Článek
Pro část veřejnosti je podobný přístup stále překvapivý. Jiní v něm naopak vidí logický krok v době, kdy se čím dál víc mluví o individualitě, duševní pohodě a svobodě dítěte. U známých osobností se navíc podobná rozhodnutí sledují pod drobnohledem, protože každé jejich veřejné vyjádření okamžitě vyvolá debatu. Přesto nejde o ojedinělé případy. Mezi slavnými rodiči se už delší dobu objevují jména, která otevřeně říkají, že nechtějí své děti vychovávat pod tlakem pevných genderových stereotypů.
Jednou z nejvýraznějších tváří tohoto přístupu je Pink. Zpěvačka opakovaně vysvětlovala, že chce svým dětem nechat svobodu v tom, jaký život povedou a čemu se budou věnovat. Má dceru Willow a syna Jamesona a dlouhodobě zastává názor, že děti nemají být sevřené představou, co se pro ně údajně hodí a co ne. Ve svých rozhovorech zdůrazňovala, že nechce, aby její potomky omezovalo škatulkování a automatická očekávání spojená s pohlavím.
Na jejím přístupu je zajímavé to, že nesměřuje k chaosu, jak si někdy kritici představují. Spíš k tomu, aby dítě nevyrůstalo s pocitem, že některé sny, zájmy nebo schopnosti jsou předem vyhrazené jen pro určitou skupinu. Pink děti vede k tomu, že mohou dělat cokoli, co je skutečně oslovuje a naplňuje. A právě tím se její přístup stal jedním z často zmiňovaných příkladů v debatách o moderním rodičovství.
Podobně mluví také Kate Hudson. Americká herečka v rozhovoru uvedla, že při výchově svých tří dětí nepřikládá pohlaví rozhodující význam. Z prvního vztahu má syny Rydera a Binghama, z druhého dceru Rani. Sama vysvětlovala, že každé dítě potřebuje jiný přístup, ne proto, zda je chlapec nebo dívka, ale kvůli vlastní povaze, energii a osobnosti. Právě tento důraz na individualitu místo nálepek v mnoha rodinách rezonuje stále silněji.
Výchova bez předsudků rozděluje veřejnost. Pink i další známí rodiče mění pravidla, která byla roky považována za normu.
Hudson zároveň připomněla, že rodiče předem nevědí, jak se jejich děti budou později identifikovat. U své dcery popsala, že v tuto chvíli působí velmi ženskou energií, ale ani to podle ní nic nemění na tom, že dítě by mělo mít prostor vyvíjet se bez pevně nalinkovaných očekávání. Jinými slovy, nejde o to dítě někam směrovat, ale nechat mu možnost vyrůstat bez tlaku na předem předepsanou roli.
Velkou pozornost v minulosti budil i přístup Angeliny Jolie a Brada Pitta. Tento bývalý hollywoodský pár byl spojován s tím, že se ve výchově svých dětí neřídil tradičními genderovými představami. Nejčastěji se to zmiňovalo v souvislosti s jejich dcerou Shiloh, která v dětství nosila oblečení připomínající spíše chlapecký styl a měla krátké vlasy. Už od tří let si navíc přála, aby jí rodiče říkali Johny.
Dnes Shiloh podle dostupných informací působí jinak než před několika lety. Z mladé dívky se stala sebejistá osobnost, která se začala oblékat více dívčím způsobem a nechala si narůst vlasy. Právě tady je dobře vidět, co podobně nastavená výchova může znamenat v praxi. Ne tlačit dítě jedním směrem, ale dát mu prostor, aby si samo našlo, v čem se cítí přirozeně. Možnost svobodně hledat vlastní identitu v takovém případě nepůsobí jako ohrožení, ale spíš jako podpora v důležitém období vývoje.
Debata o výchově bez stereotypů je samozřejmě citlivá a budí emoce. Pro někoho je to osvobozující přístup, pro jiného narušení tradičních jistot. Jenže bez ohledu na názor je zřejmé, že se mění samotný jazyk rodičovství. Dříve se kladl důraz hlavně na to, aby dítě co nejrychleji zapadlo do očekávané role. Dnes se stále častěji mluví o tom, že dítě potřebuje především bezpečí, přijetí a prostor poznat samo sebe.
Na příkladech známých osobností je dobře vidět ještě jedna věc. Nejde jen o oblečení, účes nebo hračky. Jde hlavně o to, jaké zprávy dítě od dospělých dostává. Zda slyší, že smí být samo sebou, nebo zda má už od útlého věku pocit, že se od něj očekává přesně vymezené chování. A právě tady se současné rodičovské přístupy nejvíc lámou. Méně nálepek, více prostoru pro osobnost.
Zdroje:
