Článek
Záhadné rozhodnutí exministra Pavla Blažka přijmout pro ministerstvo luxusní dar od odsouzeného zločince je skutek, který se stal a nelze jej odestát. Není na něm nic politického. Lpí na něm podezření z trestného činu. Nemá nic společného s Blažkovým členstvím v ODS. Sám Pavel Blažek ztratil veřejný vliv. Zůstaly za ním ale stopy v podobě nepříjemností finančního a administrativního rázu, vyvolaných přijetím daru, s nimiž se musí vyrovnávat jeho nástupkyně, ministryně Eva Decroix, která k tomu přišla jako slepý k houslím.
Zůstaly za ním ale i jiné stopy. Například halasně vychvalovaná novela trestního zákoníku. Zářivou stopou měla být dekriminalizace neplacení výživného, provedená bez ohledu na děti, vystavené následkům zanedbání péče ze strany otců. Měla významně odlehčit přeplněným věznicím. Ale ani tato stopa není tak zářivá, jak měla být. Podle údajů Vězeňské služby k 18. srpnu 2025 se ve věznicích nacházelo 19 575 vězňů. Pouze asi tisícovka jsou odsouzení za zanedbání povinné výživy. Soudím, že jejich jednorázové propuštění k 1.lednu 2026 by situaci ve věznicích zásadně neovlivnilo. Ale k tomu ani nedojde. Někteří z nich mají na svědomí i jiné trestné činy, další mají nárok na uvěznění, protože neplněním vyživovací povinnosti dostali děti do stavu nouze. Ve skutečnosti na Nový rok vyjde na svobodu jen asi 130 odsouzených. Těmi ostatními se budou muset zabývat soudy. Několik set soudních procesů navíc, jež by bez novelizace trestního zákoníku nemusely proběhnout, je pořádná zátěž pro soudnictví, které i bez toho má co dělat, aby zvládlo nezbytná řízení. To ubírá této stopě působení Pavla Blažka na lesku vskutku významně. Příkoří spáchané na dětech nelze ospravedlnit takto provedenou dekriminalizací neplatičství.
Nebudu se zamýšlet nad stopami, jež Pavel Blažek zanechal ve vymezení vnitřních pravidel činnosti ministerstva, ale zaujala mě další stopa, již vytvořil až po odchodu z ministerstva, a to jeho vyjádření k zadržení obviněného Tomáše Jiřikovského. Podle jeho pábení policisté měli se zadrženým licitovat o výměnu informací o politicích za příslib podmíněného trestu a měli jej strašit tvrdým postupem soudu, který bude soudit podle přání veřejnosti. Jde o zpochybňování korektnosti postupu orgánů činných v trestním řízení, jež slyšeno z úst bývalého ministra mohou občané vzít vážně. Má ovšem „vadu krásy“: Pavel Blažek nemohl takové poznatky získat, tedy jde o „lidovou tvořivost“. Jeho pábení je tak stejně nepochopitelné jako přijetí bitcoinového daru.
