Článek
Ještě před pár dny k hlavním námětům kritiky vlády opozicí a panem prezidentem patřily obavy o omezení nezávislosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků v důsledku navázání jejich financování na státní rozpočet. Vzhledem ke konkurenčnímu prostředí se silnými soukromými médii jsem to považoval za nesmysl (viz1/). V této situaci jsem uvítal rozhodnutí pana předsedy vlády Andreje Babiše vystoupit v Partii Terezie Tomáškové v neděli 6. září 2026 jako velmi chytrý tah ve prospěch koaličního záměru. Sledoval jsem proto pořad s velkou pozorností. Domnívám se, že skutečně prokázal, že snahy o účelové ovládání veřejnoprávních médií by neměly smysl, protože zkreslené názory a dezinformace by soukromá média vynesla na světlo.
Pořad byl přímo napínavý. Byl vzrušujícím koncertem dvou „nadupaných“ diskutujících, žonglujících se záplavou číselných a věcných údajů. Pan předseda vlády z něho vyšel s obrazem špičkového manažera s neuvěřitelnou energií. Malou vadou na kráse obrazu jsou jeho drobné prohřešky proti spisovné češtině. Terezie Tománková Andreje Babiše nijak nešetřila, ale vždy proti jejímu tlaku obstál. Do rozpaků ho dostala pouze tehdy, když se snažila ho přimět ke komentování nějakých trapasů koaličních partnerů. Nejvýrazněji se to projevilo v případě rozhovoru ministra zahraničí Petra Macinky s domnělým Thomasem Pauknerem (viz2/). Naproti tomu bez rozpaků setrval na rozhodnutí o přerušení výkonu funkce vládního zmocněnce Filipa Turka do ukončení policejního vyšetřování. Méně výrazné úspěchy měla při jejích tanečcích kolem vztahů pana předsedy vlády s panem prezidentem. V tomto směru ho vyprovokovala k jedinému výroku, s nímž nesouhlasím: podle mého soukromého názoru pan prezident není vůdcem opozice. Řekl bych, že se s ní pouze názorově „veze“, neřídí ji, nedává jí úkoly. Svébytnost názorů je jeho právem.
Téměř celá debata se točila kolem hospodářských problémů. Redaktorka neuspěla s pokusem přimět pana Andreje Babiše k nějakému určitějšímu vyjádření k příští volbě prezidenta republiky. Na různá jména nereagoval a ani neprojevil zájem o vlastní kandidaturu: prostě se tímto námětem zatím nezabývá.
Až úplně na konci pořadu došlo na otevření mého stále se vracejícího námětu: na „kauzu Čapí hnízdo“, kterou setrvale označuji za ostudu české justice. Shodou okolností jsem se jím částečně zabýval již v článku „Kacířsky o dvou rozsudcích“ (viz3/) kvůli rozsudku Vrchního soudu v Praze – předsedkyně senátu Evy Brázdilové-nad europoslankyní ods. Janou Nagyovou. V něm jsem m.j. v souvislosti s úlohou soudkyně Moniky Křikavové v trestní věci SPD upozornil na názor Ústavního soudu na možné ovlivnění myšlení soudců – bývalých členů KSČ – jejich dlouhodobou ideologickou indoktrinací. Protože jsem dříve nepřišel do styku se soudkyní Evou Brázdilovou, nevšiml jsem si, že se tato výhrada týká také jí, ale pan obž. Andrej Babiš si toho je vědom. Jinak se s ním shoduji v názoru, že přidělení dotace společnosti Farma Čapí hnízdo je především věc odpovědnosti státu.
Spolek Chamurappi z.s., jehož jsem předsedou, podal ve prospěch obž. Jany Nagyové a spoluobžalovaného Andreje Babiše 2× návrh na abolici, jemuž pan prezident nevyhověl. Domnívám se, že bych patrně dokázal zvrátit argumentaci soudkyně Evy Brázdilové, kdybych mohl využít mezeru v řetězci důkazů, kterou jsem asi našel. Musel bych si ale ověřit, že se nemýlím. K tomu bych ale potřeboval položit obž. Andreji Babišovi dvě otázky. Nemohu mu je ale položit, protože mi to neumožní. K posílení obhajoby by byl prospěšný také pohovor s ods. Janou Nagyovou, ale nemám na něj nárok. „Čapí hnízdo“ je první monitorovaná kauza z mnohých, v které nemám přístup k dokumentaci a nemohl jsem hovořit o věci s obžalovanými.
Není ale všem dnům konec. Předpokládám, že ods. Jana Nagyová napadne rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dovoláním, které bude úspěšné. Rozhodnutí Nejvyššího soudu se pak promítne do právní situace obž. Andreje Babiše, který dosáhne zprošťujícího rozsudku. Vše bude ale trvat ještě hodně dlouho.
ODKAZY:
1/můj blog 23.8.2026 : Nezávislost médií a prezidenta
2/CNN Prima News 6.9.2026, Babiš: Macinkův rozhovor s falešným Pauknerem mi nepřijde normální.
3/můj blog 3.9.2026: Kacířsky o dvou rozsudcích
