Článek
Padesát kilometrů severně od Prahy, v borovém lese na Kokořínsku, číhá na návštěvníky modré turistické stezky něco nečekaného. Ze strmého skalního masivu se šklebí dvě obří tváře oddělené úzkou průrvou. Každá měří přibližně dvanáct až třináct metrů a říká se jim Čertovy hlavy.
Kuchař se sekerou a dlátem
Václav Levý se narodil v roce 1820 v Nebřezinách u Plas v Plzeňském kraji. Když mu bylo 15 let nechali ho rodiče zapsat do učení k plzeňskému mistrovi, aby se vyučil truhlářem. Truhlářské řemeslo ale nikdy nedokončil. Práce se dřevem ho sice bavila, protože v ní mohl uplatnit svůj řezbářský talent, ale podmínky v dílně byly neúnosné. Mistr chlapce brutálně bil a psychicky týral. Mladý Václav toto zacházení nevydržel a z učení bez vědomí rodičů utekl.
Cesta k vaření přes klášterní azyl
Jako uprchlý učeň bez prostředků hledal úkryt, kde by ho mistr ani rodiče nenašli. První útočiště našel v dominikánském klášteře v Plzni. Zdejší převor pochopil chlapcovu situaci a místo toho, aby ho vrátil tyranskému mistrovi, poslal ho dál do bezpečí k augustiánům. Tak se mladý Václav v roce 1938 do kláštera ve Lnářích. Klášter pro něj znamenal bezpečný azyl, ale mladík musel na oplátku začít pracovat. Mniši ho tedy přidělili na uvolněné místo do klášterní kuchyně, kde se Levý osvědčil natolik, že se v letech 1838–1840 řádně kuchařem vyučil. O pár let později z kláštera odchází a získává místo kuchaře na liběchovském zámku. V letech 1844 až 1849 ale naplno propadl své vášni. Sám po práci, bez lešení a bez průmyslových nástrojů, tesal do pískovcových skal okolí Želíz obří reliéfy.
Levý pracoval z vlastní vůle a na vlastní náklady. Výsledkem jsou Čertovy hlavy, dvě tváře se strnulým výrazem šklebu, dívající se dolů na krajinu Mělnicka.
Krajinný okruh v romantickém duchu
Jeskyně Harfenice
Čertovy hlavy jsou jen jednou částí většího celku. V okolí Želíz a Liběchova vytvořil Levý celý okruh skalních plastik, dnes dostupný po modré turistické značce. Můžete tak ve skalách vidět reliéf hada, hlavu Sfingy nebo jeskyni Harfenici.
Asi dva kilometry severně od Liběchova potom leží na levém břehu Liběchovky Klácelka. Umělá jeskyně, do pískovce vytesaná roku 1845 podle textů filosofa Františka Matouše Klácela. Uvnitř jsou reliéfy husitských hrdinů, zvířecích alegorií a trpaslíků ze středověkých bajek. Jeskyně se dělí na dvě části, první nese název Blaník.
Romantismus v pískovci
Levý pracoval v době, kdy romantismus 19. století přinesl úplně nový pohled na krajinu. Příroda přestala být jen pozadím a stala se prostorem pro příběh, symbol a fantazii. Krajinu chápal jako jedno velké plátno.
Přesný Levého záměr se nikde nedochoval. Víme jen, že pracoval sám a bez publika. Výsledek pak zůstal v lese přes sto let, než se o něj začali zajímat turisté a historici umění.
Obrovský úspěch těchto prvních plastik přesvědčil mecenáše Antonína Veitha (majitele panství Liběchov), že je škoda nechat talentovaného mladíka u plotny, a ten proto plně financoval jeho studia na Akademii v Mnichově.
V roce 1867 potom založil Levý v Praze soukromý sochařský ateliér, který fungoval jako škola. Právě sem k němu nastoupil jeho žák, tehdy třiadvacetiletý Josef Václav Myslbek. Škola zaniká na jaře 1870 kdy Václav Levý v pouhých 49 letech podlehl tuberkulóze. Z týraného mladíka a kuchaře se nakonec stává jeden z nejvýznamnějších sochařů 19. století. Jeho díla se dostala do pražského kostela sv. Karla Boromejského i do chrámu sv. Víta.
Kudy k Čertovým hlavám
Čertovy hlavy leží nad obcí Želízy v CHKO Kokořínsko Máchův kraj. Modrá turistická značka vede od Želíz přes Čertovy hlavy, Klácelku a podél Liběchovky zpátky. Celý okruh zabere přibližně tři hodiny. Reliéfy jsou volně přístupné celoročně a vstup je zdarma. Nejlepší čas na výlet je od května do října.
Zdroje:
Čertovy hlavy – cs.wikipedia.org
Klácelka – cs.wikipedia.org
Klácelka s reliéfy Václava Levého – kudyznudy.cz
Výlet Čertovy hlavy, Klácelka a podél Liběchovky – venkazdyden.cz
Čertovy hlavy – tipynavylet.cz
Čertovy hlavy a Klácelka – hrady.cz
