Článek
Dojít k přiznání, „jsem toxická“, se dopracuje jen pár žen. A ač si uvědomíte, že titulu „matka roku“ se asi nikdy nedočkáte, přesto si můžete gratulovat. Sice je to malý krok pro lidstvo, ale obrovský skok v osobním rozvoji pro vás. Totiž kromě toho, že jste si musela kousnout do kyselého jablka a vaše sebe hodnota zažila tsunami, jste na dobré cestě k tomu tuto nálepku a s ní spojené komplikace eliminovat nebo úplně odstranit.
Nezdravou kontrolu, včetně nevyžádaných rad a jiného montování se do života dětí,si teď můžete dovolit zrušit. Místo jejich životů si můžete konečně užívat ten svůj. Zároveň změna přináší benefit, že potomek uvidí ten obrat. A vztahy naberou jiný směr. Díky tomu, že se budete mít raději a znát své sny a potřeby, které nebudete zanedbávat, je vaše cesta k sebelásce připravená. Už si nebudete muset vynucovat pozornost přes svoji toxicitu. A ani nevzdychnete po tom manipulovat s nimi.
Vzkřísíte v sobě bohyni, která sebe zdravě miluje a užívá si nový život plnými doušky. Takže první nejdůležitější krok máte hotový.
Odhalte příčiny ve svém podvědomém nastavení
Za vaším chováním stojí právě vaše programy, které jsou skryty v podvědomí. Jedná se o takové elpíčko, přehrávající dokola stejnou odrhovačku. A právě její rozluštění a vytažení na povrch přináší AHA moment: „Tak proto jsem taková, jaká jsem.“
Kontrola všeho a všech je důsledek strachu. Mít přehled, co se děje, je obranný mechanismus, jak se vyhnout emočně náročným situacím. Nechcete být na pospas svým pocitům. Za vším stojí, ale sebezničující řady metod, které ač se snažíte sebevíc, vám kýžený výsledek nepřinesou. Díky zrcadlení vaše tlačení na pilu má jiný výsledek. Čím víc tlačíte, tím víc ztrácíte přehled, anebo se dějí situace, které vám nejsou po chuti.
Proč jste emočně plochá, je další otázka směrem k svému nitru. Vezeme se v rodinném nastavení, které je předáváno po generace a program nedávat city tak najevo, může být i vaše místo, „kde je zakopaný pes.“ Z takového prostředí nikdy nevystoupí jedinec, který umí milovat a dávat své city dostatečně najevo.
Dát svému životu nový směr, jde tedy přes otevření „Pandořiny skříňky“ vaší duše a vymetení všech negativních vzorců, vydrhnutí od traumat a bolesti. Znovu zvědomení si a prožití jich je cesta k osvobození. Je to sice bolestivé, ale stejně jako trhání zubů, většinu bytí to pekelně bolí, ale jakmile se příčina bolesti odstraní, je tu ta na věky trvající úleva. To lze různými způsoby.
Hodně úspěšná metoda je změna vzorců, kdy ty s negativní emocí proměníte tak, aby měly pozitivní náboj.
Dejte si odpověď na otázku, jaký život chci žít. Co je můj sen. Vize je důležitá, kdo nemá vizi, neví, kam míří.
A nesmíte zapomenout na 3 S – sebe vědomí, sebe hodnota a sebeláska. Sice při práci na změně vzorců se tyto tři S mění a zvyšují, ale nikdy není dost s nimi dál pracovat.
