Článek
Jeho výrok zazněl v době, kdy se mezi lidmi zároveň šířila vlna solidarity. Mnozí Češi tehdy přispívali na generátory a záložní baterie pro Kyjev, a to v rámci sbírky, která nesla název právě po předsedovi SPD. Kontrast mezi politickými prohlášeními a reakcí veřejnosti tak znovu otevřel debatu o tom, jak se česká společnost k válce a pomoci Ukrajině staví. Jak vysvětluje Martin Ondráček z iniciativy Dárek pro Putina, systém sbírky umožňuje lidem zakládat vlastní týmy, pod jejichž názvem pak mohou přispívat.
Právě toho někteří využili i k lehce provokativním nápadům. Mezi desítkami různě pojmenovaných týmů se tak objevil i jeden nesoucí jméno Tomia Okamury. Podle Ondráčka jde o formu nadsázky, která mu osobně nepřipadá problematická, naopak ji bere s jistým pochopením. Mluvčí hnutí SPD Lenka Čejková naopak sdělila, že se strana k celé záležitosti vyjadřovat nebude.
Podle vyjádření předsedy Tomia Okamury jde podle jejich slov o cílené zneužití jeho jména a provokaci, se kterou nemají nic společného. Zatímco se politická debata točí kolem vzájemných obvinění, Ukrajina mezitím čelí největší energetické krizi od začátku války. Právě v této situaci se do pomoci zapojili i Češi. Ve sbírce na záložní baterie a generátory pro Kyjev patří tým kolem Tomia Okamury k těm nejúspěšnějším. Dosud se podařilo vybrat téměř tři miliony korun.
Politický výrok Tomia Okamury spustil bouři
Během víkendu se předseda hnutí SPD Tomio Okamura znovu vyjádřil k aktuálnímu dění. Na sociálních sítích komentoval akci, která se konala u příležitosti výročí dne sjednocení Ukrajiny. Událost proběhla na Karlově mostě a uspořádalo ji ukrajinské velvyslanectví. Součástí programu bylo mimo jiné i rozvinutí velké ukrajinské vlajky, která měřila přes třicet metrů a na místě přitáhla pozornost řady kolemjdoucích. „Tato akce na jednom z nejpamátnějších míst české historie rozhodně neprospívá k dobrým česko-ukrajinským vztahům. Respekt k hostitelské zemi a jejím symbolům by měl být samozřejmostí. Tady nejsme na Ukrajině, ale v České republice,“ uvedl na svém profilu na sociální síti X.
Martin Ondráček z iniciativy Dárek pro Putina, která dlouhodobě organizuje sbírky na podporu Ukrajiny, se domnívá, že právě podobná vyjádření mohou u části veřejnosti vyvolat opačný efekt. Podle něj totiž v lidech často probouzejí ještě silnější potřebu napadené zemi pomáhat. Z dosavadní zkušenosti má pocit, že tento mechanismus skutečně funguje. Současně otevřeně přiznává, že ho postoje současné politické reprezentace zneklidňují a osobně se za ně stydí. Vnímá je jako projev sobectví a nedostatku empatie vůči Ukrajině a má obavu, že takový obraz Česka nepůsobí dobře ani navenek, zejména směrem k Evropě. Přesto dodává, že rozumí tomu, že vláda může mít jiné rozpočtové priority a nechce pokračovat v dodávkách zbraní. Za zásadní problém ale považuje nízkou úroveň humanitární pomoci, která by se podle něj mohla České republice v budoucnu vrátit v negativním světle.
Podle Ondráčka je kontrast mezi přístupem státu a reakcí veřejnosti až zarážející. Upozorňuje na to, že zatímco vláda se kvůli rozpočtovému provizoriu rozhodla poslat do Kyjeva pomoc ve výši deseti milionů korun, sami lidé dokázali během několika dnů vybrat částku pohybující se kolem sto padesáti milionů. Právě tento rozdíl v něm vyvolává pocit, že něco nefunguje tak, jak by mělo. Připomíná také, že solidarita by neměla fungovat jen jedním směrem. Podle jeho slov může jednou nastat situace, kdy pomoc bude potřebovat samotné Česko — nemusí jít nutně o válku, stačit mohou třeba rozsáhlé povodně. V takovém případě by se podle něj mohlo ukázat, že uzavřenost a nedostatek empatie se mohou společnosti vrátit jako bumerang. Celou situaci proto považuje za těžko pochopitelnou a lidsky velmi znepokojivou.
