Hlavní obsah

Třicet let jsme jezdili na stejné místo v Chorvatsku. Loni nás tam čekalo nemilé překvapení

Foto: shutterstock-zakoupeno

Třicet let stejná pláž, stejný kemp, stejná vůně borovic. Loni se manželům z Brna jejich oblíbené chorvatské letovisko změnilo před očima tak, že se domů vraceli rozladění a poprvé za celý život se ptali, jestli se sem ještě někdy vrátí.

Článek

Třicet let stejná pláž, stejný kemp, stejná vůně borovic. Loni se manželům z Brna jejich oblíbené chorvatské letovisko změnilo před očima tak, že se domů vraceli rozladění a poprvé za celý život se ptali, jestli se sem ještě někdy vrátí.

Začalo to v roce 1994. Mladí novomanželé, stará Škodovka a stan, který se vešel sotva do kufru. Cesta trvala skoro celý den, na hranicích se stálo, klimatizace neexistovala. A přesto si to pamatují jako jednu z nejhezčích dovolených v životě. Moře bylo čisté, kemp poloprázdný, večeře v konobě stála pár drobných a hostinský už druhý rok znal jejich jména. Vraceli se každé léto. Z mladého páru se stala rodina, děti vyrostly mezi olivovníky a později přivezly na stejné místo svoje vlastní děti. Třicet sezon, jedna pláž, jeden pocit domova kousek od Jadranu.

Loni v létě tam dorazili jako vždycky. A poprvé měli dojem, že přijeli někam úplně jinam.

Z klidného zálivu se stalo parkoviště

Cesta od kempu k pláži, kterou znali nazpaměť, byla najednou lemovaná novými betonovými apartmány. Tam, kde dřív stála jedna malá konoba, byly tři podniky s anglickými jídelníčky a fotkami jídla na plastových tabulích. Pláž, na kterou si dřív rozbalili ručník bez přemýšlení, byla od rána obsazená. Lehátka se platila, parkování se platilo, vstup na molo se platil. To, co kdysi působilo jako tichý kout pro pár stálých návštěvníků, se proměnilo v rušné letovisko, kde se mezi lidmi protlačíte jen s obtížemi.

Manželé nejsou naivní. Vědí, že čas běží a že se místa mění. Co je ale opravdu zaskočilo, byla čísla na účtenkách.

Účet, který je zvedl ze židle

Káva, dvě porce ryby, voda a zmrzlina pro vnučku. Doma by za to dali pár stovek, tady odešli s účtem, který odpovídal skoro celodennímu rozpočtu, jaký si na dovolenou plánovali. A nebyl to luxusní podnik, jen běžná restaurace u promenády.

Jejich pocit přitom není ojedinělý. Chorvatsko v posledních letech opravdu výrazně zdražilo. Podle dat, na která upozornil i guvernér chorvatské centrální banky Boris Vujčić, vzrostly ceny v zemi za poslední tři až čtyři roky zhruba o padesát procent, zatímco třeba ve Španělsku, Itálii nebo Řecku to byla přibližně pětina. Jedním ze spouštěčů bylo přijetí eura na začátku roku 2023, kdy řada turistů i místních zaznamenala skokové zdražení. Od té doby se ceny sice o něco ustálily, vysoko ale zůstaly.

V praxi to vypadá tak, že v obchodech blízko letovisek zaplatíte za máslo i přes sto korun, za mléko přes padesát a za malé balení kávy klidně dvě stě korun. Kopeček zmrzliny se loni prodával zhruba za čtyřicet až pětasedmdesát korun, kousek pizzy za sedmdesát pět až sto pětadvacet. Rodinná dovolená u moře se tak u některých rodin vyšplhala až ke čtyřiceti tisícům.

Češi to spočítali a část z nich odešla

Manželé z Brna nejsou sami, kdo začal po letech váhat. Statistiky ukazují, že část českých turistů loni Jadran poprvé vynechala. V hlavní sezoně sem přijelo přes deset tisíc Čechů méně než o rok dříve a chorvatští představitelé z toho mají obavy. Tamní ministr cestovního ruchu Tonči Glavina varoval, že vysoké ceny a marže jsou pro sezonu největším rizikem, a vláda dokonce vyzvala hoteliéry a hostinské, aby ceny zkrotili. Výzkumy totiž naznačují to, co manželé poznali na vlastní kůži. Lidé cestují méně a méně utrácejí.

Zajímavé je, že za zdražení nemůže jen euro, jak si mnozí myslí. Velkou roli hrála inflace a celkový tlak v maloobchodu a službách. Ubytovatelé na tom podle ministra nesou menší díl viny než obchody a restaurace.

Krása zůstala, ten pocit ne

Manželé nakonec přiznávají, že Chorvatsko je pořád nádherné. Moře je stejně průzračné jako před třiceti lety, lidé jsou vstřícní, klima příjemné. Jen ten pocit, kvůli kterému se sem celý život vraceli, někam zmizel. Pocit, že je to jejich tiché místo, kam patří. Letos zvažují, že vyrazí jinam. Možná na chorvatský ostrov, kde je turistů míň, možná do kempu mimo hlavní letoviska, možná úplně jinam.

Jejich příběh je vlastně příběhem celé jedné generace českých dovolenkářů. Pro spoustu z nich byl Jadran samozřejmostí, levnou jistotou a kusem mládí. A teď stojí na rozcestí a počítají, jestli si tu jistotu ještě můžou dovolit. Láska k moři jim zůstává. Otázka je, jestli se vyplatí.

Zdroje

Při psaní článku jsme vycházeli z informací zveřejněných na zpravodajském webu E15, z dat a vyjádření publikovaných serverem Deník.cz, z přehledu spotřebitelských cen na webu Události247 a z údajů Chorvatského turistického sdružení, na která tyto zdroje odkazovaly. Použili jsme rovněž vyjádření guvernéra chorvatské centrální banky a chorvatského ministra cestovního ruchu, jak je shodně uvádějí česká média.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz