Článek
Děčínský Sněžník leží asi sedm kilometrů západně od Děčína a je nejvyšším vrcholem Labských pískovců. Vrchol tvoří plošina o rozloze přibližně 1600 × 600 metrů, která se mírně svažuje k česko-německé hranici. Ze všech světových stran sem vedou značené turistické cesty a hora je vidět na desítky kilometrů daleko.
Kamenná dáma hraběte Thuna
Rozhledna byla postavena roku 1864. Původně šlo o velkoryse pojatou trigonometrickou věž prvního řádu, kterou pro potřeby rakouských, saských a pruských zeměměřičů nechal svým nákladem zbudovat majitel panství hrabě František Antonín Thun. Stavba, pro niž posloužil kámen přímo ze Sněžníku, tehdy vyšla na 20 tisíc zlatých, dělník si přitom vydělal tehdy jen 100 až 200 zlatých ročně.
Zeměměřičům ale věž nesloužila dlouho. Zájem návštěvníků byl tak velký, že již rok po dokončení rozhledny nechala správa lesů pro turisty postavit boudu s možností občerstvení. Mezi významnými hosty byli třeba saský král Albert, nebo vévoda Jiří s vévodkyní Marií ze Saska.
Místní rozhlednu přezdívají „Kamenná dáma.“ Na vrchol vede celkem 153 schodů a z nej je pak nádherný kruhový výhled do kraje. Za dobré viditelnosti jsou vidět Drážďany, stejně jako dominanty českých pohraničních hor, jako jsou Ještěd či Sněžka. Do vnitrozemí se nabízí panoramatický pohled na České středohoří a hřeben Krušných hor.
Profesor a olympiáda
V roce 1936 se na Děčínském Sněžníku začala psát historie sledování televize na českém území. Profesoru děčínského technického učiliště Matthiasu Färberovi se na této hoře podařilo 24. srpna 1936 zachytit signál televizního vysílání z olympiády v Berlíně.
Nacistické Německo chtělo tehdy ohromit svět přímými přenosy, ale vysílání prý nebylo příliš kvalitní. Přesto šlo o historický okamžik. Hora nad Děčínem se stala místem, kde se v Čechách poprvé někdo díval na televizi.
Úpadek a záchrana
Další osud rozhledny nebyl příliš veselý. Po druhé světové válce chátrala a v 70. letech byla už v takovém stavu, že musela být uzavřena. Ještě hůř dopadl hostinec, který vyhořel a roku 1983 byl stržen docela.
Devastace v důsledku exhalací a kyselých dešťů v 80. letech minulého století pokročila natolik, že padaly vážné úvahy o zboření rozhledny. Neutěšený stav trval až do roku 1992, kdy bylo zdivo rozhledny zafixováno pomocí ocelových výztuží a na vyhlídkovou plošinu mohli opět vystoupit turisté. V roce 1999 byla postavena nová restaurace, jejíž vzhled kopíruje tu původní.
Sněžník
Jeskyně a větrné lázně
Pod vrcholem se skrývá další vrstva příběhu. Zvětráváním a odlamováním okrajů vznikly skalní věže a zejména na jižním úbočí se vytvořily četné pseudokrasové jeskyně se stěnami pokrytými fluoritem.
Díky termickým stoupavým proudům kolem stolové hory se zde mísí proudy vzduchu až od Severního moře, pro jejichž blahodárné účinky bývá toto místo nazýváno Větrné lázně.
Kudy tudy
Na Děčínský Sněžník se dostanete z Jílového u Děčína po zelené turistické značce, nebo po červené z Děčína. K rozhledně vede asfaltová cesta vhodná pro pěší i cyklisty. Autem se dá zaparkovat na placeném parkovišti v obci sněžník, odkud je to k rozhledně asi 1,5 až 2 kilometry do kopce. Z vrcholu hory potom vede asi 20 kilometrů dlouhá naučná stezka Zapomenuté pohraničí, díky níž lze celou stolovou horu obejít a užít si výhledů do všech stran. Rozhledna je otevřena celoročně.
A v občerstvení pod rozhlednou si můžete koupit limču i turistickou známku.
Zdroje:
Děčínský Sněžník – zemesveta.cz
Děčínský Sněžník – ceskesvycarsko.cz
Rozhledny ovlivnily dějiny televizního vysílání – decinsky.denik.cz
Rozhledna Děčínský Sněžník – denik.cz
Historie – decinskysneznik.wgz.cz
Rozhledna Děčínský Sněžník – region-ceskesvycarsko.cz
