Článek
Mysl vytváří neustále nekonečně mnoho individuálních a velmi osobitých okamžiků vědomí, o kterých si myslíme, že buď jsou, nebo nejsou Já (podle toho s nimi nakládáme), a jsme naučeni je tak vnímat. Ovšem jenom pokud se nestane něco, co nám pomůže nahlédnout na Já jako na iluzi, tedy jinak než jako na ohraničenou, podmíněnou a měnící se součást konvenční reality.
Normálnímu vědomí (egu) je neskutečná povaha Já a vnějšího světa cizí a dokonce přímo ohrožuje všechny atributy, na kterých stojí koncept ega a světa. Normální vědomí se snaží nacházet uspokojení ve vnějším světě a nevidí v tom nic špatného. Ego zachází s „vnitřní realitou“ prožitků tak, že se snaží bolest a utrpení vznikající bažením po uspokojení vytěsňovat za hranice bdělosti.
V takovém terénu mysli není pochopitelně místo pro vědomý růst. Honba za potěšením a uspokojením nenechává egu téměř žádný prostor pro vědomé rozlišování, natož aby nahlíželo a zabývalo se svými vlastními duševními neduhy a prohřešky nebo se s nimi snažilo jakkoliv smysluplně zacházet.
Richard Kieckhefer ve své knize Magie ve středověku se zajímá o skutečnou středověkou magii a historických okolnostech kolem jejího vzniku i myšlenkových pochodech různých sociálních skupin. Autor se věnuje všem výkladům od magických představ a pověr učenců přes pověry lidové až k církevnímu podsvětí složené z mnichů, kteří se domnívali, že ďáblové jim mohou sloužit ve jménu Krista.
Středověk a středověká architektura - mohla fungovat jako projekční plátno skoro pro cokoli. Tedy nejen pro proměnu myšlenky a její uskutečnění postavit chrámy, katedrály, ale i proměnu myšlenek o mysticismu. Mnozí tuto historickou dobu vnímali tak, že lidé mohli pracovat svobodně a tvořit. Někteří se ke katedrálám upínali jako k symbolům neopakovatelného národního ducha, jiní proto, že pro ně byly odkazem k ztracené epoše, kdy společnosti dominovala katolická církev.
Veškerou cestu středověkem prolínala hlavní linie. linie víry v Boha. Ať už přichází mystik odkudkoli, ať vychází z jakékoliv náboženské či filosofické tradice, jeho přístup je podobný: ponechává věci jejich přirozené podstatě. Z pohledu mystika je chybou snažit se o změnu věcí kolem nás, protože vše, co děláme, je prosazováním představ našeho omezeného ega a snahou nahradit moudrost omezeným poznáním. Bůh se ukazuje těm, kteří se umí dívat.
Dívejme se srdcem. Ne očima. Historická myšlenka, která provází lidstvo po celá léta historie.
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A1_k%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A1_mystika
https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/B%C5%AFh
