Článek
Nač ta hysterie? Česká republika je v menšině 11 zemí kde jsou státní média stále financována koncesionářskými poplatky. Proč by měl být takový problém se připojit k zemím, kde už je to jinak?
Nač to divadlo? Co hrají vládní herci? A pro koho?
Pro své voliče? Pokud si vládní strany s Babišem v čele myslí, že právě nesplnění tohoto slibu jim prohrálo volby, tak jsou úplně mimo. To je totiž to poslední, co voliče zajímá. Ti chtějí splnit jiné sliby. Chtějí se mít lépe a ušetřené dvě stovky měsíčně nikomu cestu k lepšímu životu neotevřou. Tak bezvýznamné částky si drtivá většina lidí ani nevšimne. Tohle nikomu nepomůže. Zcela o ničem.
Co voliče zajímá?
A to bez ohledu jaké strany volí? Je to kvalita a dostupnost zdravotní péče, výše státního dluhu, dostupné bydlení, mezinárodní a vnitřní bezpečnost, inflace, důchody a sociální zabezpečení. A tak by se dalo pokračovat, ve všem co ovlivňuje kvalitu života každého z nás. V tomhle se lidé i přes rozdělení společnosti shodnou. Na předposledním místě zájmu voličů se krčí veřejnoprávní média. Pro 11 procent lidí jsou naprostou prioritou a dalších 22 procent si myslí, že jsou velmi důležité.
Největší bojovníci proti veřejnoprávním médiím budou velmi zklamáni.
Ti totiž požadují jejich úplné zrušení. Nic takového se nestane. Česká televize i Český rozhlas pouze změní způsob financování. Už nebudou placeny přímo občany, ale ze státního rozpočtu. Pro radikální skupinu podporující především SPD a spol. to nebude žádná výhra, nic co by se dalo oslavovat. Ti budou dál nespokojení a budou to považovat za neplnění dalšího slibu.
Nač to divadlo? Co hrají opoziční herci? A pro koho?
To představení už je určeno i pro mou osobu. Jako divák netleskám a znechuceně odcházím ze sálu. Vím, že v 16 zemích EU už to tak je. Veřejnoprávní média se platí z daní občanů, ze státního rozpočtu. Nikdo nemusí mít sám za sebe pocit, že přímo platí službu kterou nevyužívá. Z mého pohledu je to tak správně. Nemám nic ani proti myšlence o úspoře při financování veřejnoprávních médií. Česká televize tu opravdu není od toho, aby pro veřejnost připravovala různé zábavné estrády, soutěžní pořady, televizní seriály a další podobné záležitosti. To není nutná služba veřejnosti, to může dělat a také dělá jakákoliv komerční stanice.
Konec poplatků. Platby ze státního rozpočtu. Pro Českou televizi 5, 74 miliard a pro Český rozhlas 2,06 miliardy.
Další díra do státního rozpočtu. Podobnou si udělalo i dalších šestnáct evropských zemí. Tyto peníze budou pochopitelně chybět ve zdravotnictví, školství a dalších oblastech, které opravdu voliče skutečně zajímají a mají vliv na jeho každodenní život. Chybějící finance se budou muset vybrat na daních jinak, jiná možnost do budoucna není. Ušetřené dvě stovky za poplatky bude muset stát vytáhnout z kapes daňových poplatníků jinak. Za ten klid to ovšem stojí.
Konec divadla a hysterie
Tohle veřejnoprávní divadlo opravdu voliče nezajímá a rádi by viděli jak se jejich poslanci, a to bez ohledu na stranickou příslušnost, po nocích snaží o něco smysluplného. Problémů které je potřeba řešit je dost. Za pár týdnů už skoro nikoho nebude zajímat jakým způsobem se financují veřejnoprávní média. Tohle život nikomu nezlepší a ani nezhorší. Tenhle boj nikdo nevyhraje a volební hlasy nikomu nepřinese. A to ani opozici. Té stačí počkat na zklamané vládní voliče. Poslední volby ukázaly, že jich je čím dál víc.
To skoro vypadá, že všichni politici jsou dost odtržení od reality a nechápou, že politická divadla nemají velkou sledovanost. Tohle není skutečný život a skutečné problémy, kterým denně musí čelit mnoho jejich voličů.
