Článek
V Česku najdeme hrstku křestních jmen, která to mají těžké doslova od porodu. V seznamech těch nejošklivějších se vynořují téměř bez výjimky, jako by tam měla vyhrazené stálé místo. Patří mezi ně slovanské poklady jako Spytihněv, Bohuchval nebo Chrudoš, u nichž už pouhé vyslovení připomíná spíš jazykové cvičení než oslovení živého člověka.
Lidé si z těchto jmen tropí žerty a panuje mezi nimi jasná shoda, že svého potomka by takhle nepokřtili ani omylem. Tohle konkrétní jméno navíc nezní jen nepěkně, ale nese i pořádně nelichotivý význam. A přesně takhle své malé batole pojmenovat opravdu nechcete.
Mluvíme o jméně Kazimír, slovanském složeném tvaru, který jazykovědci nejčastěji čtou jako „ten, kdo kazí mír“. Ano, je to tak, doslova jde o člověka, který boří klid a pokoj kolem sebe. Existuje sice i vstřícnější výklad ve smyslu „ten, kdo hlásá mír“, jenže ta první verze zní mnohem pikantněji a lidem se vryje do paměti jako úplně první.
Přitom jde o jméno, které nosila celá řada polských panovníků, namátkou Kazimír Veliký, a proslavil ho rovněž avantgardní malíř Kazimir Malevič. V tuzemsku ho dnes podle jmenné statistiky nese přibližně 287 mužů, což ho řadí na samý chvost popularity. Úplně vymřelé tedy není, jen se drží zpátky, opravdu hodně zpátky.
Pohádkový padouch s naprosto stejným cejchem
Ta zvlášť nešťastná část jména, tedy slabika „kazi“, se nezapsala jen v křestním jméně, ale také ve spojení s jedním z nejproslulejších českých pohádkových zloduchů. Mám na mysli panovačného krále Kazisvěta z pohádky Princezna se zlatou hvězdou, jehož jméno doslova vykládá smysl jako „ten, kdo kazí svět“.
Tuto klasiku natočil v roce 1959 režisér Martin Frič podle pohádkových předloh Boženy Němcové a Pavola Dobšinského a dodnes se řadí mezi miláčky nejen vánočního programu. Půvabnou princeznu Ladu ztvárnila Marie Kyselková, hodného prince Radovana Josef Zíma a všechny postavy spolu rozprávějí výhradně ve verších.
Roli mocichtivého krále Kazisvěta VI. dostal Martin Růžek a zahrál ji natolik přesvědčivě, že mu to zkomplikovalo i běžný život. Diváci si ho s padouchem spojili tak pevně, že se ho malí báli a dospělí po něm na ulici pohrdavě plivali, ačkoli mimo plátno prý patřil k laskavým a přátelským hercům.
Stejně silně zapůsobil i v roli fanatického pátera Koniáše z Jiráskova Temna, kvůli které si od něj prý cestující v tramvaji raději odsedávali.
Češi po něm čas od času přesto sáhnou
Pokud se ptáte, proč jméno s takovou reputací dosud nezmizelo ze světa, pak nad tím hloubám úplně stejně jako vy. Mám za to, že část rodičů po něm sáhne z ryzí úcty k tradici a slovanským kořenům, protože jim přijde takové poctivě české.
Další zase mají v rodu nějakého Kazimíra a touží po dědečkovi pojmenovat dalšího pokračovatele rodiny. Kupodivu se objevili i lidé, kterým Kazimír zase tak strašný nepřipadá a slyší v něm jistou eleganci. V tom případě nejspíš sedím na uších já.
Dobrá, abych nebyla tak přísná, dodejme, že ho nosili velikáni dějin i průkopníci moderního umění, takže o reprezentativní zástupce rozhodně nouzi nemá. Možná jen vyhlíží šikovného nositele, který mu vdechne zbrusu nový a sympatický nádech.
Co na to říkáte vy? Dali byste svému synovi jméno Kazimír, nebo byste se mu vyhnuli velkým obloukem stejně, jako se král Kazisvět vyhýbal férovému souboji? Napište nám do komentářů, jestli někoho s tímhle jménem znáte a jak si s ním v životě poradil.
zdroje:
autorský text
