Článek
Lom Borek leží mezi Chotěboří a Golčovým Jeníkovem a přezdívku „české Maledivy“ si vysloužil naprosto právem. Když se do skalní kotliny opře slunce, hladina chytí tyrkysovou barvu, kterou byste tady čekali asi nejmíň. Místo působí mnohem exotičtěji, než kde se ve skutečnosti nachází. A přesně v tomhle dojmu je schovaná past. Borek totiž není koupaliště. Ani náhodou.
Provozovatel areálu to říká bez okolků. V lomu platí zákaz koupání i rybaření a celé místo slouží hlavně potápěčům a freediverům. Ti sem jezdí za čistou vodou, členitým dnem, zatopeným lesem a podvodními atrakcemi, které jinde nenajdou. Stejně jasně mluví i turistické portály. Lokalita je určená k potápění, plavání povolené není.
To ale neznamená, že nemá smysl sem vyrazit. Spíš naopak. Borek funguje skvěle jako výlet za pohledem, tichem a zvláštní krajinou, kterou tu po sobě nechala těžba. Jen není fér lákat rodiny na „tajnou pláž“, kde se rozprostře deka a děti vběhnou do vody. Kdo přijede s touhle představou, odjede zklamaný. Kdo si naopak přijede pro fotku, krátkou procházku a klid, pochopí kouzlo místa během pár minut.
Krásu vytvořila těžba, ne touha po rekreaci
Borek není přírodní jezírko, které se náhodou ukrylo v lese. Je to opuštěný zatopený lom v hadcovém podloží. Odborné geologické zdroje popisují lokalitu jako skalky a zatopený lom se zajímavými minerály. Serpentinit se tu těžil od druhé světové války až do roku 1992 a voda dosahuje hloubky kolem třiceti metrů. Právě tenhle lomový původ vysvětluje strmé stěny, neuvěřitelně čistý dojem vody i to, proč místo vůbec nepřipomíná obyčejný rybník.
Na západním okraji navíc leží přírodní památka Borecká skalka. Chrání se tu hadcový lom s výjimečnou květenou, která roste jen na tomhle specifickém podloží. Nejde tedy o pěknou kulisu na fotky, ale o prostředí se vzdělávacím i geologickým významem. Jinak řečeno, není to anonymní díra s vodou, kam se dá přijet roztáhnout jako na sídlištní koupaliště.
A přesně tady se láme rozdíl mezi tím, kdo místo objevuje, a tím, kdo ho jen konzumuje. Borek nepotřebuje další návštěvníky, kteří obejdou ceduli, nechají po sobě odpadky a budou se hájit, že „jen na chvilku vlezli do vody“. Potřebuje lidi, kteří chápou, že krása bez plotů a turniketů ještě není povolení ke všemu.
Výlet rozhodně ano, koupací den ale jinam
V praxi se Borek hodí spíš na kratší zastávku než na celodenní letní program pro běžné plavce. Přístup vede mimo turistický komfort, takže tu nečekejte zázemí koupaliště, pitnou vodu ani služby pro rodiny s dětmi. S pevnější obuví, lahví vody v batohu a trochou času ale dostanete místo, které ukazuje Vysočinu z polohy, jakou byste tu nehledali.
Kdo se opravdu chce smočit, měl by zamířit na oficiálně sledované koupací plochy. Krajská hygiena pro sezonu 2026 vede vlastní seznam, kde figuruje třeba Břevnická nádrž, Kachlička, Ředkovec, Velké Dářko nebo lom Horní Cerekev. Borek mezi nimi nenajdete, což jen potvrzuje, že o veřejné koupaliště s běžnou kontrolou prostě nejde.
Nejlepší čas na návštěvu je ráno nebo pozdní odpoledne. Tehdy světlo zvýrazní barvu hladiny a místo nepůsobí tak tvrdě jako v poledním žáru. O víkendech za hezkého počasí sem dorazí víc lidí, a s nimi přibývají i problémy. Ticho je tu totiž součástí hodnoty. Jakmile ho přehluší hlasitá hudba a piknikový chaos, zbyde jen pěkná voda a špatný pocit.
Lom Borek si zaslouží pozornost, ale ne laciný sen o koupání zadarmo. Je to fotogenické, křehké a svým způsobem přísné místo. A právě v té přísnosti je jeho síla. Připomíná, že ne každá nádherná hladina je pozvánkou ke skoku. Někdy stačí postát na břehu, dívat se a nechat to místo prostě být.
Zdroje:
autorský text
