Článek
Červen rozhoduje o tom, jestli budete na konci léta plnit ošatky, nebo jen smutně koukat na zelené kuličky, které nikdy nedozrály. Zahrádkáři to znají. Sazenice, kterou jste na konci května s láskou zasadili, najednou připomíná divoký keř. Z každého úžlabí raší nový výhon, rostlina se rozkošatí do šířky a vy máte pocit, že čím víc zeleně, tím líp. Opak je pravdou. Rajče potřebuje vést. A červen je ten správný čas vzít ho pevně do ruky.
Co jsou zálistky a proč musí ven
Zálistek je výhon, který vyráží v místě, kde se hlavní stonek setkává s listem. V tom úžlabí se objeví malý zelený prýtek, a pokud ho necháte být, za pár týdnů z něj vyroste plnohodnotná druhá lodyha. Rostlina pak veškerou sílu investuje do růstu nové zeleně místo do plodů.
U vysokých, takzvaných tyčkových odrůd, které pěstuje většina lidí, platí jednoduché pravidlo. Vede se jeden hlavní stonek, případně dva, a všechno ostatní jde pryč. Zálistky vylamujte, dokud jsou malé, ideálně když mají pár centimetrů. V tu chvíli je odlomíte prsty bez nože a rána se rychle zacelí. Čím déle čekáte, tím větší díru po výhonu uděláte a tím spíš si pozvete do rostliny houbové choroby.
Práci dělejte radši ráno a za sucha. Rostlina je v tu dobu pevná, výhony jdou ven čistě a do večera se případné ranky zatáhnou. Nemusíte vylamovat všechno najednou. Projděte záhon jednou týdně a postupně udržujte rostliny v rozumné formě.
Pozor ale na keříčkové, takzvané determinantní odrůdy. Ty rostou nízko, samy se zastaví ve výšce a u nich se zálistky obvykle neodstraňují, protože právě na nich nasazují plody. Pokud nevíte, jakou odrůdu máte, podívejte se na štítek od sazenice nebo na obal semen.
Voda patří ke kořenům, ne na listy
Druhá věc, na které se v červnu láme chleba, je zálivka. Rajčata mají ráda hodně vody, ale chtějí ji na jednom konkrétním místě. U kořenů. Polévat je shora po listech je možná pohodlné, jenže právě tím si koledujete o problémy.
Mokré listy v kombinaci s teplem a vlhkem jsou ideálním prostředím pro plíseň bramborovou, postrach každého pěstitele. Stačí pár dní deště nebo nešikovného zalévání a na listech se objeví hnědé skvrny, které se bleskově šíří. Když k tomu dojde, často už rostlinu nezachráníte.
Zalévejte proto pomalu a přímo k zemi, ať voda steče ke kořenům. Nejlepší čas je ráno, aby případná vlhkost na povrchu přes den oschla. A spíš než kropit každý den po troškách je lepší zalít vydatně a méně často. Rajče tak zažene kořeny hlouběji a líp odolá výkyvům počasí.
Nepravidelnost se navíc mstí. Když rostlinu necháte vyschnout a pak ji utopíte, plody často popraskají nebo na nich vznikne tmavá hniloba na špičce. Stabilní vláha je tedy víc než občasné velké zalití.
Vzduch je tichý ochránce úrody
Třetí pravidlo se snadno přehlédne, ale je stejně důležité jako voda i zálistky. Rajče potřebuje kolem sebe dýchat. Hustý, neprostupný keř, ve kterém se drží vlhko a nehne se vzduch, je jako pozvánka pro choroby.
Proto postupně odstraňujte spodní listy, hlavně ty, které se dotýkají země. Právě přes ně se nejčastěji přenášejí houbové nemoci z půdy. Když pod rostlinou uvolníte prostor, vzduch lépe proudí a po dešti vše rychleji oschne.
Důležité jsou i rozestupy. Sazenice nacpané těsně k sobě si navzájem stíní a brání proudění. Pokud máte možnost, dejte rostlinám místo. A ty, které pěstujete ve skleníku, pravidelně větrejte, jinak se uvnitř drží dusné teplo a vlhkost, ve které choroby přímo bují.
K červnové péči patří i pořádné uvázání. Rostliny rostou rychle a obtěžkané plody se snadno zlomí nebo polehnou. Uvazujte volně, ať se provázek nezařezává do stonku, a kontrolujte to průběžně, jak rajče přibírá.
A protože rajče je velký jedlík, ocení i přihnojení. V době, kdy nasazuje a nalévá plody, mu prospěje hnojivo bohaté na draslík. To je živina, která podporuje právě tvorbu a chuť plodů, na rozdíl od dusíku, který by hnal rostlinu zase jen do listů.
Péče o rajčata v červnu není žádná věda a nezabere víc než pár minut týdně. Vylomit zálistky, zalít rozumně ke kořenům, prořídit spodní patro a uvázat to, co povyrostlo. Kdo tohle zvládne pravidelně, dočká se v srpnu plodů, na které bude pyšný. Kdo to nechá náhodě, sklidí hlavně zklamání a hromadu listí. Rajče totiž samo o sobě umí být štědré. Jen potřebuje, abyste mu ukázali, kudy má jít.
Zdroje:
autorský text, vlastní zkušenost, rozhovor s odborníkem
