Článek
Léto se překlopilo do své druhé půlky, i když podle letošního počasí to připomíná spíš aprílový experiment než prázdniny. Děti zatím ještě ignorují kalendář, ale první rozvrhy už visí někde v digitálním záhrobí a pomalu se blíží k aktovkám jako účet za plyn. Rodiče místo drinků začínají řešit, kde skončil loňský penál a proč mají ten pocit, že školní rok žere víc než auto. A my ostatní doufáme, že se objeví aspoň pár dnů, kdy bude mít smysl vylézt z domu v plavkách – než nastane sezóna ponožek, svetrů a věčného odkládání všeho na jaro.
Kráva místo komentáře
A právě tehdy přichází zpráva, která překoná i ty nejdivočejší fantazie redaktorů bulváru: v Oklahomě spadla kráva do bazénu. Ne jako metafora. Ne jako přirovnání k političce, na kterou internet nadává ve vlnách tak mohutných, že by se na nich vyřádilo celé kalifornské pobřeží i s rezervními surfaři, ani k influencerce, která se umí nalíčit i v zemětřesení, nebo sousedce, která nikdy neodpoví na pozdrav, ale ve facebookové skupině má názor na všechno – včetně vaší fasády a sexuální orientace vašeho psa. Opravdu kráva. Živá. Se čtyřma nohama, rohy a výrazem, že mléko bude – ať se děje, co se děje.
Káva, dvůr a čtyři kopyta
Gordon Brown z městečka Drumright si právě chystal ranní kávu, když na něj manželka zavolala větu, kterou slyšíte tak jednou za život: „Gordone, máme na dvoře krávu!“ A protože Gordon není z těch, kdo by se hned hroutil, šel se podívat. A ano – kráva. A nejenže na dvoře, ale rovnou v bazénu.
Konkrétně v nadzemním bazénu, hlubokém asi 120 centimetrů – ideálním pro gumového krokodýla, tři batolata z příměstského tábora a přežvýkavce s přebytkem odvahy. Kráva se ovšem nehodlala zdržovat trapným „smím?“ a prostě skočila. Bez záchranného kruhu, ale zato s rozhodností, kterou v sobě nemá polovina parlamentu. A svět se na chvíli zastavil.
Hasiči bez manuálu
Zatímco jiní v horku omdlévají po dvaceti minutách na tramvajové zastávce, tahle dáma si prostě dala bazén. Přijel hasičský sbor města Drumright, muži chvíli zvažovali, zda si mají vzít rukavice nebo vesla, a pak – s pomocí řetězů a navijáku – dostali krávu zpět na trávník.
Celou akci natočil hasič Jamey Martin a později to trefně shrnul: „Bylo to výjimečné – nejen že to byl dobytek, ale skutečná kráva, a ještě ke všemu v bazénu.“ A taky dodal, že kráva spolupracovala. Neházela dramatické pohledy, neřvala na nikoho „znáte svá práva?“ a už vůbec nikoho nežalovala. „My jsme tam byli jen jako doprovod,“ řekl skromně. A měl pravdu. Tahle hrdinka si poradila sama. V klidu. Bez soudního příkazu.
Kraví zen
Přiznejme si to – tahle kráva to celé zvládla líp, než většina z nás zvládá dovolenou. Neřešila, co si kdo pomyslí. Nepsala status o tom, jak moc potřebuje vypnout. Prostě vypnula. Vlezla si do bazénu a – plavala. Bez sarkasmu, bez ironie, bez komentářů pod článkem.
A právě tam někde začíná pointa. Protože zatímco tahle čtyřnohá klidová jednotka chladila tělo i duši, my ostatní se denně potápíme v jiné hloubce – v sekci komentářů. Tam, kde i jednoduchý text vyvolá lavinu emocí, hodnocení, zkratek, překlepů a vulgarit tak hustých, že by se z nich dal postavit most do pekla a zpátky.
Když už musíte komentovat…
Abych to uvedl na pravou míru – nikoho nenutím číst. Ani mě, ani nic jiného. Ale všem těm, kteří mi v komentářích s pravidelnou něhou vysvětlují, že jsem pitomec, darmožrout a nefachčenko, bych s pokorou doporučil jedno: zkusit se výjimečně neodpojit hned u titulku nebo perexu, ale prokousat se až na konec. Ne snad kvůli mně, ale kvůli vlastnímu přehledu – abyste věděli, o čem ten text vlastně je, a třeba v sobě v šuplíčku mezi mamahotel a YouTube teorie najdete i vzpomínku na to, co znamená slovo fejeton. Nebo satira. A pokud ne, nic se neděje – Google i umělá inteligence zatím fungují. Stačí se jich zeptat dřív, než začnete mlátit do klávesnice a posílat mi diagnózu.
Držet hubu a plavat
Ale víte co? Dneska si to neberu. A vlastně ani zítra. Komentáře čtu – občas – ale neodpovídám, protože to stejně nemá význam. Většina z nich už se netýká textu, jen autora. Jeho jména, postoje, nebo vůbec samotného faktu, že si dovolil něco napsat. Nejsem v tom sám – kolegyně a kolegové z médií by mohli vyprávět. Stačí publikovat pár vět a už to jede – inventář hospodského záchodu rozlitý napříč internetem. Takže všem, co píšou, držím palce. A těm ostatním? Zkuste to taky. Založte si blog – třeba zde, na Médiu od Seznamu.Napište, co vás pálí. Třeba zjistíte, že složit souvětí dá víc práce než složit nadávku.
A já? Já mám dneska před očima jen tu krávu. Jak leží ve vodě, v klidu zírá na oblohu a v duchu si říká: „Až se zase začne svět hádat, kolik je pohlaví, proč zrovna Green Deal a jestli má Země hrany – budu vědět, kam skočit.“
Tak si všichni přejme, aby léto vydrželo ještě chvíli. Aby bylo kam skočit. Aby u toho nemusel asistovat nikdo v uniformě. A hlavně – aby nám občas stačilo prostě jen držet hubu a plavat.
Krávy to umí. Co my?
Zdroj originální zprávy (EN): Firefighters rescue cow from Oklahoma swimming pool (United Press International)
Video na YouTube (EN): Livestock Water Rescue
