Článek
Ano, časem se v životě objeví noví lidé – přátelé i známí, kteří budou ladit na stejnou notu jako vy. Ale začátky mohou být náročné.
Okolí si rychle všimne, že se něco změnilo. Že jinak reagujete, jinak mluvíte, jinak žijete. Neunikne mu úsměv na tváři, jas v očích ani nečekaný klid, který vyzařujete. A už vůbec nepřehlédne, že se nepodílíte na pomlouvání, na stěžování si ani na věčném nadávání na cokoliv, co se právě hodí jako terč.
A tak bývá změna okamžitě označena nálepkou:
„Je divná.“
„Pomátla se.“
Jenže ani pro vás není příjemné přebývat tam, kde se neustále řeší politika, neschopný šéf, nedostatek peněz nebo nevěra. Proto je první fáze transformace často obtížná. Ale chyba není ve vás. Problém není ve vaší radosti či klidu.
Problém je v tom, že vaše nové naladění nastavuje lidem kolem zrcadlo. Ukazuje jejich vlastní stíny – závist, nejistotu, strach, roli oběti. A než aby se zvedli od půllitru nebo skleničky vína a udělali něco pro sebe, je jednodušší označit vás za „divnou“.
Jak přežít meziobdobí, kdy se měníte vy, ale nové dveře se teprve otevírají?
1) Vybírejte si, s kým trávíte čas
Je možné, že se budete cítit sama nebo opuštěná. Přijměte to jako přechodné období. Ten čas je dar – prostor k sebepoznání, uzdravování a růstu. Je lepší být chvíli sama než v prostředí, které vás stahuje zpět.
2) Neberte si postoje okolí osobně
Každý má svou cestu, svůj rytmus a své limity. Neberete lidem jejich iluze, nesnažte se je přetahovat na svou stranu, nic nevysvětlujte ani se neobhajujte. Stejně by vás v této fázi nechtěli pochopit. Vaše pozornost má patřit vám a tomu, co vám přináší radost.
3) Buďte tichým důkazem, že žít jinak je možné
Nemusíte nikoho přesvědčovat. Stačí, že žijete svou pravdu. Stačí, že vaše existence je světýlkem, které ukazuje cestu těm, kteří ji budou jednou chtít vidět.
