Článek
Když se vydáte z Krupky po modré turistické značce směrem na Unčín a pak do kopce lesem, narazíte po necelých třech kilometrech na něco nečekaného. Mezi buky se zvedají vysoké kamenné zdi, příkopy vytesané do skály, zbytky věže. Žádná cedule u silnice, žádné parkoviště před branou. Jen les a ruiny.
Kyšperk, také Geiersberg nebo Supí hora je zřícenina hradu nad Unčínem v okrese Teplice, v Krušných horách na výběžku Supí hory, v nadmořské výšce okolo 450 metrů.
Jan Lucemburský a obchodní stezka
Hrad byl vybudován za vlády Jana Lucemburského jako strážní pevnost na ochranu starobylé obchodní stezky do Saska. Také se tu vybíralo clo. Snad podle nemilosrdných celníků bylo místo nazvané Supí hora.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1319, kdy se nacházel v držení Oty z Bergova a řešil se zde spor mezi Heřmanem ze Šumburka a Borešem z Oseka. Ota z Bergova byl saský šlechtic, který přišel do Čech s Těmou z Koldic — budoucím pánem na nedalekém hradě Krupka. Dva hrady, dva šlechtici, jedna obchodní stezka.
K hradnímu panství v té době patřily vesnice Sobědruhy, Maršov, Unčín a později také Tuchomyšl, Modlany, Soběchleby, Hostovice, Lochočice a Habří.
Arcibiskupský palác v lese
Pak přišla zlomová chvíle v historii hradu. Když Ota z Bergova od krále v roce 1327 získal Bílinu, prodal Kyšperk roku 1334 biskupovi Janovi z Dražic. Nový majitel hrad přejmenoval na Biskupskou horu, ale název se neujal.
Co se ujalo, bylo velkorysé stavební úsilí pražských arcibiskupů. Jan z Jenštejna (další majitel)nechal nákladem 1500 kop grošů hrad rozšířit o kapli a velkou obytnou věž, které z hradu učinily sídlo odpovídající arcibiskupským nárokům.
A právě Jan z Jenštejna je postava, která dává Kyšperku neočekávaný přesah do velkých dějin. V roce 1393 na Kyšperk uprchl po sporu s králem Václavem IV. A dobře udělal. Jeho spojence, generálního vikáře Jana z Pomuku, který také proti králi vystoupil, vojáci chytili a umučili. Tato událost pak vešla do historie jako umučení sv. Jana Nepomuckého.
Zatímco Jan Nepomucký skončil ve Vltavě, arcibiskup se zachránil útěkem na Kyšperk. Pozdější světec a pozdější zřícenina jsou tedy spojeny jedním okamžikem.
Husité, Vřesovci a zánik
Husitské války se Kyšperku dotkly silně. Během husitských válek proběhla roku 1426 bitva u Ústí nad Labem. Prchající oddíly Kateřiny Míšeňské se pokusily uniknout průsmykem u Kyšperku a Krupky, ale v důsledku zranění a vyčerpání z horka v blízkosti hradu zemřelo asi tři sta bojovníků.
Samotný hrad husité marně obléhali roku 1428. Úspěšnější bude husitský válečník Jakoubek z Vřesovic až v roce 1433, kdy se přece jen stane držitelem hradu. Rod Vřesovců, který jsme potkali už u Doubravky, tak ovládl i tento hrad. Z jeho synů připadl Kyšperk Jarošovi, který se stal zakladatelem rodové větve Kyšperských z Vřesovic.
Neopatrný výstřel a konec
Potom přišel rok 1526 a s ním zánik, který nemá v severočeských hradních dějinách srovnání.
V roce 1520 koupila hrad rodina Glatzů z Krupky. O šest let později Zikmund Glatz Kyšperk zapálil neopatrným výstřelem z ručnice. Ten vyhořel a zůstal tak navždy opuštěný.
Hrad, který odolal husitskému obléhání, který přečkal arcibiskupský útěk před královským hněvem, který stál dvě stě let jako pohraniční pevnost, zničil jeden neopatrný výstřel. Po této události byl Kyšperk ponechán svému osudu a opuštěn, pozvolna chátrá.
Patrně poslední dobrodružná epizoda v historii Kyšperku se odehraje za třicetileté války roku 1632. Tehdy se ve starých zříceninách bránili Sasové proti vojsku císaře Ferdinanda II. Ani zřícenina nebyla v neklidné době v bezpečí.
Co tu dnes najdete
Pozůstatky hradu jsou poměrně rozsáhlé. Zachovány zůstaly zbytky jádra s věží, obvodové hradby, do skály vytesané příkopy a část velké obytné věže.
Stále tu je sklepení. Zachovalým klenutým vstupem pod palácem vstoupíte do dvou přízemních místností. Ve druhé pod klenbou najdete schody do sklepní místnosti pod podlahou. Po důkladnějším ohledání najdete menší otvor při zemi — sloužil jako úniková chodba z hradu.
A samozřejmě jsou tu pověsti. Podle pověsti jsou na hradě Kyšperku zakleti tři tajemní staříci, kteří čekají na své vysvobození. Při té příležitosti se Kyšperk promění do své bývalé krásy, komnaty jsou plné lesku a bohatství, stoly se prohýbají pod dobrým jídlem a pitím. Má-li je nějaký odvážlivec vysvobodit, musí jim obřadným způsobem poděkovat za jejich pohostinnost. Dosud se tak nestalo. Starci se proto ke konci dne promění v černé supy a oknem hradu vyletí ven do noci.
Odtud název. Supí hora.
Upozornění a jak se tam dostat
Důležité:Od července 2024 platí až do odvolání zákaz vstupu do celého areálu zříceniny z důvodu padajícího zdiva. Město Krupka poptává odbornou firmu na statické zajištění objektu. Před návštěvou si ověřte aktuální stav na webu visitkrupka.cz.
Za normálních okolností je hrad přístupný po modré turistické značce z Unčína, parkovat lze v ulici 5. května. Trasa z dolní stanice lanové dráhy v Krupce měří přibližně 2,8 km.
Hrad Kyšperk, Krupka-Unčín. Kulturní památka ČR. Aktuální informace o přístupnosti: visitkrupka.cz nebo infocentrum Krupka.
Zdroje:
Hrady.cz – Kyšperk u Krupky
Wikipedia – Kyšperk (hrad)
August Sedláček – Hrady, zámky a tvrze Království českého
