Článek
Kde máš žákovskou? “ Nemám". To mě zarazilo, to ji zapomněl ve škole nebo už po pár dnech ztratil? Další informace vše skoro vysvětluje. „Už ji nemáme“. Jak nemáte? “ No, už ji nemáme". Víc raději nic neříkám, jen jsem sám sebe bohužel opět nachytal v situaci, kdy si moc nechci připustit, že už všichni žijeme v úplně jiném světě a to i v tom školním. Aha. Bakaláři…
5
V 1 a 2. třídě jsem známky v tomto systému nesledoval, i když tam také byly. Mnohem raději jsem si vzal do ruky skutečnou žákovskou knížku. Ta pro mě byla hlavním zdrojem informací a současně nostalgickou vzpomínkou na moje školní léta. A také pramenem dětské radosti.
Podívej se, dneska jsem dostal zlatou podtrženou jedničku!
A skutečně tam byla. To je nejvzácnější kousek. Pak tu jsou jinak barevné „podtržky“ a i „jen“ obyčejné jedničky. Paní učitelka si k radosti dětí a jistě i mnohých rodičů se známkováním dost vyhrála. Není jednička jako jednička.
Smrt žákajdy.
Tak tedy konec. Jako dinosauři a spousta všeho dalšího. Pokrok. Každá škola si může určit jakým způsobem bude informovat rodiče o prospěchu a chování jejich dětí. Z papírovou žákovskou knížkou se na mnohých školách začíná a i rychle končí. Někde ve třetí třídě, někde až na konci prvního stupně. Ne každý rodič je tím zaskočen a překvapen jako já. Je to přece normální. Ach jo.
Tak na internet. Přepínám na Bakaláře ( ten je nejvíce používaný) a informuji se o prospěchu. Paní učitelku chápu, je to vše rychlejší a bez problému. I rodiče mohou být spokojeni. Kdo by měl chuť řešit údajně ztracenou žákovskou knížku s poznámkou či špatnou známku? Na netu jsou školáci bez šance cokoliv zatajit. Ale…
Je to tak sterilní. Jedna jednička jako druhá.
Byla zlatá? Podtržka? Nebo jen obyčejná? To sterilní jedničky neříkají, není v nich ta „stará dobrá“, tedy čtyři měsíce stará radost z úspěchu, který měla paní učitelka potřebu výrazněji zdůraznit. Škoda, mohlo to ještě rok vydržet. Co se dá dělat.
Podívej se co mám!
Školák se nemůže dočkat, až nám svůj úspěch ukáže. Rychle z tašky vytahuje sešit. Ta radost! U diktátu je velká jednička přes celou stránku a podtržená. Dvakrát! Paní učitelka to přece jen tak nevzdala.
Jsou opravdu školáci bez šance zatajit špatné známky? U některých rodičů mají dost prostoru to vyřešit…
6
