Článek
Školní jídelna je velmi zajímavé místo. Dá se říci, že je to i další učebna, kde se děti učí. A učí se to tak, jak je to nejvíc přínosné. V praxi. To nejlepší dostanou hned dvakrát. Zdravé jídlo do svých žaludků a ukázku zdravého životního stylu do svých hlav. Je jím ukázán směr jak zdravě žít a vyhnout se tím v životě mnoha nepříjemným zdravotním problémům. Je na tom něco špatně?
Více zdravějšího masa, luštěnin a zeleniny
Taková je představa nově připravované vyhlášky pro školní jídelny. Jídlo pro děti má být zdravější a mnoho školních jídelen tak vaří už i dnes. Zajímáte se vůbec o to, co mají k obědu vaše děti? Zda jedí zdravě, zda vše snědí, nebo to řešíte tak, že jim dáte dost peněz na sušenky a limonádu z automatu? Na dojezení…
Jak vůbec jí moje dítě? Na přímou otázku je někdy těžké získat od prvňáčka přesnou a přímou odpověď. Co jsi měl k obědu? Nevím. Za účelem napsání tohoto blogu jsem se jen tak nevzdal a nakonec jsem z žáčka vydoloval přibližně správnou odpověď i hodnocení. Dnes dostaly paní kuchařky pochvalu v podobě palce nahoru. Co tedy dnes bylo?
Jídelníček 31.3 až 4.4
Pondělí
Minestrone polévka II
Karbanátek sýrový, bramborová kaše. Mrkvový salát a meruňkový kompot. Čaj
Úterý
Květáková polévka
Jelení ragú s červenou fazolí. Rýže. Džus
Středa
Polévka kapustová s mrkví
Pasticcio z kuřecího masa. Zeleninová obloha. Džus
Čtvrtek
Polévka rajčatová s rýží
Čočka po švábsku, sázené vejce, chléb, okurka. Čaj. Ovoce
Pátek
Bramborový krém s cizrnou
Vepřová kotleta na houbách, tarhoňa. Zeleninová obloha. Džus
To vše uvařeno v ceně potravin a rodiči zaplaceno. 29 korun! Pro případné kritiky musím hned dodat, že chodit do školní jídelny není povinnost. Kdo má čas a zvládne dítěti navařit za podobnou cenu, má jistě šanci se předvést.
A co jídelníček? Je nabídka pro děti opravdu to nejlepší? Co je vůbec nejlepší? Z pohledu mnoha dětí jistě sušenky, brambůrky a energeťák. Ve velkých městech návštěva mekáče a konzumace jeho „dobrot“. A k tomu ještě bonusová příležitost pro rodiče prostřednictvím dětí ukázat celému světu, že nejsou žádné socky a mají na to. A tuto „filozofii“ takto učit i své děti.
Tak to v životě často je. To, co považujeme za „nejlepší“, je často pro nás to nejhorší. Nejvíc toto pravidlo platí o tom, co jíme. I já sám bych ještě nedávno ohrnul nad tímto jídelníčkem nos a dožadoval se velkého řízku a knedlíků s masem skoro každý den. To je přece nejlepší. Zelenina? Fuj! Tak jsem byl vychovaný…
Dnes už bych reagoval jinak. Nadváha a zvýšené hodnoty cholesterolu mě přinutily uvažovat, žít a hlavně se stravovat jinak. Nechtěl bych v důchodu skončit jako málo pohyblivá a věčně nemocná obtloustlá koule. Taková, které tak často potkávám. Luštěniny jsem dřív skoro nejedl, dnes jsem jim přišel na chuť a pocit, že dělám něco pro své zdraví, také není špatný. S jídelníčkem bych byl spokojen a jen doufal, že výraz „zeleninová příloha“ neznamená dvě kolečka okurky, ale o dost větší množství zdravé zeleniny.
Co se v mládí naučíš, ke stáří jako když najdeš
Děti a mladí se učí zdravě jíst. Mnohé z nich to doma nepoznají, mají možnost to zažít ve školní jídelně. Má to pro ně význam nejen v každé dnešní porci, ale hlavně v budoucnosti. Čím víc lidí se naučí zdravě jíst, zdravě žít a myslet, tím méně budou v budoucnosti velké náklady na zdravotní systém. V něm jsou velké náklady hlavně na léčení zdravotních problémů, kterým by se dalo zdravým životním stylem zabránit. A o tom to je. Myslet na budoucnost a nevidět dál než jen na kousek vlastního nosu a na vše jen nadávat.
Na to také sází Babiš svou akcí. Jeho voliči si zase při jeho lžích budou mít na co zanadávat a to mu stačí. K jeho voličům patří i část důchodců, ta chudší část. Chudoba v naší civilizaci je fyzicky vyjádřena i pořádným panděrem. Právě méně vzdělaní a i právě proto chudí jsou ti poslední, které by zdravý životní styl v podobě zdravého jídelníčku zajímal. Hlavně mít plné panděro nezdravého laciného šuntu, často z produkce velkouzenáře. A při zdravotních problémech potom zase jenom fňukat a nechápat, že si za ně mohou většinou sami.
Opravdu chcete, aby takto skončily i vaše děti?
Já tedy ne…
