Hlavní obsah
Cestování

V pekle nacistické továrny se zastavil čas

Foto: Zdeněk Pavlíček

Podzemní továrna Rabštejn u Janské

Podzemní továrna Rabštejn u Janské ukrývá nacistickou historii, sovětské nádrže na osm milionů litrů paliva a chodby, které dodnes nejsou celé prozkoumané.

Článek

Přijeli jsme do Janské u České Kamenice tři. Bez organizované prohlídky, bez průvodce. Jen s čelovkami, botami do mokra a předem domluveným vstupem. Urbex je o dobrodružství a hlavně o tom, že stojíš na místě, kde se něco stalo, a zkousíš to vstřebat bez skupiny turistů a bez komentáře.

Rabštejn k tomu vybízí víc než většina míst, která jsme navštívili.

Nacistická podzemní továrna v srdci Českého Švýcarska

V roce 1944 se nacistické velení rozhodlo přesunout část zbrojní výroby do podzemí. Spojenecké nálety tehdy systematicky ničily německý průmysl a podzemní prostory nabízely ochranu, kterou nadzemní továrny poskytovat přestávaly. Skalní masiv u říčky Kamenice nedaleko České Kamenice byl vyhodnocen jako vhodný. Začala tedy ražba štol.

Plánovala se tu výroba součástek pro letadla Junkers a Messerschmitt a také komponenty pro vrtulníky FA 223. Komplex dostal název Rabštejn podle pískovcovitého útvaru, který svým tvarem místním německým obyvatelům připomínal havrana (Rabenstein v překladu Havraní skála).

Koncentrační tábor jako pracovní síla

V srpnu 1944 vznikl přímo v místě koncentrační tábor, zřízený jako pobočka tábora Flossenbürg. Průměrně tu bylo vězněno přibližně 650 mužů dvanácti národností. Jejich úkolem byla ražba štol.

Za osm měsíců vyhloubili chodby v celkové délce přibližně 4,5 kilometru. Celková plocha podzemních prostor dosáhla 17 500 metrů čtverečních. Pracovalo se v zimě, ve vlhku, v prostorách bez přirozeného světla. Do konce války zde zemřelo nejméně 56 vězňů.

Záhadou, která zůstává bez úplného vysvětlení, je otázka rubaniny. Miliony tun vytěžené horniny musely někam zmizet. Podle výpovědi jednoho z německých pracovníků, který místo po letech navštívil, se rubanina rozvážela valníkem s koňským spřežením po okolí. Kde přesně skončila, nikdo s jistotou říct nedokáže.

Nedokončený komplex

Ražba štol skončila dřív, než bylo možné dokončit strojní vybavení a zahájit výrobu. Komplex zůstal rozestavěný. Části prostor jsou v podobném stavu, v jakém je opustili jejich stavitelé. Stropy místy ukazují způsob ražby, stěny nesou stopy po práci, která se zastavila uprostřed.

Palivová základna

Po roce 1945 prostory převzala Československá lidová armáda a využila podzemní chodby jako zásobník pohonných hmot. V původních štolách nechala vybudovat dvanáct ocelových nádrží. Největší z nich měřila devadesát metrů. Celková kapacita základny dosáhla osmi milionů litrů nafty, benzinu a kerosinu.

Po srpnu 1968 objekt převzala skupina vojsk Sovětské armády a využívala ho až do roku 1991, kdy se sovětské jednotky z Československa stáhly.

Po jejich odchodu bylo devět nádrží prodáno do sběru. Každá vážila přibližně padesát tun. Tři nádrže zůstaly na místě – betonové příčky a stísněné prostory znemožnily jejich vyjmutí. Ty tam najdete i dodnes.

Vstup do štoly

Vstup vypadá zvenku nenápadně. Kovové dveře v betonové zárubni zasazené do svahu.

Uvnitř se vzduch okamžitě změní. Je chladnější, s pachem vlhkého kamene. Teplota v podzemí se pohybuje kolem osmi stupňů po celý rok. Čelovky osvětlují vždy jen několik metrů před námi, zbytek tunelu zůstává ve tmě.

Jdeme pomalu. Po stranách hlavní chodby odbočují boční štoly. Některé jsou uzavřené, jiné volně přístupné, ale bez dohledného konce.

Foto: Zdeněk Pavlíček

Nádrže Rabštejn

Nádrže

Obrovské ocelové válce jsou zabudované do betonových komor. Každý z nich pojal stovky tisíc litrů pohonných hmot. Dohromady představují část zásoby, která tu měla zajistit provoz armádních jednotek v případě konfliktu.

Podzemní prostory Rabštejna nejsou dosud zcela zmapované. Správci expozice předpokládají existenci dalších částí, které nikdo podrobně neprozkoumal. Okolní skalní masiv nejspíš skrývá další chodby, o nichž existují zatím jen nepřímé indicie.

Praktické informace

K podzemní továrně se dostanete po žluté turistické značce z České Kamenice nebo od železniční zastávky Veselé pod Rabštejnem. Návštěvu je nutné domluvit alespoň den předem na číslech 775 862 485 nebo 731 489 335. Areál je otevřený po celý rok.

Zdroje

Podzemní továrna Rabštejn – https://www.podzemirabstejn.cz/

České Švýcarsko – Podzemní továrna Rabštejn

Wikipedie – Rabštejn (koncentrační tábor)

Navylet.cz – Muzeum koncentračního tábora v podzemí továrny Rabštejn

LovecPokladu.cz – Rabštejnské podzemí bez detektoru

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz