Článek
Cesty osudu jsou nevyzpytatelný. Spíše by se dalo říct, že člověk nikdy neví, co mu život přinese a čemu bude muset čelit. I když dalo by se polemizovat na toto téma hodiny, dny i roky. Dnes víme, že geny nevyčuráme a všechny spletité cesty našich předků vedou k nám. Takže jejich nezpracovaná traumata, bolesti, ale i skony k alkoholismu si neseme i my. Do jaké míry se projeví či ne, je jen otázkou, jak umíme pracovat se svými stíny a podvědomým programem aktivujícím právě až příliš přehnaný vztah ke skleničce něčeho ostřejšího.
„Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“ Jára Cimrman
Právě sociální vzory z rodiny jsou silným hnacím motorem ke sklouznutí do kategorie řeším své problémy alkoholem. Jistě můžou mít i opačný efekt, tedy, že pití rodiče v nás probudí averzi vůči moku s opojnými účinky. Ale nezaručí, že se náš životní partner nestane dalším adeptem na protialkoholní léčení.
A my nebudeme opakovat životní hoře své mámy. Život s notorickým pijanem, který nepřináší harmonické manželství jako z románu. Než pohádku „žili šťastně až do konce“ je to jízda na horské dráze, bez záchranné brzdy.
Ženy vyrůstající s nadmíru „chlastajícím otcem“ jsou ve velkém procentě případů partnerkami pijana. Nemalá část z nich taktéž „léčí“ své utrpení ve skleničce vína či jiné opojné tekutiny. Proč? Stejně jako u mužů jim popíjení pomáhá odbourat stres. Přináší uvolnění. Utišuje bolest z prožitých traumat.
Destiláty a podobné nápoje dávají ženám sílu zvládnout život v „lihovém partnerství.“
Osobnost milého se díky této dostupné droze totiž razantně mění. Propadají depresím, mají větší sklony k agresivitě, přehnaně žárlí a verbálně napadají své okolí. Přestávají se o sebe starat, jsou špinavý a zanedbaní. A velmi degradující je i ztráta funkce mužství.
Vztah s „norkem“ je psychicky náročný a soužití komplikovanější. Ale mnoho žen takový vztah neumí opustit. Ani když už násilí nabralo neúnosné obrátky. Mají k tomu mnoho důvodů. Spojuje je jeden prvek a to je závislost.
Závislost na alkoholu nebo jiné droze je nemoc vyvolaná strachem nebo vnitřní nejistotou. Joseph Murphy
Většinou se jedná o ženy s potřebou zachraňovat. Jsou to naprogramované samaritánky. Alkoholismus otce jim sebral jeho lásku a takové ženy neznají svou hodnotu. Mají až sebedestruktivní potřebu zasloužit si být milované. Takový motiv však vede jen do pekel.
Automaticky opakují životy svých předkyň – to, co prožívají, berou jako samozřejmost. Tak se žije a ne jinak. Jsou v roli oběti a tím se snaží dostat pozornost, politování „To je, ale chudák ženská.“ Jenže takové politování je dvojsečné. Dodá sice potřebný pocit zájmu, ale má vliv i na stagnování v neuspokojivé etapě žití.
Odchod od pijáka je však velmi účinná záchrana její i jejich dětí. Ale i zároveň ten nejtěžší krok v životě. Závislosti se zbavujeme nejhůře. A to i té na svém „trýzniteli“ pod vlivem. Opuštění partnera, pro ni znamená velkou emoční ztrátu. Dobrovolně zanechat vztahu s tím skrz, jehož si dodává své hodnoty, dostává se jí zájmu, soucitu či politování, je náročné.
Milé matky hnací motor k odchodu by měly být vaše děti. Copak chcete, aby vaše dcera zažívala taková muka jako vy? Nebo vidět syna ve stavu věčného opilce, zápasícího se svými démony?
„Alkohol nás sice zabijí, některé rychleji, některé pomaleji, ale hlavně nám ukazuje naše skutečné povahy, naše pravé já.
Není to žádná rada k tomu, aby se člověk stal alkoholikem, ale aby přišel na způsob, jak najít to své pravé já i bez něj.“ Peter Kenny Hille
V neposlední řadě zpracujte si své podvědomé vzorce chování a vymažte z podvědomí, vaše kvalitu života omezující programy. Jaké jsou a jak s nimi pracovat najdete v dalším článku.
