Hlavní obsah
Cestování

Bezděz je symbolem Máchova kraje s temnou historií a dechberoucím výhledem

Foto: Zdeněk Pavlíček

Přemysl Otakar II. hrad postavil jako královské sídlo. Nestačil ho ani dokončit a sídlo, v jehož zdech měl žít v přepychu, se stalo vězením pro jeho vlastního syna.

Článek

V rámci projektu Introvert na cestách jsem navštívil hrad stojící na vrcholu kopce, šest kilometrů jihovýchodně od Doks. A ten kdo tráví letošní horké léto na Máchově jezeře, mi jistě dá za pravdu, že silueta věže nad zalesněným svahem patří k nejcharakterističtějším pohledům Máchova kraje. Z věže můžete za jasného počasí vidět horu Říp, Žižkovský vysílač, dokonce i špičky katedrály svatého Víta, Ještěd a České středohoří. Ve starých průvodcích se kdysi psávalo, že z Bezdězu lze spatřit až třetinu českého království.

Přemysl Otakar II. ho začal stavět v šedesátých letech 13. století jako opěrný bod panovnické moci v severních Čechách. Sám „Přéma“ se ovšem dokončení hradu nedočkal. V srpnu 1278 padl v bitvě u Suchých Krut na Moravském poli.

Sedmiletý vězeň

V únoru 1279 Ota Braniborský, nový správce Čech, unesl na Bezděz Přemyslova syna Václava II. a jeho matku královnu Kunhutu Uherskou, proto aby získal absolutní kontrolu nad Českým královstvím. Převáželi je v chatrném oděvu a za krutého mrazu. Na hradě obsazeném Braniborci potom trávil malý Václav II. své dny u okna a podle dochovaných historických pramenů vnímal své zajetí velmi intenzivně a traumaticky.

Kunhutě se v květnu podařilo pod záminkou účasti na pohřbu manžela oklamat stráže, za pomoci hrstky věrných uprchla z Bezdězu do Opavy a na hrad se již nikdy nevrátila. Malý Václav tak zůstal několik dalších měsíců sám, než ho odvezli do Žitavy a později do Špandavy. Do Čech se vrátil až roku 1283 po zaplacení 15 000 hřiven stříbra.

Na Bezděz se potom Václav II. jako král už nikdy více nevydal. Považoval ho za vězení a zastavil ho Hynkovi Berkovi z Dubé. Stíny Bezdězu ho provázely celý život. Byl nervově chorý, bázlivý, plachý zemřel v pouhých 33 letech.

Foto: Zdeněk Pavlíček

Výhled z hradu Bezděz

Karel IV., Valdštejn a básník Mácha

Do přímé správy panovníka se hrad vrátil až za Karla IV. Ten ho naopak navštěvoval velmi rád a roku 1366 nechal v okolí vybudovat velký rybník. Ten rybník tu stojí dodnes a od meziválečné doby nese jméno Máchovo jezero.

Po bitvě na Bílé hoře získal Bezděz Albrecht z Valdštejna. Plánoval z něj udělat nejsilnější pevnost svého knížectví, od záměru ale záhy upustil a místo toho na hradě zřídil augustiniánský klášter. Augustiniáni ale na hradě příliš nebývali, někdy jich tu žilo jen pět, jindy dva. Devět let po založení odešli zpátky do svého staršího kláštera v Bělé. Valdštejn pak plánoval postavit na hradě nový klášter ke cti Panny Marie Monserratské, ale jeho zavraždění v Chebu roku 1634 tyto záměry přerušilo. Hrad dál chátral a v roce 1785 byl klášter definitivně zrušen.

Mácha, Smetana a ukrytý poklad

Romantická zřícenina přitahovala umělce. Karel Hynek Mácha hrad poprvé navštívil 1. srpna 1832 a zamiloval si ho. Silueta Bezdězu ovlivnila jeho tvorbu a krajina kolem hradu se stala součástí obrazu, který básník propojil s Máchovým krajem. Bedřich Smetana ho zase použil jako kulisu své opery Tajemství, ke kterému napsala libreto Eliška Krásnohorská. Hlavní zápletka opery se točí kolem tajemství starého skriptu, který má vést k pokladu ukrytému v podzemních chodbách hradu. Celý příběh opery je údajně čistou literární fikcí, přesto je tento motiv postaven na reálných historických základech a pověsti o pokladu ukrytém mnichy před odchodem z hradu.

Lidé ho podle tradice dlouho hledali a nenašli. V příbězích se k pokladu později přidávají čerti jako strážci. A odtud také název Čertova věž pro mohutnou obrannou věž chránící přístup k hradu. Další pověst mluví o podzemní chodbě vedoucí z Bezdězu do Bělé.

Jinak Bezděz je nejlépe dochovaným hradem Přemysla Otakara II. a jeho hradní kaple patří k nejvýznamnějším raně gotickým interiérům v Česku. Od roku 1953 ho spravuje stát.

Cesta na hrad

Hrad stojí na vrchu Velký Bezděz, šest kilometrů jihovýchodně od Doks. Na vrchol vede půlhodinový výstup od parkoviště v obci Bezděz. Přístupovou cestu lemují barokní kapličky křížové cesty z roku 1686.

Bezděz je otevřen od dubna do října, úterý až neděle od 9:30 do 17:00, v dubnu a říjnu pouze víkendy. Aktuální vstupné a otevírací dobu doporučuji ověřit na hrad-bezdez.cz.

Zdroje:

Soukromý archiv autora

Historie – hrad-bezdez.cz

Bezděz (hrad) – cs.wikipedia.org

Hrad Bezděz – hrady.cz

Král hradů a vězení pro krále – decinsky.denik.cz

Bezděz, gotický královský hrad – treking.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz