Článek
Před chvílí skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. Sepsal jsem pár poznámek na její okraj.
Sněmovní chátra se neúnavně stará národu o zábavu. Opozice opět vyvolala jednání o vyslovení nedůvěry vládě s vědomím, že zatím žádná z koaličních pidistran nedostala chuť svrhnout vládu. Disentní vystoupení doc. Miroslava Ševčíka je pouze tou první vlaštovkou, jež jaro nedělá. Mimořádná schůze nemohla pro opozici skončit jinak než debaklem. Nakonec jen 83 hlasů padlo ve prospěch návrhu. Byli jsme svědky třídenní přehlídky zmarněného času, kterou vyvolala opozice jako nástroj honu na voliče v komunálních a senátních volbách. Samozřejmě ke stejnému účelu pak posloužila i vládním stranám a opět vznikl prostor pro vzájemné urážení a projevy nenávisti. Poslanci jsou pro voliče špatným příkladem. Bezbranným daňovým poplatníkům nezbývá než tu nákladnou zábavu sněmovní chátře zaplatit.
Na opoziční straně přišel ke cti oblíbený klacek na Andreje Babiše: domnělý střet zájmů. Divím se, že vládní strana nenabídne porovnání Andreje Babiše s Donaldem Trumpem, který by v českých poměrech měl nárok na kamenování kvůli střetu zájmů také, ale v USD nikoho nic takového nenapadne. Snad by se opozice měla konečně začít stydět za obtěžování intenzivně pracujícího předsedy vlády nesmysly.
Na vládní straně byla k disposici obsáhlá nabídka domněle či skutečně chybných rozhodnutí Fialovy vlády a trestní kauzy korupčního charakteru. Házení špíny na předchůdce je obvyklým nástrojem při střídání vlád. Je dost neuvěřitelné, že navzdory střídání špatných vlád se Česká republika vyvíjí uspokojivě, i když do sociálně spravedlivého státu má daleko. Obecně se občas zdá, že zemi se daří navzdory vládě.
K pozoruhodným perličkám, jež při jednání zazněly, patří protiukrajinské projevy Tomia Okamury a některých jeho příznivců. Je zvláštní, že tyto nechutnosti se ozývají v prostředí národa, který byl obětí agrese v r.1968. Naší emigrace se ujaly tehdy nepřátelské státy. Solidarita s napadenou Ukrajinou odpovídá zkušenosti z agrese a okupace. Proputinovští kolaboranti by se nepochybně radovali porážce napadené země. Určitě se nepozastavují nad krví statisíců padlých Rusů na rukou „cara“.
Se zábavnou perličkou přišel předseda vlády Andrej Babiš, který se pochlubil nápadem na plošné propuštění 10% úředníků. Nevím, zda sledoval 88. díl pořadu „Pane prezidente“ na televizi XTV (viz1/), v němž se Václav Klaus pochlubil uplatněním podobného nápadu v době, kdy byl ministrem financí. Nezmínil se ale o výsledku uplatnění nápadu. Andrej Babiš se tak představil jako následovník Václava Klause. Měl by se ovšem zajímat o tehdejší výsledek metody a o její dopad na sociální systém.
Dění v Poslanecké sněmovně komentoval také Eric Best (viz2/). Vydal 30. září 2026 pravidelný komentář s označením FinalWord. Mimo jiné si všiml výroku ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce, že „ani vláda, ani ministr spravedlnosti nemohou státním zástupcům určovat, jak mají postupovat v konkrétních trestních věcech“. Úryvek je svědectvím o páně ministrově pozoruhodném myšlenkovém vývoji. Na začátku působení ve funkci vyvolal pohoršení právnické obce výrokem, že „státní zástupci si nebudou moci dělat, co chtějí“ a vyhlášením záměru na zřízení Generální inspekce justice (viz3/). Mezi jeho výroky z počátku působení v ministerské funkci a citátem z komentáře Erica Besta je výrazný rozpor. A „Vyrozumění z pověření ministra“ (viz 4/), které mi pan ministr nechal poslat 16.června 2026 prostřednictvím ředitelky odboru dohledu Kateřiny Skalkové zřetelně vysvětluje, co citát znamená: bude-li ministr pod tlakem, aby zasáhl proti nemravnému či dokonce protiprávnímu jednání státních zástupců a nebude mít chuť dostat se do sporu s mocnými hříšníky, zásada z citátu poslouží, aby si mohl umýt ruce a nečelit nezákonnostem. Právě v této době se tak chová. Je universálním kárným žalobcem nad všemi státními zástupci. Má tedy prostředky k jejich usměrnění.
