Článek
Mateřství není vůbec jednoduché. Ani milující máma se nevyhne situaci, kdy svému dítěti ublíží, svým chováním nebo reakcí. Natož ty toxické! Ano, některé matky umí svým dětem pořádně „zavařit“. Jenže tenhle „kompot“ není jen jejich recept. Dědí se od předků stejně jako ten na vyhlášenou svíčkovou podle prababičky. Oproti tomu, ručně psanému v ošoupaném deníčku je recepis na „výchovnou zavařeninu“ předávám skrze podvědomí. Jejich případné zpracování je nelehký úkol nejen pro potomka, ale i pro ni.
Zásluhou těchto nastavení v podvědomí vychováváme své děti, tak, jak jsme naučené. I když se rozhodneme, že tak jak oni opravdu ne. Jen si nalijme čistého vína. Kolikrát jsme si řekly: „Nebudu jako matka“? Ale přesto bezpočtukrát jsme přesně do detailu zopakovaly její výchovný postup.
„Neexistuje jiná rozumná forma výchovy než být příkladem – nelze-li jinak, tedy odstrašujícím.“ Albert Einstein
Možná si říkáte, že nejste ideální máma. Protože (doplňte si), ale i mistr tesař se někdy utne. Prostě nikdo není dokonalý. Motiv, proč jste se zachovala tak či onak, ten je důležitý, a proto se musíte ptát sama sebe. Byla-li za ním potřeba zchladit si žáhu, povýšit se, zmanipulovat či urazit. Tak zpozorněte.
Toxická matka je pro dítě „noční můra“. Je schopná použít veškeré manipulační prostředky ve svůj prospěch. Nasazuje mu psí hlavu, přiděluje mu roli viníka, kritizuje, uráží a napadá jej posměšky. Schválně upřednostňuje druhého sourozence. Emočně zraňuje. Nedodržuje soukromí, nerespektuje ho.
Syn do věku plus minus jedenáct let je na matce závislý. Učí se od ní, co je to láska. Taková žena mu ji neukazuje v té nejlepší a nejzdravější formě. Naopak svým jednáním z něj dělá citovou trosku, muže s nízkým sebe vědomím, poslušného až submisivního tvora trpícího úzkostmi a nenávistí ke slabému pohlaví.
„Děti se mají vychovávat tak, aby se později nevlekly smutně životem a aby nenechaly všechny poklady a krásy světa shnít jen proto, že by k nim nenalezly klíč.“ Antoine De Saint-Exupéry
