Článek
Jakmile se začnou blížit první mrazíky, přichází čas rozhodnout, co může na balkoně nebo terase zůstat až do jara a co bude potřebovat trochu větší ochranu. Dříve jsem se při zazimování řídila hlavně tím, jestli rostlina vypadala odolně. Postupně jsem ale zjistila, že samotná rostlina není jediným faktorem, na kterém záleží. Velkou roli hraje také velikost květináče, materiál nádoby, množství vody v substrátu a to, jestli na rostlinu celý den fouká vítr nebo na ni dopadá déšť.
Právě pěstování v nádobách má oproti zahradním záhonům jednu nevýhodu. Kořeny rostlin nejsou chráněné okolní půdou v takové míře jako při výsadbě přímo do země. Květináč může promrznout ze stran i zespodu a kořenový bal je vystavený mnohem větším teplotním výkyvům. Rostlina, která by v záhoně bez problémů přečkala běžnou zimu, tak může v malé nádobě utrpět poškození. Proto už se nespoléhám jen na označení mrazuvzdorná, ale vždy zvažuji také podmínky, ve kterých bude rostlina zimovat.
Na terase nechávám především rostliny, které jsou pro venkovní podmínky vhodné a jejichž kořeny mají v nádobě dostatek prostoru. Typicky jde o některé odolné trvalky, vybrané okrasné trávy, mrazuvzdorné jehličnany nebo keře určené k pěstování v nádobách. I u nich ale počítám s tím, že potřebují správné umístění a přiměřenou ochranu. Mrazuvzdornost totiž neznamená, že rostlina zvládne za všech okolností dlouhodobé promrznutí, silný vítr a mokrý substrát.
Pokud mám na balkoně vřesy nebo chryzantémy, neřeším jen jejich vzhled, ale také konkrétní druh a odrůdu. Některé vřesy jsou dostatečně odolné pro venkovní pěstování, zatímco u jiných rostlin prodávaných jako vřesovce může být citlivost na mráz výrazně vyšší. U chryzantém zase záleží na odrůdě a podmínkách. Pokud nevím, jakou rostlinu přesně mám, raději si ověřím její nároky, než abych předpokládala, že každá podzimní květina vydrží venku celou zimu.
Důležitá je také velikost nádoby. Větší květináče obvykle poskytují kořenům lepší ochranu než malé nádoby, protože substrát v nich nepromrzá tak rychle. To však samo o sobě nezaručuje úspěšné přezimování. I velký květináč může během dlouhých mrazů promrznout, zejména pokud stojí na otevřeném místě vystaveném větru. U rostlin, které chci nechat venku, proto dávám přednost nádobám s dostatečným objemem a stabilním umístěním.
Velkou pozornost věnuji materiálu květináčů. Plastové nádoby bývají poměrně praktické, protože jsou lehké a většinou dobře snášejí běžné venkovní podmínky. U levnějších nebo již poškozených plastů ale může mráz a dlouhodobé působení počasí způsobit křehnutí. Pokud mám rostlinu v plastovém květináči, který je určený pro venkovní použití a nemá praskliny, často ho mohu nechat venku, pokud to dovolují nároky samotné rostliny.
Jiná situace nastává u keramických a terakotových květináčů. Zejména neglazovaná terakota nasává vodu. Pokud se vlhkost dostane do pórů materiálu a následně zmrzne, může nádoba popraskat nebo se začít odlupovat. Proto u těchto květináčů kontroluji, zda jsou určené pro venkovní zimní podmínky. Pokud si nejsem jistá jejich mrazuvzdorností, raději je přemístím do chráněného prostoru, kde nebudou vystavené dešti a opakovanému promrzání.
Neznamená to, že všechny keramické nádoby musí na zimu bez výjimky dovnitř. Existují i mrazuvzdorné varianty, které jsou pro venkovní použití vhodné. Přesto je potřeba zajistit, aby v nich nezůstávala stát voda. Drenážní otvory musí být průchodné a květináč by neměl být dlouhodobě ponořený v misce plné vody. Pokud nádoba stojí přímo na podlaze, pomůže její mírné nadzvednutí pomocí vhodných podložek, aby mohla přebytečná voda odtékat.
Závětří je pro zimování rostlin často velmi užitečné. Květináče umístěné u chráněné stěny domu nejsou tolik vystavené větru a prudkým změnám počasí. Takové místo může pomoci především rostlinám, které jsou sice dostatečně odolné vůči chladu, ale hůře snášejí vysušující vítr nebo dlouhodobý déšť. Závětří však není náhradou za vhodné zimoviště pro citlivé rostliny. Pokud druh nesnáší mráz, samotné přesunutí ke zdi ho před silnými mrazy neochrání.
Na chráněné místo přesouvám také nádoby, které by mohly při nepříznivém počasí snadno spadnout. Silný podzimní vítr dokáže převrátit i poměrně velký květináč, pokud má rostlina vysoké nadzemní části a nádoba není dostatečně stabilní. U lehkých plastových nádob je proto dobré zkontrolovat, zda stojí bezpečně a zda je nemůže shodit poryv větru. Někdy pomůže seskupit několik nádob k sobě nebo je umístit blíž ke stěně, ovšem tak, aby rostliny měly stále dostatek vzduchu.
Zvláštní pozornost věnuji bylinkám. Pažitka, máta nebo některé další vytrvalé bylinky mohou při vhodných podmínkách přezimovat venku i v nádobách. Jejich nadzemní části mohou během zimy odumřít, ale na jaře znovu obrazí. Rozhoduje ovšem druh, odrůda, velikost květináče a průběh zimy. U citlivějších středomořských bylinek, například rozmarýnu, je situace jiná. Jeho odolnost vůči mrazu se liší podle odrůdy a podmínek pěstování, proto se v chladnějších oblastech vyplatí chráněné, světlé a bezmrazé zimoviště.
Bazalka naopak není rostlinou, kterou bych nechávala venku přes zimu. Chlad jí nesvědčí a první mrazíky ji mohou vážně poškodit. Pokud ji chci zachovat, je potřeba ji přenést do vhodných podmínek ještě před příchodem mrazu. Ani uvnitř ale nemusí přežít bez problémů, protože potřebuje dostatek světla a vhodnou teplotu. U letniček a citlivých bylinek je někdy jednodušší počítat s novým výsevem na jaře než se snažit za každou cenu uchovat starou rostlinu.
Podobně postupuji u muškátů. Ty patří mezi rostliny, které se běžně zazimovávají na místě, kde nemrzne. Před příchodem mrazů je proto přenáším do vhodného prostoru a podle způsobu přezimování upravuji zálivku i péči. Nečekám až na chvíli, kdy jsou rostliny poškozené mrazem. Pokud se předpovídají výrazně nízké teploty, je lepší připravit jim zimoviště včas.
U rostlin, které nechávám venku, kontroluji také stav substrátu. Na podzim je snadné předpokládat, že květiny už téměř nepotřebují vodu, ale to není vždy pravda. Pokud je delší dobu sucho a nemrzne, mohou mít stálezelené rostliny stále potřebu vláhy. Na druhou stranu je nebezpečné nechat kořenový bal dlouhodobě přemokřený. V chladném počasí se voda odpařuje pomaleji a kořeny mohou být náchylnější k poškození. Zalévám proto podle skutečné vlhkosti půdy a před další zálivkou kontroluji, zda substrát není stále mokrý.
Dalším krokem je ochrana samotného květináče. Pokud vím, že nádoba zůstane venku, mohu ji podle potřeby obalit izolačním materiálem nebo umístit do většího ochranného obalu. Vhodné je ale zachovat odtok vody a zabránit tomu, aby se kolem kořenů hromadila vlhkost. Samotné zabalení květináče navíc nezaručí, že citlivá rostlina přežije silný mráz. Jde pouze o jednu z možností, jak omezit rychlé promrzání kořenového balu.
