Článek
Lidé si rádi počítají, kolik jejich mechanik asi vydělá. Když oprava trvala tři hodiny a na faktuře svítí 2 400 korun jen za práci, je to jednoduchá matematika. Osm pracovních hodin denně krát osm set korun dělá 6 400 za den. Za měsíc tak živnostník v dílně teoreticky vyfakturuje přes 130 tisíc jen za odvedenou práci. A závěr je pro řadu lidí jasný. Mít vlastní servis musí být zlatý důl.
Realita je ovšem výrazně střízlivější. Vysoká hodinová sazba totiž neznamená vysoký příjem. Tomáš M., který provozuje malý jednomužný servis v obci do deseti tisíc obyvatel, upozorňuje, že fakturovaná hodina a hodina, za kterou skutečně dostane zaplaceno, jsou dvě úplně jiné věci. „Když mám dobrý měsíc a nic se nepokazí, dostanu se po zaplacení všech nákladů a odložení peněz na daně na slušný plat. Ale rozhodně ne na to, co si lidi představují,“ říká. Právě pohled na skutečné náklady často změní názor i řidičům, kteří dosud nadávali, že je práce v servisu předražená.
Hodinovka musí pokrýt mnohem víc než práci u auta
Většině zákazníků dojde, že mechanik si nenechá celou částku z faktury. Odečtou nájem dílny, případně si vzpomenou, že jde o podnikatele, a strhnou i odvody na zdravotní a sociální pojištění. I tak jim ale vyjde pěkná suma. To, co ale musí hodinová sazba ve skutečnosti zaplatit, je mnohem delší seznam.
Moderní auta se totiž bez elektroniky neopraví. Diagnostické přístroje a software stojí stovky tisíc korun a k tomu si výrobci účtují každoroční poplatky za přístup do databází a aktualizace. Bez nich mechanik k novějšímu vozu prakticky nemá přístup. K tomu se přidává zvedák, kompresor, sada speciálního nářadí pro konkrétní značky, pojištění dílny a odpovědnosti za škodu, povinná a nikoliv levná likvidace použitých olejů a nebezpečného odpadu. A nad tím vším visí nutnost se neustále školit, protože každý rok přicházejí nové modely, nové motory a nové systémy.
Příklad z malého servisu na vesnici
Tomáš se s námi podělil o své měsíční výdaje i o to, co mu na konci reálně zbyde. „Zažil jsem už několik momentů, kdy jsem to chtěl celé zabalit a jít radši dělat do fabriky za jistotou,“ svěřil se. „Vedete vlastně malou firmu sám za sebe, ležíte pod autem ve výhni i v mrazu, a stejně občas přijde někdo s tím, že jsem drahej. To pak člověka pořádně zamrzí.“ Za hodinu práce si přitom účtuje 800 korun, na malém městě si víc dovolit nemůže.
Čistý zisk je nižší, než by řidiči tipovali
Největší pravidelné náklady tak Tomášovi vyšplhají zhruba na 44 520 korun měsíčně. A to do nich nezapočítal velké jednorázové investice, jako je nový zvedák nebo aktualizace diagnostiky na další značku, ani čas a peníze za školení, na která musí jezdit i přes půl republiky.
Tržbu má přitom hodně proměnlivou. Jsou týdny, kdy má dílnu nacpanou a objednávky nestíhá, ale pak přijdou dny, kdy mu do servisu zajede jeden jediný zákazník s prasklou žárovkou. Ve slušném měsíci se za odvedenou práci dostane zhruba na sto tisíc korun obratu. Po odečtení všech nákladů mu z toho zůstane kolem 55 tisíc. Jenže z těchto peněz musí ještě odložit na daně a do rezervy.
Největší zrádce? Hodiny, za které nikdo nezaplatí
Tomáš přiznává, že po odečtení nákladů jde pořád o částku, se kterou se dá rozumně žít. Vrásky mu ale dělá něco jiného. Jsou to hodiny, které nikdo nevidí a za které mu nikdo nezaplatí. Zákazník totiž platí za opravu, ne za hledání závady.
„Někdy hledám chybu v elektroinstalaci tři hodiny a najdu uvolněný kontakt. Komu napíšu na fakturu tři hodiny za prasklý drát? Nikomu,“ vysvětluje. Stejně tak se mu nikam nepočítá čekání na díly, telefonáty s dodavateli, papírování nebo úklid dílny na konci dne. A pak je tu sezonnost. Na jaře a na podzim při přezouvání má práce nad hlavu, v létě a v zimě ale nastává hluché období, kdy příjem klesá, zatímco nájem a pojištění běží dál.
A když do toho onemocní nebo si chce vzít dovolenou, situace je ještě tvrdší. Příjem rázem zmizí, ale dílna se sama nezaplatí. Tak skončí stejně jako řada živnostníků. I s vysokou hodinovkou a plnou dílnou si na pořádnou dovolenou musí dlouho odkládat, a když přijde nečekaný výdaj, ukrojí si nakonec právě z volna.
Jeho náklady měsícně:
Nájem dílny: 18 000 Kč
Zálohy na energie: 7 000 Kč
Minimální odvody za zdravotní a sociální pojištění celkem: 9 020 Kč
Diagnostický software, licence a aktualizace: 4 000 Kč
Pojištění dílny a odpovědnosti: 2 000 Kč
Likvidace olejů a nebezpečného odpadu: 1 500 Kč
Spotřební materiál a obnova drobného nářadí: 3 000 Kč
Zdroje: autorský text
