Hlavní obsah
Názory a úvahy

Pes, pytlík a lekce, kterou by si měl odnést každý z nás

Foto: Zdeněk Dominik Uher, generováno DALL.E (OpenAI)

Zapomeňte na superhrdiny s pláštěm. Nová ikona odpovědnosti má čtyři nohy, hrdý krok a v tlamě zavěšený pytlík plný vlastního díla. Možná to zní nechutně, ale tenhle čokl nám právě ukázal, jak vypadá skutečná morální páteř – v igelitce.

Článek

Doba si žádá nové hrdiny. Už nestačí mít pláštík a cit pro spravedlnost. Teď to chce pevné nervy, schopnost unést následky vlastních činů – ideálně v pytlíku. A v zubech. Protože novou hvězdou internetu se stal pes, který si během procházky nese vlastní exkrement. Ano, čtete správně. Není to reklama na nový směr eko-designu, ale prosté video plné civilní důstojnosti a biologického obsahu.

Ve vtipném videu Yuli natáčí svého psa, jak si hrdě vykračuje po chodníku s obrovským klackem v tlamě. Jenže co je přivázané na konci klacku? Jeho vlastní sáček s hovínkem! Na obrazovce se objevuje popisek: „Proč bych měla nosit JEHO bobek na JEHO procházce???“ — a upřímně, má recht! „V týhle době si musí každej odmakat to svoje,“ pobavil se jeden z diváků.

Majitelka v závěsu vypadá jako projektová manažerka na volné noze, která konečně outsourcovala to, co nesnáší. Prý, když to vyrobil, ať si to taky odnese. A zatímco se svět dojímá, mně probleskne hlavou: ten pes je dál než většina společnosti v umění nést si následky.

Morálka, která neštěká – a rozhodně nekouše

My ostatní totiž žijeme v době, kdy je zodpovědnost něco mezi sprostým slovem a mýtem. Na sociálních sítích umíme kázat morálku, ale pytlík po sobě málokdo drží – natož aby si ho dobrovolně odnášel. Často ho ještě zašlápne a předstírá, že to nebylo jeho. Pes to neřeší. Nevymlouvá se na minulost, na vládu ani na výchovu. Prostě to vezme a jde dál.

Co kdybychom se inspirovali? Zkusit si nést vlastní rozhodnutí. Vzít si domů třeba to, co jsme plácli v hádce, co jsme nestihli, co jsme pokazili. Ne, aby nás to tížilo – ale abychom si na chvíli připomněli, že to bylo naše. A že příště to můžeme udělat líp. Možná by pak ve světě nebylo tolik toho, co smrdí – a nemyslím jen doslova.

Až tedy příště uvidíte psa, jak si v tlamě nese vlastní ekologickou stopu, vzdejte mu tichý obdiv. Nebo mu zatleskejte. Možná právě sledujete malý civilizační zázrak. Revoluci, která nezačala manifestem, ale klacíkem a pytlíkem. Možná kdybychom si všichni častěji odnášeli to, co po sobě zanecháme, byl by tenhle svět o něco míň zaprděný. A teď nemluvím jen o vzduchu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz