Češi za miliardy vzdělávají slovenské odborníky, ti se po studiu vrací na Slovensko

Veřejné debatě často dominuje polemika o Ukrajincích vysávajících český zdravotní a školní systém, ačkoli mnohá tvrzení již byla vyvrácena a lze v každodenním životě pozorovat, že bychom se bez ukrajinských řidičů, zdravotníků, stavařů a dalších profesí zřejmě neobešli, v některých oborech Ukrajinci dominují a je to dobře, mají totiž motivaci u nás v zemi zůstat.

Málo se ale mluví o české fabrice na slovenské lékaře, technologické profesionály a další profese, protože Slováci si z nás, mírně řečeno, udělali v posledních letech detašované pracoviště pro bezplatné vzdělávání svých odborníků. Místo, aby slovenská vláda budovala dodatečné vysokoškolské kapacity a pracovala na kvalitě, existují i státní agentury zprostředkovávající studium v České republice a potřebné jazykové certifikáty nutné k přijetí. Při splnění jednoduchých podmínek je totiž studium zdarma a zejména Brno je mezi Slováky oblíbené, na tamních univerzitách jich najdeme až 14 000.

Celkem v České republice dle dat statistiků studuje na veřejných školách 22 500 Slováků a číslo každý rok roste. Jde o pozoruhodné číslo vzhledem k faktu, že na území Slovenské republiky je studentů vysokých škol jen 96 000 a studující v České republice tak tvoří až 25 % všech slovenských vysokoškoláků.

Na základě dat Národního zdravotnického institutu, který provádí každoroční dotazníkové šetření mezi studenty medicíny nazvané barometr, lze sledovat dlouhodobý trend mezi slovenskými studenty medicíny v České republice. Na českých školách v roce 2024 studovalo medicínu přibližně 7000 Slováků a dle šetření se 72 % těchto studentů hodlá vrátit po studiu domů a nemají zájem v České republice zůstat.

V přepočtu na počet studujících by se jednalo o zhruba 5 000 vysokoškoláků a dle dat o nákladech na jednoho studenta medicíny ve výši 50 000 eur v roce 2018 lze předpokládat, že jeden student medicíny dnes stojí více, při započtení inflace až 70 000 eur, tedy 1 750 000 Kč.

Do slovenského zdravotnictví tak Česká republika investuje přes 8 miliard korun ročně a narozdíl od Polska, které podmiňuje studium na některých typech škol pro zahraniční studenty následným pracovním uplatněním v zemi, v České republice o tomto neduhu nikdo nemluví.Vláda na Slovensku přitom bezplatné studium Slováků na českých školách mohutně podporuje. Existují četné agentury zprostředkovávající nostrifikaci dokladů, vyřízení přihlášek a zajištění služeb ve spojení s dodáním všech dokladů a jejich překladu do češtiny.

Slováci mají narozdíl od jiných zahraničních studentů mnohá privilegia. České školy například uznávají úřední dokumenty vydané ve slovenském jazyce a zkoušku o jazykové způsobilosti ke studiu na Univerzitě Karlově lze složit i na Slovensku pod dohledem agentury, která si za úspěšné vydání certifikátu samozřejmě účtuje poplatek.

Ukrajinci, Poláci a jiní musí skládat zkoušky na území České republiky a ti, kteří v České republice vystudují, se vrací domů paradoxně méně a spíše v zemi zůstanou a najdou zde profesní uplatnění. Pokud nezohledníme pouze medicínu, ale všechny obory, které Slováci studují, zůstane v České republice pouze 49 % studujících a 51 % se vrátí domů. U studentů medicíny, jak je výše zmíněno, je situace horší a zůstává pouhých 30 % Slováků, kteří v České republice studium dokončí.

Lékařů ze Slovenska je v ČR 2500 a Ukrajinců kolem 700, mezi oběma skupinami je ale zásadní rozdíl. Během migrační vlny v roce 2022 konstatovali rektoři lékařských fakult, že nedochází k nárůstu mezi studenty medicíny z Ukrajiny jednoduše proto, že potenciální studenti nemluví česky a studium v angličtině je příliš nákladné. Rektor hovoří v období největšího nárůstu počtu uprchlíků o třech studentech, kteří se přihlásili k navazujícímu studiu na české škole v češtině. Lze tak konstatovat, že oněch 700 lékařů většinově vzhledem k minimálnímu počtu českých studentů vystudovalo v zahraničí a v České republice nyní praktikují svou profesi po složení aprobačních zkoušek.

Sama na vysoké škole studuji a slovenské spolužáky mám ráda, je ale skutečností, že zde studují zdarma a jejich rodiče je sem zaslali primárně kvůli vyšší kvalitě vzdělání a drtivá většina z nich - osobně nemohu mluvit o polovině - se plánuje vrátit domů.

Je paradoxem, že opoziční politici a ti nejurputnější bojovníci proti ukrajinským uprchlíkům poukazují na ,,ukrajinskou invazi českých škol“ a zároveň ignorují tvrdá data, která hovoří o opaku a naopak přehlížejí invazi slovenskou - ta je bohužel reálná.

Je všeobecně známé, že na lékařských fakultách chybí kvalifikovaní učitelé a navíc jsou kantoři podfinancovaní. Pokud tito lidé vzdělávají tisíce Slováků jen proto, aby po studiu absolventi odjeli praktikovat profesi zpět domů, nejde o jakoukoli nenávist či neoprávněnou kritiku, jde o systémový problém vyžadující řešení. Jednou z cest by mohla být inspirace Polskem a Estonskem - tyto země žádají po studentech nejdražších oborů, aby v zemi zůstali minimálně tři roky a praktikovali v praxi státem financované vzdělání. Slovenští studenti rozličných oborů, zejména medicíny, by pak získali motivaci nejen v České republice zůstávat, ale také si případně rozmyslet zda exponované obory vytíží i za cenu školného, což by klíčovým fakultám uvolnilo kapacity věnovat se těm, kteří mají o kariéru v České republice skutečně zájem.

Seznam použitých zdrojů: