Článek
Představte si politickou stranu, která oficiálně čítá deset členů, z nichž šest se ihned po zvolení prohlásí za vedení. To není jen politická strana, to už je téměř soukromý klub na šachy nebo skupinka na sobotní grilování. Zní to absurdně? Vítejte v realitě hnutí „Stačilo!“.
Deset lidí, kteří by se pohodlně vešli do jedné dodávky, tvrdí, že reprezentují tisíce nespokojených občanů. Jen není jasné, kde přesně se ty tisíce skrývají – možná jde o anonymní uživatele lajkující příspěvky na Facebooku, ale nikdy se neobjeví na sjezdu. Nebo snad imaginární podporovatele? Takové, jaké jsme mívali v dětství jako neviditelné kamarády.
A teď pozor – hlavní tváří hnutí je současná předsedkyně KSČM. Ano, té strany, která desítky let tvrdila, že má patent na pravdu, a přitom vybudovala systém, kde se slova „svoboda“ a „demokracie“ šeptala s opatrností po večerech v kuchyních. Teď chce pod novým heslem prodávat „novou dobu“. Jenže k opravdovým změnám nestačí jen přebarvit plakáty – je třeba změnit především hodnoty.
A právě tady je problém. Stačí vykřiknout „Stačilo!“ a frustrované masy budou souhlasně pokyvovat hlavou. Jenže co dál? Přinese nám deset členů, v čele s bývalou (či snad stále současnou) představitelkou komunistické strany, skutečnou změnu? Nebo jen přemaluje rudé hvězdy na přijatelnější logo?
Možná si říkáte: „Ale slibují změnu!“ Jenže nestačí jen „mít dost“ starých pořádků. Klíčová otázka zní: Co místo nich? Novou formu populismu? Křičet „Stačilo!“ je snadné, ale nabídnout skutečná, realistická řešení už tak jednoduché není.
Přiznejme si to: Hnutí, které se bojí otevřít své dveře veřejnosti, jehož vedení se zvolí za zavřenými dveřmi a jehož členy spočítáte na prstech dvou rukou, asi nebude tou nejdůvěryhodnější odpovědí na frustraci současné společnosti. Politika není o prázdných sloganech, ale o lidech, hodnotách a důvěře. A důvěru si nezískáte tím, že deset lidí vykřikne „Stačilo!“.
Než se tedy rozhodnete věřit novým tvářím se starými myšlenkami, zeptejte se sami sebe – opravdu chcete další verzi něčeho, co už tu bylo a očividně nefungovalo? Není čas říct jasně nejen „Stačilo!“, ale také „Ne, děkuji!“
Ať už říkají cokoliv, historie ukázala jedno: slova jsou krásná, ale počítají se skutky. A těch jsme od podobných „nových hnutí“ zažili už víc než dost.
