Článek
V neděli 26. července 2026 se před televizními kamerami utkaly poslankyně Eva Decroix a Taťana Malá. Pustily se do sebe s vervou, takže chvílemi připomínaly hádku trhovkyň(viz1/). Na jejich vystoupení navázala již sama „trhovkyně“ Eva Decroix rozhovorem pro CNN Prima NEWS ve středu 29. července 2026 (viz2/). Vyslovila vážné výhrady k výkonům vládní koalice v lidskoprávní oblasti, v resortu spravedlnosti i jinde. Nezapomněla na nevychovance Petra Macinku. Zejména se věnovala působení „druhé trhovkyně“ Taťany Malé, jejíž funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva považuje po reorganizaci Úřadu vlády za zbytečnou. Z velké části bych s ní mohl souhlasit. Například si myslím, že přenesení romské problematiky na ministerstvo práce a sociálních věcí neodpovídá složitosti začleňování do většinové společnosti této svérázné menšiny, která není ušetřena různých výskytů diskriminace. Zdaleka nejde jen o záležitost sociálních dávek. Vůči ministrovi spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi je paní poslankyně ohleduplnější. Například mu nepřipomněla záměr zřídit inspekci nad státním zastupitelstvím, ani nezmínila neúspěch stížnosti pro porušení zákona v neprospěch chovatele, týrajícího psa (co na to říká pan předseda vlády?). Nicméně celé její vystoupení je zdvořile uměřené, zdaleka nepřipomíná hádku trhovkyň, takže jako opora pro označení vládní koalice za svoloč je přehnané. Soukromě podotýkám, že jsem volič Spolu, ale vláda na mne působí dojmem dělného kolektivu. I Petr Macinka maká, když se zrovna nenaváží do pana prezidenta. Takže žádná svoloč. Samozřejmě, jako každá jiná vláda občas něco „zmastí“.
Srovnávám ale přístup paní poslankyně k opozici k hanebnému způsobu, jakým s ní zacházela dnešní vládní koalice, když se po náhlém pádu ministra Pavla Blažka vrhla do rozbouřených vln bitcoinové aféry. Opoziční poslanci ji „trhali na kusy“,obviňujíce ji, že se snaží Blažkův „úlet“ zamést pod koberec a nepotřebovali k tomu používat silná slova. Byla v obtížné situaci. Neměla zkušenost z řízení velkého úřadu a na převzetí ministerstva se nemohla připravit. Neměla jinou možnost než z počátku plnit chaotické pokyny vyděšeného stranického vedení. Ale hájila se statečně a případ se nakonec proměnil ve standardní trestněprávní záležitost. Zabývá se jí NCOZ a není o ní slyšet, což jinak být nemůže. Jako drzý grafoman jsem se na internetu opakovaně ozval v její prospěch (viz3/). Myslím, že by za sebou zanechala dobrou stopu, kdyby jí bylo dopřáno řídit ministerstvo po celé volební období.
Měl jsem příležitost jednat s ní také osobně. Po dvouletém ignorování ministrem Pavlem Blažkem její vyhovění mé žádosti o přijetí bylo milým překvapením. Jednání s ní proběhlo v příjemné atmosféře, ale bylo poslední, protože vláda v demisi skončila velmi rychle. Nicméně jsem jí podal základní informaci o „kauze Jesenice“. Nepřístojnosti státních zástupců by tehdy ještě neumožňovaly účelný zásah ministra. Dělal jsem si ale naději, že bude vědět, o co jde, až u ní popřípadě budu hledat politickou podporu při potírání jejich přešlapů. Skutečně jsem se pak pokusil navázat s ní kontakt a posílám jí odkazy na své články. Žádné odezvy jsem se ale nedočkal. To je ovšem obecný přístup poslanců ke mně jako k justičnímu potížistovi, nebo možná snad osobně ke mně.
Ale v článku se paní poslankyně vyjádřila nadějně (pokud to myslela vážně) „Každý, kdo bude řešit nějaký střet s legislativou, kdy by jeho práva či práva jiného mohla být nějakým způsobem ožebračena, se může obrátit na mě.“ (viz2/): Nemohu si u ní ovšem s odvoláním na její výrok stěžovat na nedostupnost spravedlnosti pro poškozené bratry Lebánkovy, protože naše právo neposkytuje obětem trestné činnosti nárok na odvetu. Ale mohu si za poškozené stěžovat na nemravné zvýhodnění zviditelněných pachatelů, kteří dostali bohatě zaplaceno a k tomu mají dostat navíc beztrestnost po dosažení promlčení. „Pomníček“ nevyřešeného případu, který v období 2013- 2016 postavila středočeská kriminálka, se GIBS pod ochranou státních zástupců rozhodla nebourat a nestydí se za to. Dále si myslím, že bez ohledu na bezprávnost poškozených by stát neměl připustit, aby jeho orgány beztrestně konaly proti účelu jejich zřízení, tedy aby zajišťovaly beztrestnost pachatelů a v případě policisty zachování výsluhy. (K tomu na okraj dodávám, že není mým hlavním cílem připravit policistu o výsluhu a dokonce si myslím, že by z maléru mohl „vyjít bez ztráty květinky“, ale nemohu mu poslat návod😊) V žádném případě nemohu prominout státním zástupcům a jejich capo di tutti capi (ministrovi), že nehodlají poslat před soud pachatele s vysokoškolským právnickým vzděláním, které shodně usvědčují poškození i zadavatel vydírání. Jejich případ je tak jasný, že asi ani nebudou zapírat. Považuji „kauzu Jesenice“ za horší než bitcoinovou aféru, protože v té došlo pouze k selhání jedinců, zatímco zde se rozkládá stát.
Kladu si tedy otázku, jak by paní poslankyně zareagovala, kdybych ji požádal, aby interpelovala ministra spravedlnosti a zejména pana předsedu vlády. Zatím to ale nemám v plánu, protože stále věřím, že pan předseda vlády si konečně uvolní ruce na vyčištění Augiášových chlévů ve státním zastupitelství a na GIBS. Podnětů již dostal dost. Jde ovšem o to, zda je před ním podržtašky a podrštaškové neukryli, popřípadě zda nevadí, že jejich autor je persona non grata (i když stále tvrdí, že „kauza Čapí hnnízdo“ je ostudou české justice).
Odkazy :
1/CNN 26.07.2026: Jen fotíš selfíčka a kradeš…
2/CNN Prima NEWS 29.7.2026: Decroix: Se svoločí jsem byla na vládu ještě hodná.
3/můj blog 11.12.2025: Ohlédnutí za paní ministryní Evou Decroix
