Článek
Houska leží ve východní části CHKO Kokořínsko, poblíž obce Blatce v okrese Česká Lípa. Hrad stojí na skále přirozeně chráněné ze tří stran a od roku 1999 je přístupný veřejnosti. Přemysl Otakar II. ho začal stavět ve 13. století jako správní centrum okolní krajiny, ale jeho funkci brzy přejal o něco později založený Bezděz. Houska pak přešla do rukou Berků z Dubé a postupně se střídali majitelé. Hrzánové z Harasova ji ve 14. století přestavěli na renesanční zámek. Albrecht z Valdštejna ji využíval jako lovecké sídlo. Za třicetileté války ji krátce obsadila švédská vojska. V roce 1920 ji koupil Josef Šimonek, prezident firmy Škoda. Po válce ji rodina získala zpět v restituci a vlastní ji dodnes.
Proč hrad nevypadá jako hrad
Na Housce je podivné to, že veškeré obranné konstrukce míří dovnitř, nikoli ven. Vstupní křídlo nemá v gotické fázi schodiště z nádvoří do vyšších pater. Přitom na místě nevedla žádná obchodní stezka a chyběl přístup i k vodě. Postavit hrad na takovém místě bez strategického smyslu bylo prostě neobvyklé.
Jáma do pekel
Podle legendy stála na místě hradu bezedná propast, ze které vycházely podivné zvuky a temné postavy. Kronikář Václav Hájek z Libočan o ní v 16. století psal jako o místě, kde se duchové zlí ukazovali a proměňovali.
Pověst ze 13. století zase říká, že Přemysl Otakar II. nabídl milost každému odsouzenému zločinci, který se uvolí nechat do jámy spustit a pak povyprávět, co viděl. Jeden mladý muž nabídku přijal. Za několik vteřin se z jámy ozvaly zoufalé výkřiky. Když ho vytáhli, měl bílé vlasy a nebyl schopen mluvit.
Král pak podle legendy nechal nad propastí postavit hrad, aby navždy uzavřel bránu do pekel. Kaple hradu stojí přímo nad záhadnou prohlubní.
Hradní kaple a levoruký kentaur
Nejtajemnější místností hradu je ale bezesporu kaple. Uvnitř je i v letních vedrech neobvyklé chladno. Na zdech můžete obdivovat gotické malby z přelomu 13. a 14. století zachycující boj archanděla Michaela s podivnými bytostmi.
Jeden z výjevů znepokojuje historiky dodnes. Na stěně je namalován ženský kentaur střílející z luku levou rukou. Levorukost byla ve středověku spojována se Satanem a pohanské motivy v křesťanské kapli jsou tak nejspíš největší záhadou tohoto hradu.
Název hradu odvozují někteří badatelé z keltského slova goska, což znamená brána. Kam vede, to pověst nepřekvapivě neupřesňuje.
Reliéf ďáblova obličeje na hradě Houska
Švédský velitel a černá slepice
Za třicetileté války obsadila Housku švédská vojska pod velením důstojníka Oronta. Podle další pověsti byl Oront černokněžník, který choval černou slepici, jejímž prostřednictvím chtěl získat nesmrtelnost. Dva myslivci ho zastřelili posvěcenou kulí. Orontův duch od té doby na hradě straší.
Další pověst hovoří o mnichovi bez obličeje. Chodí v černé kápi a v noci sleduje každého, kdo se na Housku odváží. Nedaleko hradu potom leží skála U ďáblova kamene s otiskem čertovského kopyta.
Pohyblivé Peklo a kastelán
Od roku 2015 je na hradě k vidění 16 metrů dlouhé ručně vyřezávané lidové mechanické Peklo. Řezbář Jan Kopecký podle návrhu Tomáše Štěpána zpracoval třináct obrazů pekelných trestů pro pozemské hříchy, inspirovaných Danteho Božskou komedií. Peklo stojí mimo hlavní prohlídkový okruh v bývalém kočárovém domě.
Každodenní chod hradu zajišťuje již 25 let kastelán Míroslav Konopásek, jehož jméno zná každý pravidelný návštěvník Kokořínska. Jeho činnost zahrnuje vedení prohlídek, organizaci sezónních akcí a dohled nad údržbou areálu, čímž se podílí na tom, že místo zůstává pro návštěvníky atraktivní. Díky jeho práci se historie a místní tradice propojují s každodenním fungováním objektu a doprovodnými programy.
Houska leží asi padesát kilometrů severně od Prahy, nedaleko obce Blatce. Autem po dálnici D8 směrem na Ústí nad Labem, výjezd Bezděz, pak po místních komunikacích. Hrad je otevřen od dubna do října formou prohlídek s průvodcem. Aktuální vstupné a otevírací dobu doporučuji ověřit na hradhouska.cz.
Zdroje
Soukromý archiv autora
Houska (hrad) – cs.wikipedia.org
Historie – hradhouska.cz
Hrad Houska – hrady.cz
