Článek
Z města na vesnici
Bydlíme s manželkou na vesnici čtvrtým rokem. K bytu ve středně velké vesnici máme dvě zahrádky, jednu na odpočinek a na hraní pro děti, druhou k pěstování okrasných rostlin a zeleniny. Nikdy by mě nenapadlo, že budeme pěstovat, představil jsem si maximálně nenáročné keře jako borůvky, maliny nebo jahody.
Manželku pěstování pohltilo, vyhledává si informace, okopává záhony a prochází se mezi řádky s hezkým, spokojeným úsměvem, tu a tam zanadává na slimáky nebo mravence, kterým její pýcha také velice chutná.
Letos bylo slimáků opravdu hodně a manželka chodila s čelovkou na „noční lov“. Bylo to zábavné, když se ze tmy nesly tiché nadávky a pleskání slizkých těl házených do kbelíku.
Pěstuje standardní plodiny: mraky cibule, rajčat, paprik, cuket, mrkví, kedluben a dalších. Je to opravdu krásný pocit, když si člověk utrhne z visícího svazku sklizené cibule několik kousků, když si dá k obědu na talíř domácí kečup, ogriluje cuketu, na palačinky si dá domácí džem z borůvek nebo jahod.
Jsem na ni pyšný.
Bylinky a jiné přírodniny
Vedle zahrádky se rozprostírá louka. Tady jde, podle mého, už o vyšší level. Chodíme s dětmi na procházky, já střílím očima po hezkých kamenech a mechu do skalky, manželka silou radaru propátrává květy stromů, lučních rostlin a plody – záleží na období.
Nastává podzim, nekončící doba dětských rým a viróz. Syn chodí do školky a je věčně s kapesníkem, případně si dá rovnou školkovskou dovolenou. Léky na kašel, bolest v krku. Farmaceutický průmysl z nás má radost.
Když si ale člověk dá trochu práce a podívá se na složení, tak zjistí, že většina ingrediencí je výtažek z nějaké rostliny, ty silnější už mají složitější chemické zkratky, pro běžného člověka nerozluštitelné, ale je nám jasné, že jejich pravidelné a dlouhodobé užívání není nic dobrého.
Nejohmatanější knihou manželky je Příroda léčí od Jiřího Bodláka. Proběhly první úspěšné pokusy, máme jitrocelový a smrkový sirup, namísto šťáv si dáváme sedmikráskový sirup, bezový sirup, suší se listy maliníku na čaje, domácí heřmánek, rakytník, šípky, máta, kopřivy, tužebník atd.
A je to vynikající. Chuťově i dobrým pocitem, samozřejmě se musí dodržet dávkování a nelít toho do sebe kvanta. Největší radost mám z manželky a jejího zapálení pro věc a ze syna, který si poručí heřmánkový čaj nebo tu dobrou šťávu ze sedmikrásek.
Domácí pěstování a bylinkaření se opět vrací do módy a je to jen dobře. Příroda je všemocná a dokazuje to každou rostlinou. Sběr kaštanů na vyrábění zvířátek se proměnil v pokus o kaštanový prací gel. Z přebytku kopru koprový olej. Funguje to.
Nejsme žádní zapřisáhlí „eko-bio lidé“, ale je to velice hezký koníček a dobrý vzor pro děti. A za to jsem rád a manželka tak bude mít moji plnou podporu i v budoucnu.