U rostlin v nádobách na balkoně se také snažím chránit kořeny před přímým kontaktem s velmi studeným povrchem. Pokud to konstrukce a bezpečnost místa dovolují, pomohou speciální podložky pod květináče. Nádoby tak nejsou v přímém kontaktu s promrzlou podlahou a přebytečná voda může lépe odtékat. Zároveň dávám pozor, abych nezablokovala odtokové otvory a nevytvořila pod květináčem prostor, ve kterém bude stát voda.
Při rozhodování, co nechat venku a co přenést, se mi osvědčuje rozdělit rostliny do několika skupin. Odolné trvalky, vhodné okrasné trávy a mrazuvzdorné dřeviny mohou při správném umístění zůstat venku. Rostliny citlivé na mráz, jako jsou muškáty nebo bazalka, potřebují před příchodem mrazů přenést do vhodného prostoru. A pak jsou tu rostliny, u kterých záleží na konkrétním druhu a odrůdě, takže se vyplatí ověřit si jejich nároky a nepředpokládat, že všechny exempláře stejného názvu zvládnou stejné podmínky.
Důležité je také neumisťovat všechny přenesené rostliny automaticky do teplého obývacího pokoje. Mnoha druhům, které potřebují přezimovat v klidovém režimu, více vyhovuje světlé a chladnější místo bez mrazu. V příliš teplém prostředí mohou rostliny začít předčasně růst, vytvářet slabé výhony a trpět nedostatkem světla. Vhodná teplota a množství světla se ale liší podle druhu, takže je dobré zjistit si podmínky pro každou rostlinu zvlášť.
Než květináče přenesu do závětří nebo dovnitř, zkontroluji i listy a povrch substrátu. Hledám známky škůdců, plísně nebo zahnívání. Rostliny, které mají být v zimě blízko ostatních, by měly být pokud možno zdravé, aby se případné problémy zbytečně nešířily. Odstraním také suché a poškozené části, ale neprovádím automaticky radikální řez všem druhům. Každá rostlina má jiné potřeby a nevhodný zásah před zimou může její kondici spíše zhoršit.
Při zazimování se snažím myslet také na to, kolik místa mám k dispozici. Pokud mám více květináčů, je dobré si předem rozmyslet, které rostliny skutečně stojí za přezimování a které lze na jaře jednoduše vypěstovat znovu. Citlivé rostliny, které vyžadují zvláštní péči a hodně prostoru, nemusí být vždy nejpraktičtější volbou. Naopak některé odolné trvalky mohou v nádobách zůstat venku a na jaře pokračovat v růstu bez složitého přenášení.
Zimní péče o květináče není jen o tom, kam je na několik měsíců odložit. Jde především o to, aby rostliny měly podmínky odpovídající svým potřebám a nádoby vydržely opakované změny počasí. Někdy stačí přesunout květináč ke stěně, jindy je nutné zajistit ochranu kořenů nebo rostlinu přenést do prostoru bez mrazu. Rozhodující je znát alespoň základní nároky rostlin, které pěstujeme.
Pokud si nejste jistí, co na balkoně přes zimu ponechat, začněte kontrolou jednotlivých rostlin a květináčů. Zjistěte, zda jsou rostliny skutečně mrazuvzdorné, jestli mají dostatečně velkou nádobu a zda může voda volně odtékat. Zkontrolujte také materiál květináčů a jejich stav. Prasklé nádoby nebo květináče, které nasakují vodu a nejsou určené do mrazu, je lepší chránit před nepříznivými podmínkami.
Zazimování nemusí znamenat, že se balkon nebo terasa musí úplně vyprázdnit. Některé rostliny mohou zůstat venku a dál vytvářet příjemný pohled i v chladných měsících. Stačí jim vybrat vhodné místo a věnovat pozornost několika důležitým detailům. Když se o květináče postaráme včas, máme mnohem větší šanci, že na jaře znovu obrazí zdravé rostliny a nebudeme muset zbytečně nahrazovat poškozené nádoby ani uhynulé květiny.
