Hlavní obsah
Satira

SATIRA: Paní, jsem na nákupu, ne na dostihové dráze!

Foto: Pixabay

Světe div se, ale i my ze stacionáře nakupujeme.

Článek

I my ze stacionáře chodíme nakupovat. Chodíme do nejbližšího hypermarketu, seženeme tam totiž vše za krátkou chvíli. Já nejsem výjimka. Přes den se věnuji mým oblíbencům - klientům ze stacionáře, kteří ať chcete či nechcete, mne totálně vyčerpají. Vydám denně tolik energie, že by stačila na parní lokomotivu a rozjela by se i bez uhlí.

Jednoho dne si takhle hezky pěkně štráduji - směr oblíbený a blízký hypermarket. Nakupuji s rozmyslem, neutrácím zbytečně, projdu skleněnými zásuvnými dveřmi dovnitř obchodu, popadnu jezdící příruční košík i ve chvíli, kdy si jdu jen pro rohlík, ale co kdyby náhodou měli něco v akci, že? Klasická myšlenka, která mne pokaždé dostává do stresu, který se tak pilně snažím odbourávat během v přírodě nebo práci na zahradě nebo v posteli s mou milovanou ženou. Co to ta moje milá chtěla, abych koupil? Aha, už jsem si vzpomněl! Takže hezky pěkně od začátku nákupního seznamu, který nosím naskenovaný v mém malém mužském mozečku. Přece nebudu za bábovku nýmanda a nebudu si psát seznam na malý papírek. Stejně bych ho někde vytratil nebo ve velké nouzi na WC bych ho použil na hygienu. To si dělám samozřejmě srandu, ale když může ve filmu „S tebou mne baví svět“ použít tatínek na syna kus jehličí, proč ne já zmuchlaný nákupní seznam. A jen mezi námi chlapy, určitě něco zapomenu a budu doma za pitomce s začínajícím alzheimerem.

Začínám nákup: brambory, cibule, mrkev, celer, čerstvá bazalka, čerstvá zelená petržel, pár tvrdých rajčat, obíhám regál z druhé strany a hledám avokádo, pěkně naměklé, nějaké citróny, mango a kmitám k pečivu. Když to shrnu jen pro začátek, čeká mne doma veganská večeře. Ale neházím flintu do žita, ještě mne čeká můj oblíbený úsek masa a ryb. Pečivo hlavně čerstvé, ne natvrdlé rohlíky! Natvrdlý jsem občas já, když koukám na mou ženu ve chvíli, kdy mi opakuje dokola větu: „Miláčku, pamatuješ si všechno?“ „Jasan, lásko, nejsem přece žádné béčko!“ odpovídám a líbám ji na rozloučenou. Nakupuji totiž nejen cestou z práce, ale i cestou z domova. Jdu za cílem, uspokojit veškeré naše chuťové buňky. Vracím se k očnímu kontaktu s úžasně libovou vepřovou kýtou. Tu ale nebrat, je suchá a tvrdá na kousání. To by pak chtělo ji předpřipravit anebo ji péct dlouho a to bych hladem asi umřel. A to se mi fakt ještě nechce. Sahám tedy po krásné krkovičce, mňam, ta bude pěkně šťavnatá, to mám rád. Co to ta má žena chtěla? Á jó, lososa! Mají? Mají. Šup s ním do vozíku. Pádím k jogurtům, bílý, s proteinem, ovocný? Mám je všechny. Teď ještě olivový olej a zmrzlinu na chuť při večerním sledování televize. Vracím se pro mražené fazolky a mraženou pizzu pro případ, že bychom se ženou neměli čas vařit a věnovali se bohulibější postelové činnosti. Pak se pizza hodí, to mi věřte. Víno nemusím, to doma máme na hezké chvilky ve vinném stojanu. Pro ženu červené a pro mne? Taky. Ještě svíčky a atmosféra je dokonalá. Ženino spodní prádlo? Ehm, jsem v obchodě, tak se vracím zpátky na zem a ne do fantazie, co mne čeká doma. Konečně, mám snad všechno a mířím k samoobslužným pokladnám. Hurá, jedna je volná! Ty čárové kódy mne baví! Přijímám to jako zábavnou hru. Vezmu jogurt, obrátím čárovým kódem k malému skleněnému okýnku a píp a dávám na odkládací plochu. A další a další. Jsem ve vlastním světě, myšlenkou už doma. Když mne najednou z mé nákupní letargie vytrhne mužský hlas, který reaguje na hlas ženský. To snad ještě poznám, kdo je kdo, i když za mými zády.

„Pane, můžete si pospíšit? A ten nákup si začít uklízet? Jsou za vámi další zákazníci!“ Tento hlas patřil živé pokladní. A reakce následovala. “ Paní, já jsem zde na nákupu a ne na dostihové dráze, víte?!" Mužský hlas byl ale tak milý a slušný a příjemný, že pokladní se nezmohla na odpověď a bylo ticho. Já se začal potichu a nenápadně uchechtávat. Proč? No protože mne reakce pána pobavila. Dal jsem mu totiž za pravdu a obdivoval jsem jeho pohotovou výstižnou reakci. Už se dlouho nestalo, abych z obchodu a dvěma těžkými taškami odcházel s úsměvem. Dnes se mi to splnilo. Díky pane!

A paní pokladní? Té přeji pevné nervy a dobrou výplatu!

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dostih

https://cs.wikipedia.org/wiki/Humor

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vegetari%C3%A1nstv%C3%AD

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz