Hlavní obsah

Fenomén Smolíkovi aneb Jak maďarská satira dobyla československou televizi

Foto: Zdeněk Pavlíček/Gemini flash

Maďarská rodinka z paneláku baví diváky už přes padesát let. Jak se stala kreslená satira s pravnukem z 30. století fenoménem.

Článek

Stačí zaslechnout úvodní znělku a pamětníci hned vědí, která bije. Sledujeme hroutící se byt, tátu pod hromadou nábytku a mámu Gábi, jak vzpomíná na slavného Pištu Hufnágla. Seriál o Smolíkových z roku 1968 nestárne z prostého důvodu. Divákům totiž místo pohádek ukázal docela obyčejnou panelákovou rodinu s jejími každodenními radostmi i katastrofami.

Rodina, jakou zná každý

Pepa Smolík šéfuje rodině jen podle rodného listu. Jeho velké plány a sny o klidu u televize pravidelně končí naprostou katastrofou. Manželka Gábi sice udržuje chod bytu, ale při každém manželově selhání spustí legendární povzdech nad promarněnou šancí jménem Pišta Hufnágl. Muž, kterého divák na obrazovce v podstatě nikdy nespatřil, se tak stal největší záhadou seriálu. Funguje jako dokonalý popkulturní symbol – podobně jako bájný Jára Cimrman nebo tajuplný pan Godot, na kterého všichni marně čekají, i Pišta Hufnágl zůstává pouze neviditelnou hrozbou pro Pepovo chlapské ego. Rodinnou dynamiku doplňuje dcera Týna, která má plnou hlavu kluků a módy, a malý génius Ládík, jehož sci-fi nápady z dětského pokoje fungují jako spouštěč všech průšvihů.

Když Ládínek ve svém pokoji naladí signál z budoucnosti, změní se rodinný život v naprostý chaos. Spojí se totiž s budoucím potomkem, kterému nikdo neřekne jinak než Sm Lom Os. Tenhle vědec z 30. století chce pra-pradědečkovi Pepovi pomáhat, jenže jeho dary z budoucnosti přinášejí víc škody než užitku. Ať už jde o pilulky na hubnutí, nebo přístroj na plnění přání, vtip tkví v tom, že moderní technika naráží na stále stejné lidské slabosti.

Tři série a tři různé světy

Vše odstartovala první řada z roku 1968 s názvem Odkaz budoucnosti aneb Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy. Třináct epizod se drželo striktně kolem domácího krbu – v kuchyni, obýváku nebo na schodišti. Autoři správně vystihli, že každodenní realita je vtipná sama o sobě.

Druhá série z roku 1973 s podtitulem Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka už ale vystřelila do vesmíru. Ládík si v ní sestrojil nafukovací raketu a se psem Zorrem objevoval bizarní civilizace. Planeta věčných úředníků nebo líných lidí sloužily jako dokonalá satira na tehdejší společnost.

Trilogii uzavřely Podivuhodné prázdniny rodiny Smolíkovy (1980), které rodinu vyhnaly na bláznivou cestu kolem zeměkoule. Motivací bylo konečně najít bájného Pištu Hufnágla, což pochopitelně vedlo k jedné katastrofě za druhou.

Geniální překlad: Jak přišli Smolíkovi ke svému jménu

Původní maďarské příjmení Mézga označuje lepkavou pryskyřici. Doslovný překlad by v češtině zněl podivně, a proto překladatelé sáhli po slově s dokonalým dvojím významem. „Smůla“ totiž v češtině znamená jak stromovou pryskyřici, tak věčný nezdar. Příjmení Smolíkovi tak rodině sedlo jako ulité. Na Slovensku zvolili variantu Miazgovci, která zůstala o něco blíže originálu.

Stejně precizní péči dostala i křestní jména. Z Gézy se stal Pepa, z Pauly Gábi, z Kriszty Týna a z Aladára Ládík. Čeština tím seriálu dodala hřejivý domácí ráz a maďarský originál ustoupil do pozadí. Řada diváků tak dodnes vnímá Smolíkovy jako součást vlastní televizní historie, přestože rodinka pochází z Budapešti.

