Článek
Kdysi dávno, ve věku mečů a korun, vládl mocný král Aldemar. Byl to muž ctižádostivý a neústupný, který si usmyslel, že jeho říše musí být největší na světě. Jen jedno mu stálo v cestě – království jeho mladšího bratra, Leandra.
Leandr byl jiný než jeho bratr. Vládnul srdcem, ne mečem, a jeho lid ho miloval. Když Aldemar vytáhl do boje, Leandr se bránil, ale jeho armáda byla slabší. Tehdy se však stalo něco nečekaného – všechna knížata v okolí, která byla svědky Aldemarovy krutosti, se spojila a přispěchala Leandrovi na pomoc.
Jenže než mohl rozhodující boj začít, objevil se nový hráč – sultán Razeem, vládce vzdálené pouštní říše. Přijel s úmyslem sjednat mír, ale jeho srdce ovládla závist. Viděl, jak mladý Leandr získává oddané spojence, zatímco Aldemar se topí ve vlastní moci. Chtěl si získat respekt obou bratrů, ale místo toho v něm zvítězila touha po vládě.
S pomocí svých kouzelníků seslal na Leandra kletbu a zmenšil ho do velikosti dítěte, aby ho ponížil a ukázal jeho slabost. Myslel si, že bez silného vůdce se spojenecká vojska rozpadnou. Ale mýlil se.
Leandr, i když zmenšený, nepřestal bojovat. Naopak, jeho odvaha inspirovala všechny kolem. Knížata se semkla ještě pevněji, vojáci bojovali s větší silou než kdy dřív. A tak se stalo, že v rozhodující bitvě spojenecké vojsko nejen porazilo Aldemara, ale i sultána Razeema.
A když Leandr stanul mezi padlými nepřáteli, vrátila se mu jeho původní podoba. Ne však kvůli kouzlu, ale proto, že jeho odvaha a srdce nikdy neztratily svou velikost.
Od té doby se říká, že pravý vůdce není ten, kdo má moc, ale ten, koho následují srdcem. A legenda o Leandrovi se vypráví dodnes.