Vztáhnu-li jeho výrok ke stavu řízení, v němž státní zástupci usilují o beztrestnost pro osm nepotrestaných pachatelů brutálního vydírání zlínských podnikatelů bratrů Lebánkových, pak pan ministr má výmluvu, která mu dovoluje poskytnout ochranu zločincům. Minnistr Pavel Blažek vyvolal bitcoinový skandál. Selhal jako jedinec. Pan ministr Jeroným Tejc si myje ruce, kryje selhání celé soustavy vymáhání práva. Podporuje rozklad státu.
V řízení zatím trvá stav, který jsem popsal dříve, např. v článcích ze 17.((viz5/)a 19.(viz6/) září 2026: osm pachatelů má od 24.října 2024 naději, že státní zástupci nechají vyšetřování „zamrzlé“ až do promlčení. Pachatelé dostanou beztrestnost jako bonus k vysokým odměnám. Zadavatel vydírání tvrdí, že čtyřem vysokoškolsky vzdělaným podezřelým vyplatil dva miliony Kč.
Mezi podezřelými je nejméně jeden policista s vysokoškolským právnickým vzděláním. Zadavatel vydírání se domnívá, že další jsou mezi „zakuklenci“, kteří se dopustili násilí na poškozených. Všichni zmínění mají zvláštní představu o obsahu zásady „policie pomáhá a chrání“.
Tři podezřelí mají vysokoškolské právnické vzdělání a živí se poskytováním právních služeb. Za úplatu se zpronevěřili etickým zásadám svých profesí.
Nádor nezákonného počínání Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen GIBS) a státních zástupců se postupně nadouval za vlády Petra Fialy, ale instanční stížnostní řízení dosáhlo na vládní úroveň až za vlády Andreje Babiše. Za celou dobu od 8. prosince 2020 až do dneška se nenašel poslanec, který by se odvážil interpelovat ministra spravedlnosti nebo předsedu vlády. Andrej Babiš, znechucený devítiletým trestním stíháním v kauze „Čapí hnízdo“ občas zpochybňuje důvěryhodnost naší justice, ale tváří se, že vůbec neví o nezákonném počínání orgánů činných v trestním řízení, podřízených jeho vládě, které usilují o beztrestnost pachatelů vydírání poškozených bratrů Lebánkových.
Vděčná látka špinavého procesu nepřilákala žádného investigativního novináře, až by jistě bylo o čem psát. Nebouří se veřejnost, i když stovky mých čtenářů by měly vědět, že za daného přístupu vlády se jim může kdykoli stát něco podobného jako Lebánkům a odvety se nedomohou.
Naše ústavní právo nezaručuje obětem trestné činnosti nárok na odvetu za utrpěné příkoří, současně ale stavovská solidarita poskytuje zločincům z prostředí bezpečnostních sborů a právnických služeb přednostní naději na beztrestnost. Mezi slušnými lidmi a zločinci trvá nerovnost, podporovaná vládou. Takový stav by ale v právním státě neměl nastat.
Útok opozice odpoutával pozornost pana předsedy vlády od skutečných problémů státu. Po jeho odrazení mu již nic nebrání, aby si nechal vysvětlit od ministra spravedlnosti a ředitele GIBS nezákonnosti, k nimž dochází v jimi řízených úřadech, a aby je přiměl k rychlému napravení nepřístojností.
ODKAZY:
1/ Televize XTV 18.9.2026, Pane prezidente, díl 88
2/FW 30.9.2026
3/můj blog 5.3.2026: Kyj na státní zástupce ?
4/můj blog 16.6.2026: Vyrozumění z pověření ministra
5/můj blog 17.9.2026: Ministr spravedlnosti se podrobil deep state
6/ můj blog 19.9.2026: Ministr spravedlnosti se nevzepřel deep state