Trezorové epizody: Na které díly si posvítila cenzura?

Česká premiéra první řady proběhla v roce 1976 a Československá televize tehdy odvysílala pouze jedenáct dílů z třinácti. Stopku dostaly epizody Robotdirektor a Alfa-beat-a. Jejich obsah se totiž dobovým strážcům morálky zdál příliš ostrý. Podobně dopadla i druhá, vesmírná série, ze které cenzoři rovněž vyřadili dva díly. Satira mířící na byrokracii, touhu po snadném zisku nebo sousedskou závist zkrátka trefovala nešvary, které tehdejší režim odmítal pouštět na obrazovky. Kompletních sérií se čeští diváci dočkali až v roce 2000.

Celkově však seriál prošel schvalovacím sítem překvapivě hladce. Pomohlo mu, že kreslený formát byl automaticky vnímán jako neškodná zábava pro děti. Svoji roli sehrál také maďarský původ – u produkce ze spřátelené socialistické země nikdo nečekal podvratný obsah. Pod nevinnou animovanou slupkou se přitom skrývala trefná a docela ostrá společenská komedie.

Předchůdci Simpsonových z Budapešti

Scénáristé József Nepp a József Romhányi namíchali koktejl, který v tehdejším bloku neměl obdoby. Vzali si inspiraci z amerických kultovních seriálů Flintstoneovi a Jetsonovi, ale zasadili děj do kulis šedivého panelákového sídliště. Vznikl tak animovaný humor pro dospělé, který předběhl svou dobu.

Fungovalo to dokonale. Děti měly radost z mluvícího psa a sci-fi přístrojů, zatímco dospělí hltali ironické hlášky o penězích a partnerském soužití. Tento nadčasový mix zajistil Smolíkovým mezinárodní úspěch. Seriál se s velkým ohlasem vysílal na Slovensku, v Německu, Itálii nebo Nizozemsku a dočkal se dokonce i vlastní komiksové řady.

Smolíkovi a počítač: Příběh s otevřeným koncem

V roce 2005 svitla fanouškům naděje na zbrusu novou sérii s pracovním názvem Smolíkovi a počítač. Legendární rodina se v ní měla poprat s nástrahami internetu, elektronické pošty a moderní digitální techniky. Nápad to byl skvělý – nový digitální zmatek totiž nabízel stejně bohatou zásobu komických situací jako kdysi vynálezy z třicátého století. Ekonomické potíže Maďarska a chybějící finance však celý projekt poslaly k ledu a z ambiciózního plánu nakonec zbylo jen několik ukázkových minut.

Proč nás Smolíkovi baví i po padesáti letech?

Celé tajemství úspěchu spočívá v jednoduché myšlence – lidská povaha se nemění a geniální český dabing dodal seriálu neopakovatelné kouzlo. Přestavte si Smolíkovy v dnešní době. Pepa se hroutí z internetového bankovnictví, Gábi projíždí profily starých lásek na sociálních sítích, Týna chce být influencerkou a Ládík si hraje s generativní AI. Kulisy jsou sice moderní, ale konec příběhu zůstává neměnný: rodinná katastrofa a vzpomínky na bájného Pištu Hufnágla.Seriál nám s laskavým humorem ukazuje naše vlastní chyby a touhu získat všechno bez práce. Studio Pannónia stvořilo nadčasové dílo. Chtěli ukázat, jak budeme žít ve třetím tisíciletí, a přitom stvořili dokonalé zrcadlo pro jakoukoliv dobu.

Zdroje

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rodina_Smol%C3%ADkova

https://cool.iprima.cz/serialy/podivuhodna-dobrodruzstvi-vladimira-smolika

https://www.kinobox.cz/film/144421-podivuhodna-dobrodruzstvi-rodiny-smolikovy/zajimavosti

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz