Článek
Na první pohled může působit jako obyčejná „smradlavá ploštice“, kterou lidé občas najdou na zahradě, na fasádě domu nebo na podzim dokonce v interiéru. Kněžice mramorovaná, latinsky Halyomorpha halys, je však pro pěstitele mnohem vážnější problém. Patří mezi invazní druhy, které se v novém prostředí dokážou rychle uchytit, šířit a využívat širokou škálu rostlin.
V České republice žije přibližně devět stovek druhů ploštic. Většina z nich nepředstavuje pro zahrady ani zemědělské plodiny zásadní riziko. Některé jsou dokonce cenné pro odborníky, protože jejich výskyt může napovídat, jak zachovalé je konkrétní prostředí. Kněžice mramorovaná ale do této neškodné skupiny nepatří. Je to škůdce, který se živí sáním a napadá jak listy, tak květy a plody.
Dospělý jedinec dorůstá zhruba 12 až 17 milimetrů. Tělo má hnědé až šedohnědé, mramorované, s tmavším tečkováním. Typickým znakem je páskovaný okraj zadečku a světlé kroužky na tykadlech. Právě podle těchto detailů ji lze odlišit od podobných domácích druhů, především od kněžice mlhovité. Rozpoznání je důležité, protože unáhlené hubení všech ploštic na zahradě může zbytečně zasáhnout i druhy, které škodlivé nejsou.
Do Evropy se dostala z Asie, v Česku je od roku 2018
Původní domovinou kněžice mramorované je východní Asie. Vyskytuje se například v Číně, Japonsku, Koreji, na Tchaj-wanu nebo ve Vietnamu. Odtud se postupně dostala do dalších částí světa, mimo jiné do Severní Ameriky a Evropy. K šíření jí pomáhá mezinárodní obchod, převoz ovoce, zeleniny, rostlin i dalšího zboží. Často se proto nejprve objeví ve městech, poblíž tržnic, skladů, překladišť nebo botanických zahrad, a teprve potom proniká do okolních parků, sadů a soukromých zahrad.
Na českém území byla poprvé potvrzena v srpnu 2018 v Lukové u Přerova. Ještě na konci téhož roku se objevila také v Praze poblíž Holešovické tržnice, kam se zřejmě dostala právě s dovezeným ovocem nebo zeleninou. Od té doby přibývají další nálezy. Odborné mapování do roku 2024 uvádí její rozšíření například v Praze, Brně, Olomouci, Kutné Hoře, Českých Budějovicích, Kralupech nad Vltavou i na dalších místech v Čechách a na Moravě.
Znepokojivé je, že nejde jen o ojedinělé nálezy. Odborníci počítají s tím, že se druh bude dál šířit. Dospělci se navíc dokážou přemisťovat aktivním letem, takže po uchycení v jedné lokalitě se mohou postupně dostat i do širšího okolí. Větší riziko představují teplejší oblasti, města a místa, kde má hmyz dostatek potravy i úkrytů k přezimování.
Nevybírá si. Saje na ovoci, zelenině i okrasných dřevinách
Jedním z hlavních důvodů, proč je kněžice mramorovaná tak nebezpečná, je její mimořádně široký jídelníček. Neživí se jen jednou plodinou, na kterou by se pěstitelé mohli jednoduše zaměřit. Patří mezi polyfágní škůdce, což znamená, že dokáže využívat mnoho různých druhů rostlin.
V našich podmínkách může napadat ovocné stromy, zeleninu, révu vinnou, polní plodiny i okrasné keře a dřeviny. Uvádějí se například jabloně, hrušně, broskvoně, třešně, slivoně, réva, kukuřice, sója, hrách, plodová zelenina, ale i javory, jasany, kaliny, růže, šeříky nebo pajasan. V praxi to znamená, že problém nemusí řešit jen velký sad nebo vinice. Stačí běžná zahrada s ovocnými stromy, rajčaty, okrasnými keři a místy k přezimování.
Dospělci i nymfy mají bodavě sací ústní ústrojí. Rostlinu napíchnou a sají z ní šťávy. Poškození se může projevit na listech drobnými nekrotickými skvrnami, žloutnutím, černáním nebo deformacemi. Ještě viditelnější škody vznikají na plodech. V místě vpichu se mohou tvořit propadlá místa, korkovité skvrny, hnědé zbarvení a deformace. Plody mohou předčasně opadávat, zahnívat nebo být nevhodné ke skladování.
Pro pěstitele je nepříjemné i to, že místo vpichu otevírá cestu dalším problémům. Poškozené pletivo může být vstupní branou pro houbové a bakteriální infekce. Úroda tak netrpí jen samotným sáním, ale i následným znehodnocením plodů. U některých plodin může kněžice negativně ovlivnit také vývoj semen.
Odborníci varují před kněžicí z Asie: Škůdce napadá úrodu i okrasné rostliny a Češi ho často přehlédnou.
Na podzim se stahuje k domům
Kněžice mramorovaná nekomplikuje život jen pěstitelům během vegetační sezony. Na podzim začínají dospělci hledat vhodné místo k přezimování. V přírodě mohou využívat dutiny stromů nebo jiné úkryty, v obydlených oblastech ale často míří k budovám. Zalézají do spár, škvír, půd, skladů, šachet nebo přímo do interiérů.
Pro člověka je nepříjemná hlavně svým zápachem, který vylučuje při vyrušení. V případě většího množství jedinců může být přítomnost v domě značně obtěžující. Není proto výjimkou, že lidé kněžice zaznamenají právě na fasádách, kolem oken nebo uvnitř domu, aniž by si uvědomili, že jde o invazního škůdce s dopadem na zahrady a zemědělství.
V českých podmínkách má kněžice mramorovaná obvykle jednu generaci za rok. V teplejších oblastech Evropy však může mít generací více, což výrazně zvyšuje riziko přemnožení. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu listů, z nich se líhnou nymfy a ty postupně dorůstají v dospělce. Právě rychlé zachycení prvních výskytů je proto důležité, protože silně rozšířený škůdce se reguluje mnohem hůře než první menší ohnisko.
Chemie sama problém nevyřeší
Ochrana proti kněžici mramorované není jednoduchá. Tento hmyz se dokáže přesouvat mezi různými hostitelskými rostlinami a po zásahu se může stáhnout do okolní vegetace. Jakmile účinek ošetření odezní, může se do porostu vrátit. Proto odborníci upozorňují, že spoléhat jen na chemii není ideální cesta.
U profesionálních pěstitelů se v některých případech využívají feromonové lapače pro sledování výskytu. V sadech může pomoci také mechanická prevence, například ochranné sítě proti hmyzu. U menších zahrad má smysl pravidelná kontrola rostlin, včasné odstranění nalezených jedinců a sledování spodní strany listů, kde se mohou nacházet snůšky vajíček.
Důležitou roli může hrát biologická ochrana. V zahraničí se zkoumá využití přirozených nepřátel, zejména drobných parazitoidů vajíček z rodu Trissolcus. Ti dokážou napadat vajíčka kněžice a tím snižovat její početnost. Nejde ale o kouzelné řešení, které škůdce zcela odstraní. Smyslem biologické regulace je spíše držet populaci pod hranicí, kdy způsobuje vážné škody.
Pro běžné pěstitele platí jednoduché pravidlo: nečekat, až se problém rozjede. Pokud se kněžice na zahradě objeví, je vhodné ji vyfotit, ověřit určení a výskyt nahlásit odborníkům. Při použití jakéhokoli přípravku na ochranu rostlin je nutné řídit se aktuálním registrem povolených přípravků a etiketou. Neodborné používání postřiků může poškodit užitečný hmyz, zhoršit stav zahrady a přitom nemusí přinést očekávaný výsledek.
Vědci potřebují hlášení od veřejnosti
Protože se kněžice mramorovaná v Česku stále šíří, odborníci se snaží její výskyt průběžně mapovat. Do sledování se může zapojit i veřejnost. Platforma NAJDI.JE umožňuje lidem posílat pozorování a fotografie podezřelých jedinců. Právě údaje ze zahrad, dvorů, sadů a soukromých pozemků jsou cenné, protože tam se odborníci při běžném monitoringu často nedostanou.
Každé dobře zdokumentované hlášení může pomoci určit, kde vznikají nová ohniska výskytu. Díky tomu lze lépe odhadovat další šíření a včas upozornit pěstitele v rizikových oblastech. U invazních škůdců totiž čas rozhoduje. Čím dříve se nový výskyt zachytí, tím větší je šance zabránit větším škodám.
Kněžice mramorovaná zatím není škůdce, kterého by běžný zahrádkář potkával na každém kroku. To se ale může rychle změnit. Teplé počasí, dostatek hostitelských rostlin a schopnost šířit se s přepravovaným zbožím jí dávají dobré podmínky. Pro české zahrady, sady i vinice je proto důležité vědět, jak vypadá, kde ji hledat a proč není dobré její výskyt přehlížet.
Zdroje: minutovezpravy.cz, najdije.cz, naturabohemica.cz
