Článek
Nezájem o malou holčičku, ignorace, nedostatek lásky, objetí či psychický teror pekelně bolí. Ona (týká se i chlapečků) touží být chválena, hýčkána, zahrnuta láskou a pozorností. Chladný přístup od blízkých však vyvolává silnou bolest. Dala by se přirovnat k bolesti zlomené nohy. Tak moc ubližuje nezájem či nedostatek citu malé dětské dušičce.
Obranný mechanismus sice dokáže vytěsnit všechna tato traumata. Je to z toho důvodu, aby človíček zvládl ten nápor negací a týrání duše i těla. Ale ta nemizí.Schováme si je hezky do „sejfu“ v podvědomí jako program: „Lásku si musím zasloužit!“ Tento program pak je staví do role hodné holky, zasluhující si lásku.
Další úskalí tohoto naprogramování je výběr citově chladných mužů. Jako magnet přitáhneme právě toho „pravého“ studeného čumáka, který převezme joystick od vašich rodičů a pokračuje s vámi ve hře ignorování, přehlížení a odpírání lásky.
Ten, kdo musí říci DOST a změnit své programy je každá z nás. Hledání lásky od ostatních lidí s těmito programy nese stejnou bolest, jež doprovází každou od prvních krůčků.
Barometr sebelásky je vlastní život. Plácání se v životě“ špatné vztahy, finanční problémy jsou znakem, že mít se ráda, je pro Vás cizí pojem.
Položte si otázku: „Jak by měl vypadat můj ideální život?"A taky „Proč jej nemám? Co mi brání být konečně šťastná?“
Rozmazlujte se. Drobnosti, co potěší duši, oči, uši, hmat a chuť. Každá minuta se počítá a vede ke spokojenosti a pohodě. Ať je to šálek dobré kávy, procházka přírodou, oblíbená melodie, nebo mazlení se s domácím mazlíčkem. Dejte sama sobě to, co vám chybí, a to lásku, pohlazení, zájem.
„Co chci já?“ To je otázka, kterou byste si měla položit před každým rozhodnutím, vyjitím vstříc druhému. Odpověď typu: „Když to udělám, bude mně mít rád, uvidí jaká jsem dobrá nebo mě pochválí!“ Je špatná . Pomáhat a zachraňovat jen pro zájem druhých je kontraproduktivní a na konci pomoci čeká jen další bolest a odmítnutí od druhých.
