Článek
Štramberk leží v Moravskoslezském kraji u Kopřivnice, na svazích tří kopců, Zámeckého vrchu, Kotouče a Bílé hory. Místní mu říkají Moravský Betlém a název sedí. Kdo sem přijede poprvé, zastaví se uprostřed náměstí a chvíli jen stojí. Úzké dlážděné uličky stoupají do kopce, roubené domy z 18. a 19. století se tísní bok po boku, na kašně sedí řecká bohyně a nad vším dohlíží gotická věž Trúba. Štramberk je od roku 1969 městskou památkovou rezervací, ale působí jako místo, kde se čas zastavil z vlastní vůle, nikoli z nařízení úřadů.
Věž, hradby a turistická rozhledna
Dominantou Štramberka je válcová věž Trúba, pozůstatek hradu Strallenberg ze 13. století. Hrad vznikl na konci 13. století a během své existence patřil Janu Lucemburskému, Karlu IV. i moravskému markraběti Janu Jindřichovi, bratru Karla IV. Ten roku 1359 povýšil Štramberk na město, nechal ho obehnat hradbami a udělil mu řadu privilegií. V roce 1783 se však část hradu zřítila a zdivo skončilo jako stavební materiál pro okolní stavby. Z celého areálu zůstala jen věž a fragmenty hradeb.
Trúba by dopadla stejně, kdyby se na přelomu 19. a 20. století nenašla skupina nadšenců. Ti v letech 1901 až 1903 věž zachránili, zpevnili a proměnili v turistickou rozhlednu. Dnes má výšku přibližně 40 metrů a z vrcholu je výhled do všech světových stran. Vstupné 60 korun pro dospělého, děti za 30 korun, rodinné vstupné za 150 korun. V letní sezoně otevřeno každý den od 9 do 18 hodin.
Pytle uříznutých uší a perníkový kornout
Nejslavnější místní specialita má za sebou příběh, který turistické brožury obvykle nezmiňují. Roku 1241, tatarská vojska táhnou Moravou a Štramberk leží v jejich cestě. Obyvatelé se stáhli na kopec Kotouč a modlili se. V noci se strhla bouře, místní podkopali hráz rybníka a zaplavili tatarské ležení. Ráno po odchodu vojsk se v táboře našly pytle s nasolenýma ušima. Tataři je uřezávali poraženým nepřátelům, aby svému chánovi dokázali počet zabitých.
Z té vzpomínky vznikl perník ve tvaru lidského ucha. Štramberské uši se vyrábějí z perníkového těsta ve tvaru kornoutu, tradičně z mouky, cukru, vajec a koření. Od roku 2000 smí název Štramberské uši nést pouze produkt vyrobený přímo ve Štramberku a v roce 2007 se staly prvním českým potravinářským výrobkem s ochranou zeměpisného označení Evropské unie. Vůní perníku voní celé náměstí od rána a místní cech ušařů dohlíží na dodržování receptury.
Čelist, ohniště a ztracený nález
Na kopci Kotouč ve výšce 440 metrů nad mořem se nachází krasová jeskyně Šipka. Vstupní portál je impozantní, osm metrů široký a téměř čtyři metry vysoký, uvnitř se jeskyně dělí na Krápníkovou jeskyni a Jezevčí díru.
Karel Jaroslav Maška, profesor gymnázia z Nového Jičína, tu prováděl výzkum v letech 1879 až 1887. Dne 26. srpna 1880 jeho lidé odkryli v popelu pravěkého ohniště část spodní čelisti neandertálského dítěte starého osm až deset let. Šipecká čelist se stala prvním přímým důkazem přítomnosti neandertálců na území dnešní České republiky a proslavila Štramberk daleko za hranicemi. Objev byl učiněn pouhých 24 let po nálezu v německém Neanderthalu, podle nějž je celá vývojová větev pojmenována. Výzkum dále prokázal, že jeskyni obývali neandertálci přibližně před 40 tisíci lety, lovci mamutů před 25 tisíci lety a lovci sobů před 10 tisíci lety. Celkem bylo nalezeno přes 80 tisíc kostí a zubů ze 130 druhů zvířat, mimo jiné jeskynního medvěda, lva jeskynního, hyeny, nosorožce srstnatého a mamuta.
Samotná čelist ovšem zmizela. Při stěhování muzea před druhou světovou válkou se zásilka převážená vlakem nenávratně ztratila. V muzeu ve Štramberku je tak dnes vystaven pouze odlitek. Jeskyně je volně přístupná po celý rok, vstup je zdarma a vede k ní Lašská naučná stezka z centra města.
Vzácný motýl v bývalém lomu
Kousek od centra leží botanická zahrada a arboretum, vzniklé v prostoru uzavřeného vápencového lomu Dolní Kamenárka. Jurské vápence tu ukrývají zkameněliny, na dně bývalého lomu se zrcadlí hladina vápencového mokřadu a na skalnatých stěnách roste přes 1 200 druhů teplomilných rostlin. Střed zahrady tvoří kamenný labyrint a takzvaná pouťová jeskyně.
V sousední přírodní památce Kamenárka žije jasoň červenooký, jeden z kriticky ohrožených motýlů v Česku, a ještěrka zední, vzácná v celém středoevropském kontextu. Kombinace geologie, botaniky a entomologie na jednom místě je pro oblast podbeskydského vápence ojedinělá.
Štramberk
Jak si Štramberk rozvrhnout
Štramberk se dá projít za odpoledne, ale zaslouží si den. Základní trasa vede od náměstí k Trúbě, pak pokračuje do Národního sadu, odkud zelená naučná stezka klesá k jeskyni Šipka. Zpět přes botanickou zahradu a arboretum do centra je to pohodová procházka s výškovými rozdíly do sta metrů.
Parkování je v několika placených parkovištích v podhradí, cena 100 korun za den s možností platby kartou. Nejbližší parkoviště k hradu se jmenuje příznačně Šipka.
Štramberk leží přibližně 30 kilometrů jihovýchodně od Ostravy a přibližně 250 kilometrů od Prahy. Vlakem se dostanete do Studénky nebo Kopřivnice, odtud autobusem nebo na kole.
Zdroje
Soukromý archiv autora
Štramberk – cs.wikipedia.org
Jeskyně Šipka – cs.wikipedia.org
Jeskyně – stramberk.info
Uši, Trúba a Šipka – radio.cz
Kamenárka – lasska-brana.cz
