Článek
Zazimování květináčů pro mě dnes začíná několik týdnů před prvními silnějšími mrazy. Některé rostliny nechávám venku, jiné přesunu ke zdi domu a ty citlivé stěhuji dovnitř. A právě toto rozdělení mi ušetřilo nejvíc zbytečných ztrát.
- Nejdřív zjistím, co vlastně mám v květináčích
Před zimou si projdu všechny nádoby. U některých rostlin si přesně pamatuji, co jsem na jaře vysadila, u jiných už si po sezoně nejsem úplně jistá.
Dříve jsem to řešila stylem „vypadá odolně, tak to asi přežije“. Dnes už si raději zjistím konkrétní druh a jeho nároky.
Je totiž rozdíl mezi rostlinou, která je mrazuvzdorná vysazená přímo v půdě, a stejnou rostlinou v malém květináči na větrné terase.
Kořeny v nádobě jsou mnohem více vystavené okolnímu chladu. Proto je pro mě označení „mrazuvzdorná“ jen první informace, nikoli automatická záruka.
- Co obvykle nechávám venku
Mezi rostliny, které mohou při vhodných podmínkách zůstat venku, patří například některé odolné trvalky, okrasné trávy, rozchodníky nebo jiné druhy určené pro naše klimatické podmínky.
U těchto rostlin ale kontroluji především jejich konkrétní odolnost.
Pokud je mám ve velkém a stabilním květináči, na chráněném místě, mám mnohem menší obavy než u malé nádoby stojící uprostřed otevřené terasy.
Venku také nechávám rostliny, které jsou na podzim stále hezké. Nevidím důvod uklízet všechno jen proto, že přišel listopad.
Jen počítám s tím, že i odolná rostlina může potřebovat ochranu kořenů.
- Největší pozor si dávám na malé květináče
Tohle je zkušenost, která mě stála několik rostlin.
Čím menší nádoba, tím menší množství substrátu chrání kořeny před rychlým promrznutím.
Velký květináč tedy může být pro stejnou rostlinu výrazně bezpečnější než malá nádoba.
Pokud mám odolnou rostlinu v malém květináči, snažím se ji na zimu přesunout na chráněnější místo. Někdy ji postavím blíž ke zdi domu, jindy nádoby seskupím k sobě a podle potřeby chráním samotný květináč.
Neznamená to, že ji musím okamžitě stěhovat do teplého pokoje. Jen jí vytvořím lepší podmínky.
- Co s levandulí?
Levandule je pro mě typický příklad rostliny, u které záleží na konkrétních podmínkách.
Některé druhy a odrůdy jsou velmi odolné, ale problémem může být právě nádoba a zimní vlhkost.
Proto u levandule hlídám hlavně odtok vody. Nechci, aby stála v mokrém substrátu během dlouhého chladného období.
Květináč dávám na chráněné místo a pokud je nádoba malá nebo citlivá na mráz, řeším také její ochranu.
- Okrasné trávy mohou zůstat venku, ale ne všechny stejně
Okrasné trávy mám na terase ráda právě proto, že dokážou vypadat dobře i po sezoně.
U odolných druhů je často zbytečné je na podzim stříhat až k zemi. Suchá nadzemní část může během zimy chránit rostlinu a zároveň vypadá zajímavě.
U nádob ale opět sleduji kořenový systém.
Pokud je tráva v malém květináči, je zranitelnější než stejná rostlina vysazená v zemi. Proto ji v případě silných mrazů chráním nebo přesunu na chráněnější místo.
A s radikálním řezem často počkám až na jaro.
- Co naopak stěhuji dovnitř bez dlouhého přemýšlení
Tady už jsem po několika zkušenostech mnohem opatrnější.
Teplomilné rostliny, které nejsou určené pro naše zimy, nenechávám venku s nadějí, že „to třeba nějak zvládnou“.
Typickým příkladem jsou citrusy a oleandry. Stejně tak mohou potřebovat zazimování některé druhy fuchsií, muškátů nebo jiné rostliny, které jsou citlivé na mráz.
U nich čekání na první mráz opravdu nezkouším.
Jakmile se začnou noci výrazně ochlazovat, připravím je na přesun.
- Před stěhováním kontroluji škůdce
Tohle je moje povinná zastávka.
Kdysi jsem prostě vzala květináč z terasy a postavila ho do domu. O pár dní později jsem si všimla, že na rostlině není něco v pořádku.
Od té doby kontroluji listy z obou stran, stonky i povrch substrátu.
Pokud najdu škůdce, nejdřív je řeším a teprve potom rostlinu přenesu dovnitř.
Je to mnohem příjemnější než zjistit po týdnu, že jsem si do obýváku přestěhovala nejen oleandr, ale také jeho drobné spolubydlící.
- Pozor na přemokření před zimou
Další moje stará chyba byla zalévání podle kalendáře.
„Je říjen, tak už musím zalít.“ Jenže rostlina se neřídí kalendářem.
V chladném počasí spotřebovává méně vody a substrát schne pomaleji. Proto před každou zálivkou kontroluji jeho vlhkost.
U rostlin, které zůstávají venku, je důležité, aby nádoba dobře odváděla přebytečnou vodu.
V zimě totiž nechci řešit jen mráz. Dlouhodobě mokré kořeny mohou být stejně velký problém.
- Jak chráním květináče před mrazem
Pokud rostlina zůstává venku, nesoustředím se pouze na její nadzemní část.
Chráníme především kořeny.
Nádoby proto podle potřeby obaluji materiálem vhodným k izolaci květináčů, stavím je na místo chráněné před větrem a seskupuji je k sobě.
U citlivějších nádob může pomoci také postavení na izolační podložku, aby nebyly v přímém kontaktu s promrzajícím povrchem.
Nejde mi o to vytvořit kolem rostliny teplo. Chci jen zpomalit prudké změny teploty.
- Kdy rostlinu raději přesunu
Tady už se řídím několika věcmi najednou.
Sleduji druh rostliny, velikost nádoby, její odolnost, umístění a předpověď počasí.
Pokud je rostlina citlivá, nádoba malá a před námi několik mrazivých nocí, neriskuji.
U odolné rostliny ve velké nádobě na chráněném místě si naopak nemusím dělat takové starosti.
A právě tohle je podle mě nejdůležitější pravidlo celého zazimování: nerozhodovat se podle jediné informace.
Nestačí vědět, že rostlina „snáší mráz“. Musím se podívat na celý její zimní život v nádobě.
Co bych dnes udělala jinak?
Rozhodně bych se nesnažila všechny rostliny zazimovat stejně.
To byla moje největší chyba.
Některé jsem zbytečně uklízela dovnitř a pak jsem řešila nedostatek světla a příliš teplé zimování. Jiné jsem naopak nechala venku jen proto, že měly pověst odolných rostlin, a na jaře jsem zjistila, že kořeny mráz nezvládly.
Dnes si před zimou udělám jednoduchou kontrolu.
Citlivé rostliny jdou dovnitř. Odolné rostliny mohou zůstat venku, ale dostanou chráněné místo a podle potřeby ochranu nádoby. A u všeho hlídám hlavně vodu.
Právě květináč totiž dokáže zcela změnit podmínky, ve kterých rostlina zimu přežívá.
A tak už dnes při podzimním úklidu neřeším jen otázku „Je tahle rostlina mrazuvzdorná?“.
Ptám se spíš: „Je mrazuvzdorná právě tady, v tomto květináči, na tomto místě a v této zimě?“
Tahle jediná změna v přemýšlení mi pomohla zachránit mnohem víc rostlin než všechny zimní rady, které jsem kdy četla.
