a meduňka jsou skvělé do letních nápojů a bazalku využijeme při přípravě salátů nebo těstovin.
Na bylinkách mám ráda především to, že kvůli nim nemusím plánovat velkou úrodu. Stačí několik rostlin a člověk má čerstvé bylinky kdykoliv po ruce.
U některých druhů je ale potřeba hlídat jejich růst. Máta a meduňka se mohou poměrně rychle rozrůstat, proto je raději pěstuji samostatně v nádobách.
Rajčata dokážou terasu úplně proměnit
Když se řekne jedlá terasa, rajčata podle mě nesmí chybět. Jsou ideální pro pěstování v nádobách a během léta dokážou vytvořit krásnou zelenou stěnu.
Stačí jim dostatečně velký květináč, opora a slunné místo. U vyšších odrůd je potřeba počítat s tím, že budou potřebovat vyvazování.
Mám ráda především menší odrůdy, které se dají snadno sklízet postupně. Člověk nemusí čekat na jednu velkou sklizeň. Plody postupně dozrávají a můžeme si je utrhnout přesně ve chvíli, kdy na ně máme chuť.
Rajčata navíc na terase vypadají hezky i jako zelená rostlina. Pokud je doplníme o bylinky nebo jahody, můžeme vytvořit opravdu příjemnou kombinaci.
Co dalšího se dá pěstovat v nádobách?
Možností je podle mě mnohem více, než si začátečník na první pohled uvědomuje.
Na terase se dají pěstovat také papriky, chilli papričky, saláty, ředkvičky nebo menší odrůdy okurek. Záleží hlavně na prostoru a množství světla.
Pokud máte dostatek místa, můžete zkusit také borůvky. U nich je ale potřeba použít kyselý substrát a hlídat správné podmínky.
Zajímavé jsou také rybízy nebo angrešty, především pokud vyberete vhodnou odrůdu a dostatečně velkou nádobu.
Já bych ale doporučila začít postupně. Není potřeba koupit deset různých rostlin najednou. Mnohem lepší je vyzkoušet několik druhů a zjistit, co se na vaší terase daří.
Každá terasa má jiné podmínky
Při plánování jedlé zahrady jsem si uvědomila, že nejde jen o to, co chceme pěstovat. Stejně důležité je vědět, co nám dovolí samotná terasa.
Někde je celý den ostré slunce, jinde je prostor většinu dne zastíněný. Některé terasy jsou chráněné před větrem, jiné jsou naopak vystavené každému poryvu.
Proto bych před nákupem rostlin několik dní sledovala, jak se terasa během dne mění.
Kam dopadá slunce ráno? Kde je nejtepleji odpoledne? Která místa jsou chráněná před větrem? A kde se naopak rostlinám bude rychleji odpařovat voda?
Podle toho můžeme jednotlivé rostliny rozmístit.
Slunné místo můžeme využít pro rajčata, jahody, tymián nebo rozmarýn. Do chráněného prostoru můžeme umístit citlivější rostliny. Ovocné keře bych volila podle toho, kolik prostoru jim můžeme dlouhodobě nabídnout.
Právě správné rozmístění může podle mě rozhodnout o tom, jestli bude terasa krásně prosperovat, nebo budeme každou sezonu řešit, proč některá rostlina chřadne.
Jedlá terasa může být zároveň krásná
Když jsem začínala o jedlé terase přemýšlet, trochu jsem se bála, že bude působit jako směs různých květináčů bez ladu a skladu. Postupně jsem ale zjistila, že i užitkové rostliny mohou být krásné.
Muchovník, arónie nebo rakytník mohou fungovat jako výrazné keře. Jahody mohou vytvořit zelený podrost a bylinky zase doplní volná místa.
Rajčata mohou růst u opory a vytvořit zelenou stěnu. Když k nim přidáme několik květin, které lákají opylovače, terasa může působit ještě živěji.
