Článek
Zákon o České televizi 483/ 1991 Sb.
Co obsahuje? To si může každý dohledat. Nyní není důležité co přesně má se zákona Česká televize poskytovat, podstatné je jaký prostor potřebuje k tomu, aby tuto povinnost splnila. V zákoně není určen. Až do roku 2005 ji k tomu stačily pouhé dva televizní programy. Proč by to nemělo stačit dnes? Dřív to šlo a nyní už ne? Dnes by redukce z úsporných důvodů na dva či tři programy už mělo být vnímáno jako omezení svobody a demokracie?
Úspora 1 miliarda? „Podle tohoto návrhu nemůžeme fungovat v takovém rozsahu jako dnes“. No a co?
Tak argumentuje ředitel ČT Chudárek. Už nejde o to, jakým způsobem bude ČT financována. Vzletná slova se hodí akorát tak na proslovy na demonstraci. Tady jsme v tvrdé realitě, jako vždy jde jenom o peníze. Pokud to dál bude sypat a je úplně jedno odkud, bude to v pořádku. Pan ředitel se vyjádřil dost jasně. Lze si penězi koupit svobodu a demokracii?
2005. Vláda schválila zvýšení koncesionářských poplatků a pravidla pro jejich výběr. ČT tato změna přinesla 850 milionů.
Stálo to za to? A ovlivnilo to vstřícnost ČT vůči tomu kdo zajistil vyšší částku? Jak byla ČT objektivní, či ne, nejsem schopen posoudit. Její program, stejně tak jako ostatní televizní programy nesleduji. Není v tom tedy žádná ideologie. Zábavu a informace hledám jinde. Stejně tak jako spousta dalších. O ČT a ČRo víme jenom tolik, že za ně musíme každý měsíc platit.
Doba se změnila, žijeme v roce 2026 a ne v roce 1992, kdy Česká televize byla jediným televizním médiem šířícím zábavu a informace. Bez všeho ostatního co známe a využíváme dnes. Nač by ČT měla vysílat i nadále v takovém rozsahu? Pro těch třicet procent televizních diváků? Jen televizních diváků. Ve skutečnosti to číslo bude ještě menší, pokud půjde o všechny občany. Nejen já, ale především mladá generace u klasické televize nesedí.
Stálo to za to?
Nyní se vrátím k první otázce. Stálo to za to? Pokud minulá vláda sledovala nálady a názory voličů, jistě mohla snadno zjistit, co si o její akci myslí. 70 procent občanů s tím nesouhlasilo a 60 procent požadovalo jinou formu placení České televize. Stačilo tuto informaci zvednout ze země a využít. Vláda udělala přesně opak. Občané nešli demonstrovat, na náměstí se o budoucí vládě nerozhoduje. Přišli k volbám a dopadlo to tak jak to dopadlo. To je demokracie.
S nesouhlasných čísel lze snadno odvodit, že mezi nesouhlasnými názory je spoustu voličů, v roce 2025 vládních stran. Nikoho to nezajímalo? To se pak nikdo nemůže divit, že se tohoto tématu chytil někdo jiný a i s jeho pomocí vyhrál volby.
A co teď?
Zrušení koncesionářských poplatků pochopitelně projde, žádný většinový odpor k tomu ve společnosti skutečně není. Naopak. To nynější vláda ví a chová se podle toho. To ji nelze vyčítat. A co částka určená pro ČT a ČRo? U České televize jde o jednu miliardu, ovšem reálně pouze o 700 milionů. Těch zbývajících 300 ušetří ČT na správě a vymáhání koncesionářských poplatků.
To je redukce činnosti ČT opravdu takový problém? Nebo si už nikdo nechce vzpomenout, že v minulosti ji stačil na splnění zákona mnohem menší vysílací a časový prostor?
I pro část voličů opozice to může být jediná dobrá věc, kterou tato vláda může udělat. To by si měli opoziční strany uvědomit. Nejsou jen lidé na náměstích…
