Článek
Kromě spálení kůže hrozí také dehydratace, úpal či úžeh.
Úpal
Tepelnému úpalu se někdy také říká nemoc z přehřátí a nemusí být způsoben vlivem přímého slunečního záření. Úplně stačí horké dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu, nazývané skleníkové. První předvěstí úpalu bývá slabost, nejistá chůze, zamlklost, zástava pocení, horká či suchá kůže. Postižený pak například v přeplněném dopravním prostředku velice snadno omdlí, mívá pocit obluzení, zmatenosti nebo úzkosti, dostavit se mohou i křeče. Úpal vás může přepadnout i v hledišti nabitého stadionu či v místnosti plné lidí.
Úžeh
Na rozdíl od úpalu vzniká úžeh pouze při pobytu na přímém slunci. Zejména když si zapomeneme chránit hlavu kloboukem nebo čepicí. Při pobytu na prudkém slunci se organismus přehřeje, pokožka zrudne, někdy se objeví i bolestivé puchýře, dostaví se také bolest hlavy, celková nevolnost a zvracení. Úžeh přitom obvykle mívá závažnější průběh než úpal.
První pomoc má při úpalu i úžehu stejná pravidla. Postiženého přemístíme na chladné místo, uložíme ho, uvolníme mu oděv a nadzdvihneme dolní končetiny. Vhodná je chladivá koupel nebo pokožku alespoň otíráme chladnou vodou a nabídneme studený nápoj. V žádném případě alkoholický.
Bolest kůže dobře tlumí kyselé mléko nebo jogurtová maska či vhodné masti běžně dostupné v lékárnách. Puchýře nikdy neodstřihujeme, protože do otevřené rány by se mohla snadno dostat infekce. V závažnějších případech, kdy postižený člověk ztrácí orientaci, mluví zmateně nebo upadá do bezvědomí, přivoláme lékařskou pomoc.
Když je venku abnormální hic…
Chceme-li se v horkém počasí vyvarovat nepříjemností, měli bychom nosit vzdušný volný oděv a pokrývku hlavy. Nevystavovat se polednímu slunci mezi 11. a 14. hodinou, často se sprchovat a myslet na dostatečný přísun tekutin.
Obzvlášť opatrné by měly být děti, protože jejich pokožka je mimořádně citlivá a obsahuje méně pigmentu.
Zdroj: časopis „S tebou mě baví život“ č.32/2006