Já osobně bych proto jedlou zahradu na terase nekombinovala jen podle toho, co je jedlé. Přemýšlela bych také nad výškou rostlin, tvarem listů, barvou květů a dobou, kdy jednotlivé druhy kvetou nebo plodí.
Díky tomu může být terasa zajímavá od jara až do podzimu.
Myslete na budoucnost
U pěstování v nádobách je podle mě důležité nezapomenout na to, že rostliny rostou.
Když si pořídíme malý keř, může se nám zdát, že se vejde prakticky kamkoliv. Jenže za několik let může být několikanásobně větší.
Proto si před nákupem ovocných keřů zjišťuji jejich konečnou velikost. Přemýšlím, jestli jim budu moci nabídnout dostatečně velkou nádobu a zda mi na terase nebudou za pár let překážet.
Stejně tak myslím na jejich řez a pravidelnou údržbu.
U menší terasy je podle mě lepší mít několik zdravých a dobře rostoucích rostlin než velké množství přeplněných květináčů.
Zima je pro rostliny v nádobách náročnější
Jedna z věcí, na kterou jsem při plánování terasy začala myslet až později, je zimování.
Rostliny v nádobách mají kořeny mnohem více vystavené mrazu než rostliny vysazené přímo v půdě. Proto nemusí být samozřejmé, že druh, který bez problémů přežije českou zimu na zahradě, zvládne stejně dobře zimu v květináči.
U odolnějších keřů můžeme nádoby na zimu zateplit a umístit je na chráněnější místo. Citlivější rostliny je potřeba přemístit do vhodných podmínek.
Na tohle je dobré myslet už při výběru. Pokud nemáte prostor pro zimování velkých nádob, vybírala bych druhy, které mají dobrou odolnost a zároveň se dají pěstovat v podmínkách, které jim můžete nabídnout.
Moje představa jedlé zahrady
Když si dnes představuji svou terasu, vidím ji jako místo, kde se propojuje krása s užitkem.
Arónie, muchovník, zimolez jedlý a rakytník mohou vytvořit zelenou kostru celé terasy. Mezi ně se dají přidat jahody, bylinky a sezonní zelenina.
Nechci mít všechno dokonale stejné ani potřebuji, aby terasa vypadala jako katalog. Naopak mě baví, že se během roku postupně mění.
Na jaře se objeví první květy a mladé listy. Později začnou dozrávat první plody. V létě je terasa plná zeleně, vůní a života. A na podzim zase přichází barevné listy a poslední sklizeň.
Právě díky jedlým rostlinám mám pocit, že terasa žije spolu se mnou.
Nemusíte mít velkou zahradu
Pokud máte jen obyčejnou terasu a říkáte si, že na ní není možné vytvořit nic zajímavého, podle mě stojí za to zkusit se na prostor podívat jinýma očima.
Nemusíte mít desítky květináčů. Nemusíte vypěstovat stovky kilogramů ovoce. A už vůbec nemusíte mít všechno naplánované hned od začátku.
Začněte třeba jedním ovocným keřem, několika jahodami a truhlíkem s bylinkami.
Postupně zjistíte, co se vám na terase daří. Naučíte se poznávat, kde je nejvíce slunce, jak rychle nádoby vysychají a které rostliny potřebují více péče.
A potom můžete jedlou zahradu postupně rozšiřovat.
Pro mě je největším kouzlem právě to, že terasa nemusí být jen místem, kam si postavíme stůl a židle. Může být zelenou oázou, kde si odpočineme, pozorujeme rostliny a zároveň si něco sami vypěstujeme.
Když si pak v létě utrhnu vlastní jahodu, pár lístků máty nebo čerstvé bylinky k večeři, mám z toho mnohem větší radost, než bych čekala.
A právě proto mě pěstování na terase tolik baví. Není to jen o úrodě. Je to o každodenním kontaktu s rostlinami a o pocitu, že i malý prostor může být živý, krásný a užitečný.
Jedlá zahrada totiž nemusí začínat velkým pozemkem. Klidně může začít jedním květináčem.
