Článek
Tento krok se prý bude týkat až půl milionu kontejnerů po celé republice. To by byla skvělá zpráva, kdyby to ovšem byla pravda.
Realita je bohužel o dost složitější. Opravdu se chystá tak zásadní změna, nebo jde jen o dobře načasovaný argument proti zavedení zálohového systému? Při bližším pohledu totiž zjistíme, že klíčové informace o tom, jak a kdy se nový systém zavede, zcela chybí. Obce na takovou změnu nejsou připravené, třídící linky už teď nestíhají, a hlavně – není jasné, jak by měl systém fungovat tak, aby byl skutečně efektivní.
Společnost EKO-KOM, která nese zodpovědnost za plnění cílů v oblasti třídění a recyklace obalových materiálů, se k plánovanému multikomoditnímu sběru nevyjádřila. Na podzim minulého roku přitom jako jediný způsob, jak docílit splnění cíle tříděného sběru nápojových plechovek ve výši 80 % pro rok 2026, uvedla zavedení zálohového systému.
Nepřipravený systém, chybějící plán
Mnoho starostů na podobné pokusy již dříve upozorňovalo. Tvrdit, že od ledna 2025 bude plechovky ve žlutých kontejnerech plošně třídit celé Česko, je přinejmenším zavádějící. Každá obec má vlastní pravidla pro třídění a většina z nich nemá infrastrukturu, která by umožnila efektivně oddělit kovy od plastů a dalších materiálů. V praxi to bude znamenat jen vyšší materiálové ztráty a komplikace v recyklaci.
Z údajů ČAOH vyplývá, že v České republice funguje přibližně 140 třídících linek, z nichž pouze dvě jsou funkční automatizované. Ostatní se spoléhají na ruční třídění, což vede k vysokým materiálovým ztrátám. Pokud se k současnému systému přidají kovové obaly, bez zásadních úprav kapacit to povede spíše k dalším komplikacím než k lepší recyklaci.
Nový systém nezajistí ani čistější ulice ani cirkularitu
Multikomoditní sběr může vypadat jako krok správným směrem, ale neřeší základní problémy – ani cirkularitu materiálů, ani volně pohozený odpad. Analýza litteringu, kterou v roce 2022 zpracovala Univerzita J. E. Purkyně pro EKO-KOM, ukázala, že plechovky patří mezi nejčastější volně pohozený odpad. Přesto nový systém nenabízí žádný způsob, jak tento problém skutečně omezit.
Plechovky navíc vyžadují specifické podmínky pro recyklaci a nejlepší výsledky přináší jejich oddělený sběr. Zálohové systémy jsou navrženy právě tak, aby zajistily, že se obaly vrací zpět do uzavřené recyklační smyčky. V zemích, kde zálohování funguje, dosahuje míra jejich sběru i přes 90 %. Žádný dobrovolný systém v Evropě se k této hodnotě ani nepřibližuje.
Realita čísel? Kontejnerů je více, třídění stagnuje
Česká republika se na základě materiálových analýz Institutu cirkulární ekonomiky pohybuje na úrovni přibližně 26 % vytříděných plechovek, u PET lahví, kde systém tříděného sběru funguje již dvě desítky let, dosahuje ČR 76 %. Skutečná čísla jsou ale pravděpodobně mnohem nižší kvůli nepřesné metodice postavené na sledování hmotnosti tříděného odpadu, kterou zkreslují například zbytky nápojů. Navíc minimálně tři čtvrtiny plechovek a čtvrtina PET lahví stále končí mimo recyklační proces. Za poslední roky se navíc ukazuje, že i při růstu počtu kontejnerů míra třídění stagnuje, nebo dokonce klesá. Pokud chceme skutečně efektivní recyklační systém, musí být založen na funkčních a osvědčených principech. A právě zálohový systém je jediným modelem, který jako jediný dokáže vysbírat přes 90 % druhotné suroviny. Pokud to víme, proč se pořád snažíme vymýšlet kličky, místo abychom šli ověřenou cestou?
Zdroje:
1) Tisková zpráva ČAOH
2) Starostové pro zálohy
3) Vyjádření EKO-KOM
4) Analýza litteringu Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2022
5) Studie materiálových toků INCIEN
6) Výsledky systému EKO-KOM
7) Studie EEIP, červen 2020
